Důležitá ustanovení stavebního zákona s dopadem na elektrické rozvody

Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení dle § 103 stavebního zákona

• (1)     Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují:

• a)     budovy, a to

• 1.     stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, ne-podsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů;
  

• 2.     stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat, pro chovatelství a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. seníky, sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);
  

• 3.     stavby pro plnění funkcí lesa do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez pod-sklepení;

• 4.     stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky;
  

• 5.     zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky;
  

• 6.     přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky;

• b)     technická infrastruktura a doprovodná technická zařízení pro rozvod vody, energií, tepla, pro zajištění služeb elektronických komunikací, pro odvádění odpadních a dešťových vod a větrání, a to

• 1.     nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, včetně jejich opěrných a vytyčovacích bodů, a telefonní budky, včetně přípojných komuni-kačních vedení veřejné komunikační sítě a přípojných energetických vedení, zejmé-na pro veřejné telefonní automaty a jejich stavební úpravy;

• I.    výměna vodičů venkovního vedení (bez ohledu na shodnost původních a náhradních vodičů);

• II.    výměna sloupů bez ohledu na tvar původních a náhradních, avšak při zachová-ní původní celkové výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách vedení;

• III.     doplňování vodičů, bez ohledu na určenou funkci (například posílení vedení či obslužná funkce) v trase stávajícího vedení, avšak při zachování původní cel-kové výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách vedení;

• IV.    doplňování ochranných prvků vedení umístěných na sloupech, vodičích, respektive na samostatných závěsných lanech;
  

• V.    doplňování ochranných prvků pro ochranu ptactva;

• VI.    umísťování skříní (rozvodných, měřících a podobně) na sloupy (bez ohledu zda původní či z důvodu montáže skříně náhradní); 

• VII.    výměna vodičů (kabelů) kabelového vedení (bez ohledu na shodnost původních a náhradních vodičů), avšak při zachování původní celkové výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách vedení;
  

• VIII.    umísťování vytyčovacích bodů podzemního vedení;

• IX.    umísťování sloupků s výstražnými či informativními tabulkami na hranicích či v prostoru ochranného pásma;
  

• X.    úprava plochy pro to, aby umožnila pravidelnou, bezpečnou obsluhu a údržbu součástí elektrizační soustavy;

• XI.    uvnitř ochranného pásma zřizovat stavby nutné pro provoz vedení za předpo-kladu, že tyto stavby budou nepodsklepené, o jednom nadzemním podlaží do 25 m2, do výšky 5 m a neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění a nejde ani o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů (v těchto stavbách není dovoleno v souladu s ustanovením SZ ani ustájovat zvířata); tato stavba nesmí ovlivnit stávající ochranná pásma vedení.

• XII.    výměna vodičů venkovního vedení (bez ohledu na shodnost původních a náhradních vodičů);
  

• XIII.    výměna sloupů bez ohledu na tvar původních a náhradních, avšak při zachová-ní původní celkové výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách vedení (pokud je požadováno v souladu s EZ);

• XIV.     doplňování vodičů, bez ohledu na určenou funkci (například posílení vedení či obslužná funkce) v trase stávajícího vedení, avšak při zachování původní celkové výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách vedení (pokud je požadováno v souladu s EZ);
  

• XV.    doplňování ochranných prvků vedení umístěných na sloupech, vodičích, respektive na samostatných závěsných lanech;
  

• XVI.    doplňování ochranných prvků pro ochranu ptactva;

• XVII.    umísťování skříní (přípojkových, rozvodných, měřících a podobně) na sloupy (bez ohledu zda původní či z důvodu montáže skříně náhradní); 

• XVIII.    výměna vodičů (kabelů) kabelového vedení (bez ohledu na shodnost původních a náhradních vodičů), avšak při zachování původní celkové výšky vedení a šířky ochranného pásma po obou stranách vedení (pokud je požadováno v souladu s EZ);
  

• XIX.    umísťování vytyčovacích bodů podzemního vedení;

• XX.    umísťování sloupků s výstražnými či informativními tabulkami na hranicích či v prostoru ochranného pásma (pokud je požadováno v souladu s EZ), nebo v trase vedení (pokud není ochranné pásmo v souladu s EZ požadováno);
  

• XXI.    úprava plochy pro to, aby umožnila pravidelnou, bezpečnou obsluhu a údržbu součástí elektrizační soustavy;

• XXII.    zřizování rozpojovacích jistících skříní ve stávajících trasách distribučních kabe-lových vedení určených pro možnost rozpojení stávajícího vedení, případně pro připojení dalších elektrických rozvodů (přípojky, distribučních rozvodů);

• XXIII.    výměna stávající přípojkové skříně za náhradní, bez ohledu na shodnost typu nahrazované a náhradní přípojkové skříně u objektů, které nejsou památkově chráněny. U památkově chráněných objektů lze nahradit stávající přípojkovou skříň za předpokladu, že náhradní přípojková skříň je stejného rozměru jako nahrazovaná; 

• XXIV.    uvnitř ochranného pásma (pokud je zřízeno) zřizovat stavby nutné pro provoz vedení za předpokladu, že tyto stavby budou nepodsklepené, o jednom nad-zemním podlaží do 25 m2, do výšky 5 m a neobsahují pobytové místnosti, hygi-enická zařízení ani vytápění a nejde ani o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů (v těchto stavbách není dovoleno v souladu s ustanovením SZ ani ustájo-vat zvířata); tato stavba nesmí ovlivnit stávající ochranná pásma vedení.

• XXV.    zřizování oplocení technického zařízení v areálu elektrických stanic zabraňují-cího přístupu nepovolaných osob, respektive volně se pohybující zvěře či ptac-tva;

• XXVI.    doplňování technologického zařízení elektrické stanice v jejím stávajícím areálu, za předpokladu, že toto zařízení nevyvolá požadavek na změnu ochranného pásma elektrické stanice;
  

• XXVII.    v areálu stanice zřizovat stavby nutné pro její provoz a provoz navazujících vedení za předpokladu, že tyto stavby budou nepodsklepené, o jednom nad-zemním podlaží do 25 m2, do výšky 5 m a neobsahují pobytové místnosti, hygi-enická zařízení ani vytápění a nejde ani o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů (v těchto stavbách není dovoleno v souladu s ustanovením SZ ani ustájo-vat zvířata); tato stavba nesmí ovlivnit stávající ochranné pásmo stanice.
  

• XXVIII.    jakékoliv úpravy vedení vyvolávající změnu ochranných pásem;

• XXIX.     jakékoliv úpravy vedení vyvolávající nárůst jeho výšky;

• XXX.    zřizovat stavby, které neodpovídají výše uvedeným požadavkům uvedeným v bodu XI.

• XXXI.     jakékoliv úpravy vedení vyvolávající změnu tras a ochranných pásem (jsou-li zřízena);

• XXXII.     jakékoliv úpravy vedení vyvolávající nárůst jeho výšky;

• XXXIII.    zřizovat stavby, které neodpovídají výše uvedeným požadavkům uvedeným v bodu XXIV;

• XXXIV.    Doplňovat vedení elektrickým zařízením, které by změnilo stávající ochranné pásmo.

• XXXV.    zřizovat stavby, které neodpovídají výše uvedeným požadavkům uvedeným v bodu XXVII;

• XXXVI.    Doplňovat stanice a na ně navazující vedení elektrickým zařízením, které by změnilo stávající ochranná pásma.
  

• 2.     vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy;

• 3.     povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla;
  

• 4.     zařízení, která jsou součástí nebo příslušenstvím energetické soustavy;

• 5.     stavební úpravy kotelen, pokud se při nich podstatně nemění jejich parametry, topné médium nebo způsob odvodu spalin;

• 6.     topné agregáty, čerpadla a zařízení pro solární ohřev vody;

• 7.     stavební úpravy energetických vedení, vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa;

• 8.     přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce do 50 m,

• c)     stožáry, antény a jiná zařízení, a to

• 1.     konstrukce chmelnic, vinic a sadů;

• 2.     antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komu-nikačních zařízení do celkové výšky 15 m;

• 3.     sirény, včetně jejich podpěrných konstrukcí a souvisejících zařízení do celkové výšky 1,5 m;

• 4.     signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely;

• 5.     podpěry lanových drah, které nevedou přes veřejné komunikační plochy a slouží pro nákladní dopravu, pro které bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby;
  

• 6.     stožáry pro vlajky;

• 7.     bleskosvody a zařízení, které tvoří jeho součást;

• 8.     informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m2;

• 9.     informační a reklamní zařízení, u nichž byla územním rozhodnutím nebo územním souhlasem omezena doba trvání nejvýše na 3 měsíce a jejichž celková výška nepře-kračuje 10 m a celková plocha 20 m2;

• 10.     informativní značky a oznámení na pozemních komunikacích;

• 11.     označení budov státních orgánů a orgánů veřejné správy, označení veřejně prospěšných staveb, staveb právnických osob a fyzických osob podnikajících podle zvláštních právních předpisů a označení nemovitých kulturních památek podle zvláštního právního předpisu32), popřípadě značkou stanovenou mezinárodní smlouvou,
  

• d)     zásobníky, nádrže na vodu a bazény, nejde-li o vodní díla, opěrné zdi, oplocení, a to

• 1.     zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze;

• 2.     zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do výšky 3 m;

• 3.     zásobníky na uskladnění zemědělských produktů, krmiv a hnojiv do objemu 50 m3 a do výšky 3 m mající doklad o shodě s technickými požadavky podle zvláštního právního předpisu;
  

• 4.     nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;
  

• 5.     bazény do 40 m2 zastavěné plochy;

• 6.     ploty;

• 7.     oplocení pozemků pro zemědělské a lesnické účely bez podezdívky;

• 8.     opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komuni-kacemi a s veřejným prostranstvím,

• e)     udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při uží-vání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou,
  

• f)     terénní úpravy a zařízení malého rozsahu, a to

• 1.     úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejnými prostran-stvími1);

• 2.     výkopy a násypy pro uložení zásobníků podle písmene d) bodů 1 až 3;

• 3.     skladové, výstavní a manipulační plochy do 200 m2, které neslouží pro skladování a manipulaci s hořlavými látkami a chemickými látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí;
  

• 4.     odstavné plochy pro jízdní kola, včetně konstrukcí pro uchycení kol;

• 5.     stavby mostních vah,

• g) ostatní stavby a zařízení, a to

• 1.     důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních předpisů;

• 2.     cirkusové stany pro nejvýše 200 osob a scénické stavby pro film, televizi a divadlo;

• 3.    přenosná zařízení, konstrukce a lešení;

• 4.     propustky na účelových komunikacích;

• 5.     výrobky, které plní funkci stavby, včetně nosných konstrukcí pro ně, nepod-sklepené, pokud nebudou sloužit k užívání osobami nebo k ustájení zvířat,

• h)     stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí11) a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost.
  

• (2)     Stavební úpravy pozemních komunikací a udržovací práce na nich, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, vymezuje zvláštní právní předpis.

Stavby a činnosti, které podléhají ohlašovací povinnosti dle § 104 stavebního zákona
Ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací

• (1)     K provedení jednoduchých staveb uvedených v odstavci 2 písm. a) až d), jejichž ná-vrh je v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, s územně plánovací informací (§ 21), které jsou umisťovány v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se jimi podstatně nemění a které nevyžadují nové nároky na dopravnía technickou infrastrukturu, postačí ohlášení bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Spolu s ohlášením stavebník stavebnímu úřadu doloží, že o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozem-ků a staveb na nich; ti mohou příslušnému stavebnímu úřadu oznámit své případné námitky proti stavbě do 15 dnů ode dne, kdy byli stavebníkem informováni.
  

• (2)     Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují

• a)     stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním pod-zemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,
  

• b)     podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem,

• c)     stavby do 300 m2 zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let,
  

• d)     stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podla-žím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,

• e)     větrné elektrárny do výšky 10 m,

• f)     terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. f) bodě 1,

• g)     stavby zařízení staveniště neuvedené v § 103 odst. 1 písm. a),

• h)     přípojky neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b) bodě 8,

• i)     stavby opěrných zdí do výšky 1 m neuvedené v § 103 odst. 1 písm. d) bodě 8,

• j)     informační a reklamní zařízení na stavbě nebo na pozemku neuvedená v § 103 odst. 1 písm. c) bodech 8 a 9 a stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2,

• k)     výrobky, které plní funkci stavby a které nejsou uvedeny v § 103 odst. 1 písm. g) bodě 5,

• l)     cirkusové stany neuvedené v § 103 odst. 1 písm. g) bodě 2,

• m)     antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c) bodě 2,

• n)     stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posou-zení vlivů na životní prostředí,
  

• o)     sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti,

• p)     udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e).

• (3)     Ohlášení nevyžadují jednoduché stavby, terénní úpravy a zařízení, u kterých to stavební úřad podle § 78 odst. 2 stanovil.
  

• (4)     Stavební úpravy pozemních komunikací a udržovací práce na nich, které vyžadují ohlášení, vymezuje zvláštní právní předpis.

§ 125 - Dokumentace skutečného provedení stavby

• (1)     Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povo-lení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochova-la se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumen-taci skutečného provedení stavby. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby.
  

• (2)     Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby vyhovuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.
  

• (3)     Neplní-li vlastník stavby povinnost podle odstavce 1, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám.
  

• (4)     Není-li třeba dokumentaci pořízenou podle odstavce 1 nebo 3 doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad ji ověří a po jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem. To platí i pro dokumentaci skutečného provedení stavby předloženou stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby podle § 120 odst. 1, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.
  

• (5)     Za vlastníka stavby podle odstavců 1, 3 a 4 se považuje společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu.
  

• (6)     Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby stanoví prováděcí právní předpis.

§ 139 – stavebního zákona - Údržba stavby

• (1)     Není-li stavba řádně udržována a její vlastník neuposlechne výzvy stavebního úřadu k provedení udržovacích prací, stavební úřad mu nařídí zjednání nápravy. Náklady udržovacích prací nese vlastník stavby. Nájemci bytů a nebytových prostor jsou povinni umožnit provedení nařízených udržovacích prací.
  

• (2)     U stavby určené k užívání veřejností může stavební úřad nařídit jejímu vlastníkovi, aby mu předložil časový a věcný plán udržovacích prací na jednotlivých částech stavby a na technologickém či jiném zařízení.
  

§ 159 – stavebního zákona projektová činnost ve výstavbě

• (1) Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně pláno-vací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány.

• (2)     Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujícíchse ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projekto-vou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.
  

• (3)     Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. e) až i) a n) může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání sta-vebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje ustanovení odstavce 2.
  

§ 161 stavebního zákona stanoví povinnosti pro vlastníky technické infrastruktury

• (1)     Vlastníci technické infrastruktury jsou povinni vést o ní evidenci, která musí obsaho-vat polohové umístění a ochranu, a v odůvodněných případech, s ohledem na cha-rakter technické infrastruktury, i výškové umístění. Na žádost pořizovatele územně analytických podkladů, územně plánovací dokumentace, obecního úřadu, žadatele o vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, stavebníka nebo osoby jím zmocněné sdělí vlastník technické infrastruktury ve lhůtě do 30 dnů údaje o její polo-ze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby.
  

• (2)     Na výzvu orgánu územního plánování a stavebního úřadu jsou vlastníci technické infrastruktury povinni jim bez průtahů poskytnout nezbytnou součinnost při plnění úkolů podle tohoto zákona.

V § 169 Obecné požadavky na výstavbu stavebního zákona se kromě jiného stanoví:

• (1)     Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a od-straňování staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu [§ 2 odst. 2 písm. e)] stanovené prováděcími právními předpisy.
  

• (4)     O výjimce z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpeču-jících bezbariérové užívání stavby rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci.
  

• (5)     Řízení o výjimce se vede na žádost buď samostatně, nebo může být spojeno s územním, stavebním nebo jiným řízením podle tohoto zákona; nemusí však být ukončeno společným správním aktem.
  

• (6)     Rozhodnutí o povolení výjimky nebo odchylného řešení podle odstavců 2 až 5 lze vydat jen v dohodě nebo se souhlasem dotčeného orgánu, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, kterých se odchylné řešení týká.

Novela stavebního zákona přinesla některé důležité změny dotýkající de elektrických vedení. Jedná se o zakotvení v zákoně problematiky, která byla obsažena jen ve výklado-vé části a především v řízení pro díla přenosové a distribuční soustavy.

• 1.    Nevyžaduje se rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas výměna vede-ní technické infrastruktury, pokud se nemění její trasa a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma.

• 2.    Zařízení, která jsou součástí nebo příslušenstvím energetické soustavy a vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy nevyžadují a stavební povolení či ohlášení.
  

• 3.    Energetické přípojky do 50 m nevyžadují stavební povolení či ohlášení.

• 4.    Stavební povolení či ohlášení stavebních úprav energetických vedení, pokud se nemění jejich trasa, není vyžadováno.

• 5.    Pro větrnou elektrárnu do výšky 10 m není vyžadováno stavební povolení?

• 6.    Pro podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektři-ny včetně podpěrných bodů a systémů měřicí, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov není vyžadováno stavební povolení či ohlášení.

• 7.    Stavební povolení či ohlášení vedení sítí veřejného osvětlení, včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, stavby pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW není vyžado-váno stavební povolení či ohlášení.
  

• 8.    Není vyžadováno stavební povolení či ohlášení pro vedení sítí veřejného osvět-lení, včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomuni-kační techniky, stavby pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW (pokud se nejedná o vodní elektrárnu).

Vyhláška 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby – její dopad na elektrické rozvody

V § 3 vyhlášky 268/2009 Sb. se kromě jiného stanoví:
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí

• k)     normovou hodnotou konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustano-vení této vyhlášky.
  

V § 11 vyhlášky 268/2009 Sb. se kromě jiného stanoví:
Denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění

• (1)     U nově navrhovaných budov musí návrh osvětlení v souladu s normovými hodnotami řešit denní, umělé i případné sdružené osvětlení, a posuzovat je spo-lečně s vytápěním, chlazením, větráním, ochranou proti hluku, prosluněním, včetně vlivu okolních budov a naopak vlivu navrhované stavby na stávající zástavbu.

V § 14 vyhlášky 268/2009 Sb. se kromě jiného stanoví:
Ochrana proti hluku a vibracím

• (4)     Všechna zabudovaná technická zařízení působící hluk a vibrace musí být v budo-vách s obytnými a pobytovými místnostmi umístěna a instalována tak, aby byl ome-zen přenos hluku a vibrací do stavební konstrukce a jejich šíření, zejména do chrá-něného vnitřního prostoru stavby.

V § 15 vyhlášky 268/2009 Sb. se kromě jiného stanoví:
Bezpečnost při provádění a užívání staveb

• (2)     Technické vybavení staveb v záplavových územích musí být navrženo a provedeno se zvýšenou odolností proti možným účinkům vod při povodních. Technické prove-dení trafostanic, hlavních rozvaděčů elektřiny, elektrických rozvodů a rozvodů sítí elektronických komunikací, hlavních uzávěrů plynu a vody, odvádění odpad-ních vod ze staveb, zařízení kotelen na vytápění budov a strojoven výtahů budov pro bydlení a občanského vybavení musí odpovídat požadavkům pro bezpečnou obsluhu a funkčnost při možném zaplavení vodou při povodni.
  

V § 16 vyhlášky 268/2009 Sb. se kromě jiného stanoví:
Úspora energie a tepelná ochrana

• (1)    Budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší. Energetic-kou náročnost je třeba ovlivňovat tvarem budovy, jejím dispozičním řešením, orienta-cí a velikostí výplní otvorů, použitými materiály a výrobky a systémy technického zařízení budov. Při návrhu stavby se musí respektovat klimatické podmínky lokality.
  

V § 29 vyhlášky 268/2009 Sb. se stanoví:
Výtahové a větrací šachty

• (1)     Ve výtahové šachtě nesmí být umístěna žádná vedení technického vybavení nebo jiná technická zařízení, která nejsou potřebná pro provoz a bezpečnost výtahu. Výtahová šachta musí být dostatečně větrána do prostoru mimo budovu a nesmí být využita pro větrání prostorů nesouvisejících s výtahem.
  

• (2)     Do větrací šachty nesmí být umístěno žádné vedení technického vybavení.

V § 34 vyhlášky 268/2009 Sb. se stanoví:
Připojení staveb k distribučním sítím, vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací

• (1)     Vnitřní silnoproudé rozvody se připojují na distribuční sítě přípojkou, nebo rozšířením distribuční soustavy elektřiny. Vnitřní rozvody elektronických komunikací se připojují na vnější síť elektronických komunikací přípojkou.
  

• (2)     Elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat požadavky na:

• a)     bezpečnost osob, zvířat a majetku,

• b)     provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí,
  

• c)     přehlednost rozvodu, umožňující rychlou lokalizaci a odstranění případ-ných poruch,

• d)     snadnou přizpůsobivost rozvodu při požadovaném přemísťování elektric-kých zařízení a strojů,

• e)     dodávku elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční při po-žáru,

• f)     zamezení vzájemných nepříznivých vlivů a rušivých napětí při křižování a souběhu silnoproudých vedení a vedení elektronických komunikací,
  

• g)     v elektrických rozvodech staveb instalovat vždy zařízení s takovou elektromagnetickou kompatibilitou a odolností, aby tato zařízení v elektro-magnetickém prostředí uspokojivě fungovala, aniž by sama způsobovala nepříznivé elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto prostředí.
  

• (3)     Transformační stanice a náhradní zdroje elektrické energie umístěné v budovách musí vyhovět všem požadavkům na zajištění bezpečnosti, hygienickým požadavkům, požadavkům na ochranu životního prostředí a požárně bezpečnostním požadavkům.

• (4)     Stavba musí umožňovat vstup silnoproudých kabelů a kabelů sítí elektronických komunikací do budovy, umístění rozvodných skříní a provedení vnitřních silno-proudých rozvodů a vnitřních rozvodů sítí elektronických komunikací až ke koncovým bodům sítě. Požadavky na koncové body sítě elektronických komunikací jsou upra-veny jiným právním předpisem. Vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací musí splňovat požadavky na zabezpečení proti zneužití.
  

• (5)     Každá stavba musí mít trvale přístupné a viditelně trvale označené zařízení umožňující vypnutí elektrické energie.

• (6)     U staveb se zřizuje hlavní ochranná přípojnice a její uzemnění se provede pro-pojením se základovým zemničem.

• (7)     Zásuvky se jmenovitým proudem nepřesahujícím 16 A musí splňovat národně stanovené parametry.

V § 36 vyhlášky 268/2009 Sb. se stanoví:
Ochrana před bleskem

• (1)     Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit:

• a)     ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení, stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem, stavbě pro obchod, zdravotnictví a škol-ství, stavbě ubytovacích zařízení nebo stavbě pro větší počet zvířat,
  

• b)     poruchu s rozsáhlými důsledky na veřejných službách, zejména v elektrárně, plynárně, vodárně, budově pro spojová zařízení a nádraží,

• c)     výbuch zejména ve výrobně a skladu výbušných a hořlavých hmot, kapalin a plynů,
  

• d)     škody na kulturním dědictví, popřípadě jiných hodnotách, zejména v obrazárně, knihovně, archivu, muzeu, budově, která je kulturní památkou,

• e)     přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny,

• f)     ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku její-ho umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí, zejména u továrního komína, věže, rozhledny a vysílací věže.

• (2)     Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby.

• (3)     Pro uzemnění systému ochrany před bleskem se u staveb zřizuje přednostně základový zemnič.

V § 45 vyhlášky 268/2009 Sb. se kromě jiného stanoví:
(2)     Každé ubytovací zařízení musí být připojeno na veřejnou telefonní síť. Ubytovací zařízení s ubytovací kapacitou vyšší než 75 osob musí být vybaveno rozhlasem umožňujícím řízení evakuace. Ubytovací zařízení s ubytovací kapacitou vyšší než 30 osob musí být vybaveno zařízením pro akustický a optický signál vyhlášení poplachu.
(3)     Všechny únikové cesty musí mít nouzové osvětlení a vyznačený směr úniku.

V § 50 vyhlášky 268/2009 Sb. se kromě jiného stanoví:
Stavby pro hospodářská zvířata
(1)     Technické řešení staveb pro hospodářská zvířata musí umožňovat, aby rychlost proudění, teplota a relativní vlhkost vzduchu, prašnost, koncentrace plynů, osvětlení a hlučnost byly v mezích, které nejsou pro zvířata škodlivé. Pokud nároky na zdraví zvířat vyžadují nucené větrání a úpravu vzduchu, požaduje se nouzový systém, zajišťující jeho dostatečnou výměnu, úpravu a zabudování zařízení pro signalizaci poruchy systému.
(4)     Stavby pro chov hospodářských zvířat bez možnosti přirozené výměny vzdu-chu a přirozeného osvětlení musí mít zabezpečenou plynulou dodávku elek-trické energie doplněnou nouzovým zdrojem. Výkon nouzového zdroje elek-trické energie se stanoví individuálně na navržený technologický systém
a technické vybavení pro zachování nejdůležitějších životních funkcí.

V § 55 vyhlášky 268/2009 Sb. se kromě jiného stanoví:
Odchylky od norem jsou přípustné, pokud se prokáže, že navržené řešení odpovídá nej-méně základním požadavkům na stavby uvedeným v § 8.

§ 8 - Základní požadavky

• (1)     Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou

• a)     mechanická odolnost a stabilita,

• b)     požární bezpečnost,

• c)     ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí,
  

• d)     ochrana proti hluku,

• e)     bezpečnost při užívání,

• f)     úspora energie a tepelná ochrana.

• (2)     Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby.

• (3)     Výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí zaručit, že stavba splní požadavky podle odstavce 1.
  

Zákon č. 127/2005 Sb. O elektronických komunikacích
Tento zákon nahradil v roce 2005 dřívější Telekomunikační zákon. Zákon vychází z toho, že popisované služby poskytují soukromoprávní fyzické i právnické osoby a proto obsáhle řeší i obchodněprávní záležitosti. S ohledem na zaměření tohoto kurzu, se věnujeme jen důležitým bodům, vážícím se k technice a obecné platnosti.

• 1.     Sítí elektronických komunikací se rozumí přenosové systémy, popřípadě spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky umožňují přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky včetně družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášené informace.

• 2.     Službou elektronických komunikací se rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací, nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.
  

• 3.     Co se rozumí veřejnou komunikační sítí - jedná se o síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.

• 4.     Co je předmětem podnikání v elektronických komunikacích - Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je:

• zajišťování veřejných komunikačních sítí,

• poskytování služeb elektronických komunikací.

• 5.     Kdo vydává všeobecné oprávnění, osvědčení k podnikání v elektronických komunikacích a vede evidenci podnikatelů? - Český telekomunikační úřad.

• 6.     Co se rozumí pod pojmem „univerzální služba“? Univerzální službou je soubor služeb, které jsou dostupné ve stanovené kvalitě všem koncovým uživatelům, které uspokojí přiměřené potřeby koncových uživatelů na celém území státu

• 7.     Co se rozumí digitálním televizním zařízením? - Přídavné zařízení určené pro připojení k televiznímu přijímači nebo integrované v digitálním televizním přijímači, které umožňuje příjem digitálního rozhlasového a televizního vysílání a využívání digitálních interaktivních televizních služeb.
  

• 8.     Kdo je povinen zajišťovat integritu a bezpečnost komunikační sítě? Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť.

• 10.     Co se rozumí rušením provozu elektronických komunikací? Elektromagnetické rušení, které zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje provoz elektronického komunikačního zařízení, sítě elektronických komunikací, popřípadě poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomuni-kačních služeb. Za rušení se považuje též elektromagnetické stínění nebo odrazy elektromagnetických vln stavbami. Náklady na odstranění rušení stavbami nese vlastník dotčené stavby, náklady na odstranění rušení činnostmi souvisejícími s prováděním stavby nese stavebník.
  

• 11.     Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť je povinna zřídit rozhraní pro koncový bod zařízení pro odposlech a záznam zpráv pro: Policii České republiky, BIS, Vojenské zpravodajství
  

• 12.     Co jsou povinni pro územní řízení nebo stavební povolení z pohledu elektronických komunikací předkládat stavebníci (investoři) staveb, vodo-hospodářských děl nebo zařízení jejichž provedení je spojeno se zemními pracemi? - Jsou povinni v rámci řízení podle stavebního řádu doložit žádost o vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení vyjádřením provozovatele veřejné komunikační sítě o existenci podzemních komunikačních ve staveništi od těch podnikatelů zajištující veřejné komunikační sítě, které sdělí stavební úřad. Stavební úřad příslušný k vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení stanoví v rozhodnutí podmínky k ochraně vedení komunikační sítě.

• 13.     Kdy vzniká ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení? - dnem nabytí právní mocí územního rozhodnutí.

• 14.     Co je v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení zakázáno? V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno:
  

• bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy

• bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umisťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení

• bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty

• 15.     Co je oprávněn v souladu s vydaným územním rozhodnutím zřizovat a provozovat na cizím pozemku nebo v něm podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť? Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je oprávněn v souladu s vydaným územním rozhodnutím zřizovat a provozovat na cizím pozemku nebo v něm:
  

• nadzemní nebo podzemní komunikační vedení veřejné komunikační sítě, včetně jejich opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení telefonní budky a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky, vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky;
  

• anténní stožáry včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky;
  

• anténní stožáry včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky.
  

• anténní stožáry včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě  a související elektrické přípojky;
  

• 16.     Podzemním komunikačním vedením se rozumí: kabelové vedení včetně kabelových souborů a zařízení uložených pod povrchem země a kabelových rozvaděčů umístěných nad úrovní terénu. Kabelovými soubory a zařízeními jsou zejména spojky, kabelové doplňky, průběžné zesilovače, opakovače, zařízení k ochraně kabelů. Vytyčovacími body podzemního komunikačního vedení jsou kabelové označníky, patníky nebo sloupky určující polohu kabelových souborů a zařízení, křižovatky kabelů s komunikacemi, dráhou, vodními toky, polohové změny trasy kabelu v obcích nebo ve volném terénu.
  

• 17.     Jak je definována šířka ochranného pásma podzemního vedení elektronických komunikací? Ochranné pásmo činí 1,5 m po stranách krajního vedení.

• 18.     Nadzemním komunikačním vedením se rozumí drátové, kabelové nebo bezdrátové vedení, včetně souvisejícího elektronického komunikačního zařízení.

• 19.     Co je povinen umožnit vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru uživateli tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru? Vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru je povinen umožnit uživateli tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru:

• příjem rozhlasového a televizního vysílání provozovatelů ze zákona za podmínky, že v místě příjmu je signál přiměřené kvality,
  

• zřízení vnitřního komunikačního vedení včetně rozvaděče a koncového bodu sítě. Vznikne-li tím škoda na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit. Této odpovědnosti se nemůže zprostit. Dojde-li mezi vlastníkem domu, bytu, nebo nebytového prostoru a uživatelem tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru ke sporu o rozsahu těchto povinností, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný stavební úřad v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem.
  

• 20.     Které elektronické komunikační sítě jsou zajišťovány ve veřejném zájmu? Zajišťování veřejné komunikační sítě, poskytování veřejné dostupné služby elektronických komunikací a zajišťování sítí elektronických komunikací pro účely bezpečnosti státu se uskutečňuje ve veřejném zájmu.

Zákon 458/2000 – Energetický zákon a jeho základní požadavky na projektování elektroinstalací
Zákon 458/2000 – Energetický zákon je základní legislativní podklad pro elektrotechniku s velkým dopadem na projektování elektroinstalací. Z tohoto důvodu je vhodné se věnovat alespoň jeho základním požadavkům.

V § 2 energetického zákona se kromě jiného uvádí:

• 2)     Dále se pro účely tohoto zákona rozumí:

• a)     v elektroenergetice

• 1.     distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
  

• 3.     elektrickou přípojkou zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení přenosové nebo distribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného elektrického zařízení,
  

• 4.     elektrickou stanicí soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy, který umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny, včetně prostředků nezbytných pro zajištění jejich provozu,

• 5.     elektrizační soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, a to na území České republiky,
  

• 7.     měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot,

• 8.     odběrným místem místo, kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, včetně měřicích transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny,

• 10.     podpůrnými službami činnosti fyzických či právnických osob, jejichž zařízení jsou připojena k elektrizační soustavě, které jsou určeny k zajištění systémových služeb, a po jejichž aktivaci zpravidla dochází k dodávce regulační energie,
  

• 11.     přímým vedením vedení elektřiny spojující výrobnu elektřiny, která není připojena k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, a odběrné místo, které není elektricky propojeno s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo elektrické vedení zabezpečující přímé zásobování vlastních provozoven výrobce elektřiny, jeho ovládaných společností nebo zákazníků, a není vlastněno provozovatelem přenosové soustavy ani provozovatelem distribuční soustavy,
  

• 12.     přenosovou soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v příloze Pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území České republiky a propojení s elektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomuni-kační techniky; přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
  

• 19.     zákazníkem fyzická či právnická osoba odebírající elektřinu odběrným elektrickým zařízením, které je připojeno k přenosové nebo distribuční soustavě, která nakoupenou elektřinu pouze spotřebovává nebo přeúčtovává,

• 20.     výrobnou elektřiny energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení; výrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více, s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.
  

V § 22 energetického zákona se kromě jiného uvádí:
Účastníci trhu s elektřinou jsou:

• (1)     Účastníky trhu s elektřinou jsou

•     a)     výrobci elektřiny,

•     b)     provozovatel přenosové soustavy,

•     c)     provozovatelé distribučních soustav,

•     d)     operátor trhu,

•     e)     obchodníci s elektřinou,

•     f)     zákazníci.

V § 23 energetického zákona se kromě jiného uvádí:

• (1)     Výrobce elektřiny má právo

• a)     připojit své zařízení k elektrizační soustavě, pokud splňuje podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,
  

• b)     dodávat elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,

• c)     dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny pro vlastní potřebu a pro potřebu ovládaných společností, pokud mu to podmínky provozování přenosové soustavy a distribučních soustav umožňují,
  

• d)     nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

• e)     omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny.
  

• (2)     Výrobce elektřiny je povinen

• a)     na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,

• b)     umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,

• c)     zpřístupnit měřicí zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,

• e)     řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,

• f)     předávat operátorovi trhu technické údaje vyplývající ze smluv o dodávce elektřiny prostřednictvím subjektu zúčtování, který převzal odpovědnost za jeho odchylku, nebo přímo pokud je subjektem zúčtování, a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu,
  

• g)     poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jeho povinností,
  

• h)     předávat provozovateli soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, informace nezbytné pro dispečerské řízení,

• i)     dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

• j)     podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením výrobny elektřiny,

• k)     uhradit provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy podle Pravidel trhu s elektřinou systémové služby odpovídající objemu elektřiny vyrobené ve vlastní výrobně a spotřebované zákazníkem bez použití energetického zařízení jiného držitele licence,

• l)     informovat účastníky trhu s elektřinou způsobem umožňujícím dálkový přístup.

• 1.     o podílu zdrojů elektřiny použitých pro výrobu elektřiny v uplynulém roce,

• 2.     o množství emisí CO2 a o množství radioaktivního odpadu vyprodu-kovaného při výrobě elektřiny v uplynulém roce,

• m)     za účelem zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační soustavy, při předcházení stavu nouze a při stavech nouze a za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy, na pokyn provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, nabízet provozně a obchodně nevyužité výrobní kapacity,

• n)     zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se výrobce elektřiny stává registrovaným účastníkem trhu s elektřinou (dále jen „registrovaný účastník trhu“),
• q)     upozornit zákazníky nejpozději 2 měsíce předem na záměr změnit smluvní podmínky.

• o)     dodržovat ustanovení § 30 odst. 2 v případech, kdy dodává elektřinu zákazníkům,

• p)     poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a rozvoje elektrizační soustavy,

V § 45 energetického zákona se uvádí:
Elektrická přípojka

• (1) Elektrická přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení a s Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy.
  

• (2) Elektrickou přípojku nízkého napětí zřizuje na své náklady

• a)     v zastavěném území podle zvláštního právního předpisu provozovatel distribuční soustavy,
• b)     mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu, je-li její délka do 50 m včetně, provozovatel distribuční soustavy,
• c)     mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu, je-li její délka nad 50 m, žadatel o připojení.

• (3)     Ostatní elektrické přípojky zřizuje na své náklady žadatel o připojení.
• (4)     Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
• (5)     Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob či poškození majetku.
• (6)     Provozovatel distribuční soustavy je povinen za úplatu elektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá.
• (7)     Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se nejedná o přípojku.
• (8)     Elektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné nemovitosti; na základě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele distribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí. Elektrická přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umísťuje na objektu zákazníka nebo na hranici či v blízkosti hranice jeho nemovitosti.
• (9)     Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním kotevním bodem umístěným na této nemovitosti nebo na svorkách hlavního jističe objektu. Tento kotevní bod je součástí přípojky.
• (10) Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní kabelová skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního jističe objektu nebo v kabelové skříni uvnitř objektu.
• (11)     Elektrická přípojka jiného než nízkého napětí končí při venkovním vedení kotevními izolátory na stanici zákazníka, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelově stanici. Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou součástí přípojky.
• (12)     Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro připojení více zákazníků z jedné elektrické přípojky nejsou součástí elektrické přípojky. Společná domovní elektrická instalace je součástí nemovitosti.

V § 46 energetického zákona se uvádí:
Ochranná pásma

• (1)     Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu.

• (2)     Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.
• (3)     Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany

• a)     u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně
• 1.     pro vodiče bez izolace 7 m,
• 2.     pro vodiče s izolací základní 2 m,
• 3.     pro závěsná kabelová vedení 1 m,
• b)     u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně
• 1.     pro vodiče bez izolace 12 m,
• 2.     pro vodiče s izolací základní 5 m,
• c)     u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m,
• d)     u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m,
• e)     u napětí nad 400 kV 30 m,
• f)     u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m,
• g)     u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m.

• (4)     V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.
• (5)     Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do napětí 110 kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu; u podzemního vedení o napětí nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.
• (6)     Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti.

• a)     u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,
• b)     u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech,
• c)     u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech,
• d)     u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.

• (7)     Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo od vnějšího líce obvodového pláště výrobny elektřiny.
  

• (8)     V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno:
  

• a)     zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
• b)     provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
• c)     provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
• d)     provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

• (9)     V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.
• (10)     V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.
• (11)     Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy
• a)     stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
• b)     udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
• (12)     V ochranném pásmu i mimo ně musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.
• (13)     Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.
• (14)     Vzdálenost mezi nejbližším vodičem nadzemního vedení o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení musí být v případě, že
• a)     na vedení není realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně trojnásobkem průměru rotoru,
• b)     na vedení je realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně rovnající se průměru rotoru nebo výšce větrné elektrárny.
• (15)     Vzdálenost mezi oplocením elektrické stanice o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení za bezvětří musí být minimálně rovna výšce větrné elektrárny.

V § 47 energetického zákona se uvádí:
Přeložky zařízení

• (1)     Přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy se rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.

• (2)     Přeložku zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal. Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.
• (3)     Vlastnictví zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy po provedení přeložky se nemění.

V § 48 energetického zákona se uvádí:
Styk zařízení

• (1)     Zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav a elektrických přípojek může za předpokladu, že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení, při dodržení podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo být s nimi v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem se rozumí stav, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení.
• (2)     Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel těchto zařízení povinen plně respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků zařízení a nemovitostí.

V § 49 energetického zákona se uvádí:
Měření

• (1)     Měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavy. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. U zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí může být časový průběh nahrazen typovým diagramem dodávek.
• (2)     Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav a zákazníci jsou povinni na svůj náklad upravit předávací místo nebo odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy.
• (3)     Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav, zákazníci a obchodníci s elektřinou mohou se souhlasem provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy pro vlastní potřebu a na svůj náklad osadit vlastní kontrolní měřicí zařízení. Toto měřicí zařízení musí být zřetelně označeno.
• (4)     Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav a zákazníci jsou povinni závady na měřicích zařízeních, včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, které zjistí, neprodleně oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy. Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy se zakazuje.
• (5)     Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy zajistí jednotlivé části měřicího zařízení proti neoprávněné manipulaci.
• (6)     Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav či zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.
• (7)     Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření a pro účely provedení odečtu, pokud je měřicí zařízení bez napětí, má právo uvést měřicí zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu.
• (8)     Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízení, je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen na základě písemné žádosti dotčeného účastníka trhu s elektřinou do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení a do 60 dnů zajistit ověření správnosti měření.
• (9)     Je-li na měřicím zařízení, které je ve vlastnictví provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo písemně požádal o přezkoušení měřicího zařízení a o ověření správnosti měření.

V § 51 energetického zákona se uvádí:
Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy

• (1)     Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je
• a)     odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny,
• b)     odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,
• c)     odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,
• d)     připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,
• e)     odběr měřený měřicím zařízením,
• 1.     které nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,
• 2.     které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,
• 3.     které vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,
• f)     odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,
• g)     odběr elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.
• (2)     Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

V § 52 energetického zákona se uvádí:
Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy

• (1)      Neoprávněnou dodávkou elektřiny do elektrizační soustavy je

• a)     dodávka bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou o dodávce elektřiny,
• b)     dodávka bez měřicího zařízení, pokud dodávka bez měřicího zařízení nebyla smluvně sjednána,
• c)     dodávka do té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,
• d)     dodávka měřená měřicím zařízením,

• 1.     které nezaznamenalo dodávku nebo zaznamenalo dodávku nesprávně v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné dodávce změnily,
• 2.     které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavy nebo nesplňuje podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy,
• 3.     na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci,
• e)     dodávka v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo zařízení přenosové soustavy.
  

• (2)     Při neoprávněné dodávce je výrobce povinen uhradit vzniklou škodu.
• (3)     Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy se zakazuje.

Zákon 360/1992 Sb., postavení autorizovaných a neautorizovaných osob v projekci elektro - přehled

Zákon č 183/2006 „o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)“
v § 158 „Vybrané činnosti ve výstavbě“ stavební zákon uvádí:

• (1)     Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. Vybranými činnostmi jsou:
  

• projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace,

• územní studie,

• dokumentace pro vydání územního rozhodnutí,

• projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlašované stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d),

• pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy,

• odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

• (2)     Projektovou dokumentací je dokumentace pro vydání stavebního povolení, projektová dokumentace ohlášení stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d), projektová dokumentace pro provádění stavby a projektová dokumentace pro nezbytné úpravy podle § 137.
  

V § 178 stavební zákon kromě jiného uvádí:

• (1)     Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

• d)     provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu (§ 158).

ČKAIT je veřejnoprávní stavovská organizace, která vznikla v roce 1992 na základě zákona č. 360/92 Sb. (zákon ČNR o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných
ve výstavbě).

Jak vyplývá ze stavebního zákona, je autorizace nutnou podmínkou pro výkon vybraných činností, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě.

Autorizovaná osoba (AO) je povinna vykonávat činnosti, pro které jí byla udělena autorizace, v souladu s obecně závaznými právními předpisy a v souladu s Profesním a etickým řádem ČKAIT. Je povinna se dále odborně vzdělávat a sledovat informace nezbytné pro správný výkon své činnosti.

Členskou základnu komory dnes tvoří více jak 27 tisíc autorizovaných inženýrů a techniků, jimž byla udělena autorizace na základě úspěšného složení předepsané zkoušky odborné způsobilosti.

Zákonem 360/92 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě došlo ve vybraných činnostech ve výstavbě k přenesení odborné odpovědnosti na fyzické osoby: autorizované architekty, inženýry, techniky a stavitele.

Byl otevřen rozsáhlý výčet spolupráce, při kterém autorizované osoby a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě nesou příslušný díl spoluzodpovědnosti zejména v oblasti projektování a vedení staveb. Z pohledu ČKAIT se jedná o technickou kvalitu v úrovni oborů a specializací, ochranu zájmů klientů při územním plánování, projektování, výstavbě a ochraně a vytváření životního prostředí.

• ČKAIT je připravena k jednání a spolupráci při zpracování legislativních úprav, týkajících se stavebnictví a při novelizaci předpisů.

• Živnostenským úřadům nabízí ČKAIT konzultace k upřesňování kvalifikačních předpokladů pro činnosti, které nejsou přesně specifikovány současnými právními úpravami.

• ČKAIT předpokládá, že dojde k oboustranné informaci o úrovni profesního přístupu autorizovaných osob v zájmu stavební kultury, bezpečnosti a efektivnosti staveb.

• ČKAIT je připravena spolupracovat v koncepčních otázkách územního plánování, projektování a realizace staveb a při soutěžích na zadávání zakázek hrazených z veřejných prostředků, pokud bude příslušným orgánem ke spolupráci vyzvána.
  

Autorizační rada a zkušební komise:
Autorizační rada rozhoduje o udělení autorizace na základě průběhu zkoušky. Členy AR jmenuje ministr pro místní rozvoj. Autorizační rada jmenuje předsedy, místopředsedy a členy zkušebních komisí. Zkušebními místy jsou Praha a Brno. Adresa autorizační rady je na adrese kanceláře ČKAIT Praha. Adresy zkušebních míst jsou v kancelářích ČKAIT Praha, Brno.

ČKAIT uděluje autorizaci pro obory:

• 1.    Podle zákona je možné žádat o stupeň autorizace:
• autorizovaný inženýr,
• autorizovaný technik,
• autorizovaný stavitel.

Autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik činný v oblasti realizace staveb může používat označení autorizovaný stavitel. Označení autorizovaný stavitel je možné pouze pro některé obory. Označení stupně autorizace je po podání žádosti neměnné.

• 2.    Autorizace „autorizovaný inženýr" se uděluje pro obory a specializace:

• a.    pozemní stavby;
• b.    dopravní stavby;
• c.    vodohospodářské stavby;
• d.    mosty a inženýrské konstrukce;
• e.    technologická zařízení staveb;
• f.    technika prostředí staveb, specializace technická zařízení;
• f2.    technika prostředí staveb, specializace elektrotechnická zařízení;
• g.    statika a dynamika staveb;
• h.    městské inženýrství;
• i.    geotechnika;
• j.    zkoušení a diagnostika staveb;
• k.    požární bezpečnost staveb;
• l.    energetické auditorství.

• 3.    Autorizace „autorizovaný technik" se uděluje pro obory a specializace:

• a.    pozemní stavby;
• b1.    dopravní stavby, specializace kolejová doprava;
• b2.    dopravní stavby, specializace nekolejová doprava;
• c1.    vodohospodářské stavby, specializace stavby hydrotechnické;
• c2.    vodohospodářské stavby, specializace stavby zdravotně-technické;
• c3.    vodohospodářské stavby, specializace stavby meliorační a sanační;
• d.    mosty a inženýrské konstrukce;
• e.    technologická zařízení staveb;
• f3.    technika prostředí staveb, specializace vytápění a vzduchotechnika;
• f4.    technika prostředí staveb, specializace zdravotní technika;
• f5.    technika prostředí staveb, specializace elektrotechnická zařízení;
• i.    geotechnika;
• k.    požární bezpečnost staveb.

• 4.    Označení autorizovaný stavitel se uděluje pro autorizace podle čl. 3 písmena a), b1), b2), c1), c2), c3), d).

Pojištění autorizovaných osob.
Každý člen ČKAIT je pojištěn z odpovědnosti za škody, způsobené výkonem své činnosti – § 16 zákona č. 360/92 Sb. Pojištění pro všechny autorizované osoby zajišťuje ČKAIT.

Informační centrum ČKAIT
K naplnění svého poslání a pro usnadnění přístupu k informacím svým členům zřídila komora v roce 1998 INFORMAČNÍ CENTRUM ČKAIT, které zajišťuje ediční činnost, tj. vydávání periodik, neperiodických publikací v několika edičních řadách, shromažďuje, zpracovává a zpřístupňuje členům komory odborné informace faktografické (ekonomické, statistické a obchodní) a dokumentografické (z odborné literatury), zprostředkuje informace zahraničních inženýrských komor týkající se stavebnictví. Ve studovně Informačního centra jsou k dispozici odborné časopisy, sbírky a věstníky, zpravodaje, statistické ročenky a publikace, adresáře, katalogy, kalendáře akcí a další odborné materiály z domova i ze zahraničí.

Postavení osob neautorizovaných dle zákona 360/1992 Sb.
Jak již bylo v úvodu řečeno: „kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje fyzická osoba, která má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu a splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle tohoto zákona“, to znamená, že tuto činnost může vykonávat samostatně jen osoba autorizovaná. Ostatní činnosti, jak je například příprava prováděcí projektové dokumentace, může být zajišťována osobou bez autorizace. Toto však nevylučuje možný požadavek investora, aby i zpracovatel této dokumentace, právě tak jako další osoby podílející se na díle byly autorizované osoby v souladu se zákonem 360/1992 Sb.

V § 159 – stavebního zákona projektová činnost ve výstavbě je další úleva:
Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. e) až i) a n) může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb.


Zákonná odpovědnost projektanta, rozdíly v pojištění odpovědnosti autorizované osoby a ostatních projektujících osob
Základním rozdílem mezi osobou autorizovanou dle zákona 360/1992 Sb. (AO) a osobou neautorizovanou dle zmíněného zákona je kromě jiného v tom, že AO musí být dle tohoro zákona pojištěna. ČKAIT zajistila základní pojištění pro své členy (AO) pro rok 2014 u skupiny GrECo JLT Czech Republic s.r.o. se sídlem v Brně, (www.greco.eu).

Rozsah profesní odpovědnosti AO za škodu vzniklou jinému (krytí na členské státy EU):

• a)    Na zdraví, usmrcením;
• b)    Na věci jejím poškozením, zničením nebo pohřešováním;
• c)    Ve formě majetkové újmy;
• d)    Nemajetkové újmy (od 01. 01. 2013).

Limity pojistného plnění:

• 100 000 Kč za škodu, jejíž příčina vznikla v době od 01. 01. 1993 do 31. 12. 2003;

• 250 000 Kč za škodu, jejíž příčina vznikla v době od 01. 01. 2004;

• 100 000 Kč na nemajetkovou újmu (v rámci připojištění lze navýšit na 500 000 Kč).

Zde si je nutno uvědomit, že se jedná o minimální pojištění, které vychází z předpokladu, že AO zajišťující velké zakázky je zaměstnancem firmy, z jejíž pojistky by se hradila vyšší škodní událost (nad rámec limitů pojištění). Samostatně podnikající AO by měla zvážit připojištění v rámci rizik, neboť ručí tzv. „neomezeně“.

Škoda:
Škoda je újma spočívající ve zmenšení majetku poškozeného. V pojištění odpovědnosti je vznik škody velmi individuální a záleží na mnoha právních skutečnostech, které průběh likvidace mohou ovlivnit.

Zásady pro postup AO v případě jednání o škodě dle GrECo

• Nikdy škodu neuznávat, nic neslibovat, neplatit – vše posoudí likvidátor;

• Kontaktovat makléře (pro AO to je správce pojištění Ing. Petra Bartoníčková, tel. +420 541 428 521+420 541 428 521; mobil“ +420 728 130 266; e-mail: p.bartonickova@greco.cz;
  

• Vyplnit formulář „oznámení ŠU“ a společně s písemným nárokem poškozeného poslat makléři;

• Zajistit další podklady dle instrukcí makléře a pojistitele.

Pokud AO vykonává ještě další činnosti (koordinátora BOZP, energetického specialisty) je vhodné zajistit si připojištění i pro tyto činnosti.

Pokud AO vykonává činnost autorizovaného inspektora má možnost u této pojišťovací skupiny si zajistit samostatné rámcové pojištění.


Připravovaná ČSN 33 2312 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Elektrická zařízení v hořlavých látkách a na nich

Tato norma nahradí ČSN 33 2312 z roku 1985, která s ní bude souběžně platit do roku 2016.

Užité termíny a definice

• hořlavá látka - látka v tuhém, kapalném nebo plynném stavu, která je za předvídatelných podmínek schopna hořet nebo při své látkové nebo fázové změně vytvářet produkty schopné hořet;
• oheň, požár - proces hoření charakterizovaný emisí žáru a doprovázený vytvářeným kouřem a/nebo žhnutím; rychlé hoření šířící se nekontrolovatelně v čase a prostoru;
• zápalnost - míra toho, jak snadno může být vzorek působením vnějšího zdroje za specifikovaných zkušebních podmínek zažehnut;
• součást nešířící plamen - součást, která se může vznítit v důsledku přiložení plamene, v níž se však plamen dále nešíří a která sama uhasne za určitou dobu po oddálení plamene.

Všeobecně
Jedná se o vnější vliv CA2 Konstrukce budov - Hořlavé (podle tabulky ZA1 a ZA1N ČSN 33 2000-5-51 ed. 3). Při ukládání elektrických zařízení na hořlavé podklady a do nich, musí být provedena taková opatření, která zajistí, že elektrická zařízení nemohou způsobit vznícení stěn (včetně jejich případných výplní), podlah a stropů, případně podhledů (včetně jejich výplní). To může být zajištěno řádným návrhem, volbou a instalováním elektrických zařízení.

Za výplň stěn či stropů se v tomto případě považuje jakákoliv výplňová vložka zajišťující tepelnou a/nebo zvukovou ochranu, s jinou třídou reakce na oheň než A1, A2.

Kryt elektrického zařízení (jako je například topné těleso, rezistor, svítidlo, atd.) nesmí překročit na svém povrchu tyto hodnoty:

• 90 °C za normálních podmínek a

• 120 °C za podmínek poruchy.

Pokud se hořlavé materiály, jako je prach nebo vlákna mohou hromadit na krytu elektrického zařízení v množství dostačujícím k založení požáru, musí se provést odpovídající opatření, aby se zabránilo překročení výše uvedené teploty na krytu zařízení. Tímto opatřením může být například předpis kontroly čistoty elektrického zařízení
a zajišťování této čistoty v provozním řádu provozovny. Požadavek na vypracování provozního řádu se doporučuje uvést v Protokolu o určení vnějších vlivů.

4.1 Výběr vedení
Výběr vedení určeného pro připojení nábytku k síti má být z těchto vodičů:

• vodiče pro pevné uložení, dle ČSN EN 50525-2-31 „Elektrické kabely - Nízkonapěťové silové kabely pro jmenovitá napětí do 450/750 V (Uo/U) včetně - Část 2-31: Kabely pro všeobecné použití - Jednožilové neoplášťované kabely s PVC termoplastickou izolací“, pokud je připojení pevným vedením; nebo

• ohebným kabelem s izolací pláště i žil z PVC, dle ČSN EN 50525-2-71 „Elektrické kabely - Nízkonapěťové silové kabely pro jmenovitá napětí do 450/750 V (Uo/U) včetně - Část 2-71: Kabely pro všeobecné použití - Ploché pokovené kabely (šňůry) s PVC termoplastickou izolací“, pokud je spojení pomocí vidlice ze zásuvky.
  

Průřezy vodičů - použité vodiče musí mít měděné jádro s průřezem minimálně 1,5 mm2. Způsob provedení vedení - kabely a vodiče musí být vhodně chráněny před poškozením. Toho může být dosaženo spolehlivým upevněním vedení k podkladu, uložením  do elektroinstalační trubky, elektroinstalační lišty, elektroinstalačního kanálu nebo do dutiny pro tento účel vytvořené v podkladu.

Průchody elektrických silových obvodů stavebními konstrukcemi z hořlavých látek, ať již ve svislém nebo ve vodorovném směru, se provádí stejným způsobem jako při ukládání vedení na a do hořlavých látek. Pro průchody hlavního domovního vedení platí požadavky ČSN 33 2130 ed. 2 „Elektrické instalace nízkého napětí - Vnitřní elektrické rozvody“, čl. 7.3.3.

Elektroinstalační příslušenství musí plně vyhovovat předpisům pro elektroinstalační krabice určené pro lehké duté stěny podle ČSN EN 60670. Toto obsahuje následující požadavky:

• vysoká mechanická pevnost;

• tepelná odolnost podle ČSN EN 60 695-2-11 „Zkoušení požárního nebezpečí - Část 2-11: Zkoušky žhavou/horkou smyčkou - Zkouška hořlavosti konečných výrobků žhavou smyčkou“ (850 °C, zkouška žhavou smyčkou);

• ochranu proti vniknutí malých předmětů IP 3X, podle ČSN EN 60529 „Stupně ochrany krytem (krytí - IP kód)“.

Jiné části systému vedení, než kabely, které nejsou zatříděny jako nešířící plamen, jak jsou specifikovány v souborech norem ČSN EN 61386, ale které ze všech ostatních hledisek vyhovují všem ostatním požadavkům svých příslušných výrobkových norem, musí být v případě použití zcela uzavřeny v nehořlavých stavebních materiálech.

Obvody SELV nebo PELV - v obvodech napájených ze SELV nebo PELV musí být živé části

• obsaženy v krytu stupně ochrany IP2X nebo IPXXB, nebo

• opatřeny izolací schopnou vydržet zkušební napětí AC 500 V po dobu 1 minuty bez ohledu na jmenovité napětí obvodu.
  

Pro napájecí zdroje osvětlení SELV/PELV platí požadavky čl. 715.482.4 a 715.482.5 ČSN 33 2000-7-715 ed. 2 „Elektrické instalace nízkého napětí - Část 7-715: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech - Světelná instalace napájená malým napětím“.

Jištění rozvodů - elektrické silové obvody kladené na hořlavé látky a do nich se dimenzují a jistí v souladu s požadavky ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 „Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení - Elektrická vedení“.

U elektrických silových obvodů sítí TN a TT, kladených na hořlavé látky, musí být jako ochranného prvku před iniciací požáru elektroinstalací použito proudového chrániče se jmenovitým reziduálním vybavovacím proudem 

5.3 V sítích IT musí být zajištěny přístroje pro sledování izolačního stavu celé instalace nebo RCM (přístroje pro monitorování reziduálního proudu) v koncových obvodech, obojí se zvukovými a vizuálními signály. Alternativně mohou být použity proudové chrániče se jmenovitým reziduálním vybavovacím proudem, jak je uvedeno výše. V případě druhé poruchy – z hlediska dob odpojení viz ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 „Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti - Ochrana před úrazem elektrickým proudem“.

6.1 Elektrická svítidla
Pro elektrická svítidla nn montovaná na a do hořlavých materiálů platí požadavky čl. 559.4 ČSN 33 2000-5-559 ed. 2 „Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-559: Výběr a stavba elektrických zařízení - Svítidla a světelná instalace“ a 422.4 ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 „Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-42: Bezpečnost - Ochrana před účinky tepla“.

Pro elektrická svítidla mn montovaná na a do hořlavých materiálů platí požadavky ČSN 33 2000-7-715 ed. 2 čl. 715.482.2.3, ČSN 33 2000-5-559 ed. 2 čl. 559.4 a ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 čl. 422.4. Na normálně hořlavé látky lze montovat elektrická zařízení, jsou-li k této montáži výrobcem určeny. Toto určení je obsaženo v průvodní dokumentaci a/nebo nesmazatelnou značkou na výrobku:

 
Označení elektrických svítidel a jejích součástí určených nebo nedovolených pro montáž na hořlavé podklady viz ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 a ČSN 33 2000-5-559 ed. 2. Do normálně hořlavých látek lze montovat elektrická zařízení, jsou-li k této montáži výrobcem určeny. Toto určení je obsaženo v průvodní dokumentaci a/nebo nesma-zatelnou značkou na výrobku:

 
Označení elektrických svítidel a jejích součástí určených nebo nedovolených pro montáž na hořlavé podklady viz ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 a ČSN 33 2000-5-559 ed. 2. Pro elektrická zařízení, jejichž úkolem je výroba tepla, jsou podmínky pro jejich umístění u normálně hořlavých hmot uvedeny v následující tabulce.

Tabulka – Základní bezpečné vzdálenosti elektrických spotřebičů od hořlavých hmot, pokud není provedeno ochranné opatření v souladu s požadavky ČSN 06 1008


Elektrická zařízení a předměty, jejichž úkolem není výroba tepla a která nejsou výrobcem určena pro montáž na a do hořlavých látek je nutno při jejich montáži oddělit od hořlavých hmot nehořlavou tepelně izolační podložkou nebo lůžkem po celé styčné ploše nebo musí být odděleno vzduchovou mezerou v souladu s požadavky následující tabulky.

Tabulka – Požadavky pro montáž elektrických předmětů, která nejsou výrobcem určena pro montáž na a do hořlavých látek.


V konstrukcích šířících požár (např. v dutých stěnách) se nepřipouští upevňování elektrických zařízení, jako jsou zásuvky a spínače pomocí drápků.

Rozdíl mezi stupněm hořlavosti a třídou reakce na oheň  - základní rozdíl mezi stupněm hořlavosti a třídou reakce na oheň spočívá v tom, že stupeň hořlavosti hodnotí samostatně jednotlivé hmoty, zatímco třída reakce na oheň hodnotí celý stavební výrobek v konečném provedení – například sendvičové stěny, zateplovací systémy apod.

Tabulka – Vztah mezi požadavky na stupně hořlavosti a třídami reakce na oheň


Tabulka – Vysvětlení grafických značek použitých na elektrických svítidlech a pro instalaci elektrických svítidel





Nově připravovaná ČSN 33 2130 ed. 3 – nejdůležitější změny

• 1.    Kapitola „Základní požadavky na elektrické rozvody“ se s ohledem na rozšíření elektronických zařízení mění takto:

Elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat požadavky na:

• a)    bezpečnost osob, chovaných zvířat a majetku za normálního stavu i při předpoklá-daných poruchových událostech v napájecí distribuční soustavě;
• b)    provozní spolehlivost (v daném prostředí při způsobu provozu a vlivu prostředí);
• c)    přehlednost rozvodu, umožňující rychlou lokalizaci a odstranění případných poruch;
• d)    snadnou přizpůsobivost rozvodu při požadovaném přemisťování elektrických zařízení a strojů;
• e)    hospodárnost rozvodu (v investičních i provozních nákladech);
• f)    hospodárné použití typizovaných jednotek a celků (např. rozvodnic, rozváděčů, transformoven apod.);
• g)    vzhled;
• h)    zamezení nepříznivých vlivů a rušivých napětí při křižování a souběhu se sdělovacím vedením (elektronickými komunikacemi).
• i)    aby byla instalována vždy elektrická řízení s takovou elektromagnetickou kompatibilitou a odolností, aby tato zařízení v elektromagnetickém prostředí uspokojivě fungovala, aniž by sama způsobovala nepříznivé elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto prostředí.

POZNÁMKA: Viz například požadavky ČSN 33 2000-4-444.

Jsou doplněny požadavky na ukládání vedení:
Vedení se zásadně ukládají jako skrytá. Pouze v nebytových prostorách a při dodatečné montáži je možno vedení ukládat na povrchu. Zóny pro ukládání elektrických vedení ve stěnách a pro umisťování elektrických přístrojů jsou definovány v článku 7.10. (Tento článek včetně obrázků zůstává). Pro ukládání vedení do stropů a podlah platí
ČSN 33 2000-5-52 ed.2. Dodatečné uložení vedení do elektroinstalačních kanálů (lišt) určených pro použití v bytové a občanské výstavbě lze považovat za skrytě uložené vedení.

Při návrhu vnitřních rozvodů je třeba zajistit i vnitřní ochranu před bleskem v souladu s požadavky uvedenými v souboru ČSN EN 62305. Této ochrany se dosahuje především zamezením vzniku zbytečných smyček tvořených rozvody silovými a elektronických komunikací, neukládáním elektrického vedení v blízkosti svodů hromosvodu, atd.

Určování vnějších vlivů
U objektů pro bydlení určených pro bydlení osob se zdravotním postižením je vždy v „Protokolu o určení vnějších vlivů“ určit u třídy vnějšího vlivu BA 3 (osoby se zdravotním postižením) bližší specifikaci zdravotního postižení osob, pro které jsou byty určeny.

Zde je nutno především vycházet z vyhlášky č. 398/2009, o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.V případě, že se v místnosti bytu zřizují elektrická zařízení pro podporu životních funkcí,
je třeba postupovat v souladu s požadavky uvedenými v ČSN 33 2000-7-710, to znamená, že je nutno provést klasifikaci zdravotnického prostoru. Tato musí být provedena ve spolupráci se zodpovědnými pracovníky zdravotnického zařízení, které bude elektroinstalaci používat. Pro klasifikaci zdravotnického prostoru je nezbytné, aby zdravotnický personál uvedl, jaké zdravotnické procedury se budou v prostoru provádět a jaké budou používány přístroje. Příslušná klasifikace zdravotnických prostorů musí být určena na základě zamýšleného používání.

Podmínky pro připojení k sítím
V průběhu předprojektové přípravy je nutno projednat připojovací podmínky pro:

• silová zařízení s příslušným provozovatelem distribuční soustavy;

• napojení na síť nebo sítě elektronických komunikací jednoho nebo více poskytovatelů, které s dodatečnou flexibilitou pokryje současné i budoucí možné potřeby zákazníka zejména s ohledem na hlasové (telefonní), datové (připojení k internetu, přenos dat spotřeby energií, inteligenci budovy/domácnosti apod.), video (TV, HDTV, VoIP) a audio (R, evakuační R) služby s možností volby mezi poskytovateli.

Pro vstupy kabelů vnějších sítí do budovy a pro uložení vnějších sítí v budově musí být provedeny stavební úpravy v souladu s projektem vnějších sítí, což znamená rovněž zajištění odpovídajících prostor pro umístění rozvaděčů elektronických komunikací (samostatná místnost, případně část technického podlaží).

Tam, kde vedení prochází konstrukčními prvky budovy, jako jsou podlahy, stěny, krovy, stropy, příčky nebo protipožární zábrany, musí být otvory, které v důsledku prostupu vedení vzniknou, utěsněny v souladu se stupněm požární odolnosti (pokud je požadována) předepsané pro příslušný konstrukční prvek budovy předtím, než byl prostup proveden (viz soubor ISO 834 a ČSN 33 2000-5-52 ed. 2).

Veškeré prostupy podzemní prostupy kabelů z terénu do budovy je třeba zajistit proti vnikání vlhkosti do budovy. V případě, že je v místě objektu rozveden plyn, je nutné rovněž tyto prostupy zajistit proti vnikání plynu do budovy.

Je-li objekt vybaven náhradním zdrojem elektřiny, který je určen k napájení vnitřních elektrických rozvodů, musí tento zdroj a jeho připojení vyhovovat požadavkům ČSN 33 2000-5-551 ed. 2. Náhradní zdroje určené pro ostrovní provoz nesmějí být k vnitřním rozvodům, určeným v normálním provozu pro napájení z distribuční sítě, připojovány.

Rozvaděče a rozvodnice
Rozváděče a rozvodnice se osazují ve svislé poloze na místě přístupném podle provozních a bezpečnostních podmínek. Rozvodnice a elektrorozvodná jádra s dveřmi, které po otevření dveří nemají krytí alespoň IP 20, nesmí být otvíratelné bez použití nástroje a musí být označeny výstražnou tabulkou podle ČSN ISO 3864 (018010).

Před elektroměrovým rozváděčem (rozvodnicí) nebo jádrem musí být volný prostor o hloubce alespoň 80 cm rovné plochy nebo terénu definitivně upraveného a o šířce minimálně v půdoryse rozváděče (rozvodnice), umožňující bezpečnou manipulaci s přístroji v rozváděči. Tento prostor nesmí však být nad schody.

Rozvodnice obsahující elektroměr a jistič před elektroměrem upravitelného bytu a bytu zvláštního určení pro osoby s pohybovým postižením se nesmějí umísťovat na mezipodestě. U bytů zvláštního určení pro osoby se zrakovým postižením se toto řešení nedoporučuje.

Před elektroměrovým rozváděčem (rozvodnicí) nebo jádrem obsahujícím elektroměr a jistič před elektroměrem upravitelného bytu a bytu zvláštního určení pro osoby s pohybovým postižením musí být volný prostor o hloubce minimálně 1 000 mm x 1 200 mm rovné plochy nebo terénu definitivně upraveného. Je-li rozvaděč širší, je nutno zajistit manipulační prostor o šířce minimálně v půdoryse, umožňující bezpečnou manipulaci s přístroji v rozváděči. Tento prostor nesmí však být nad schody.

U upravitelného bytu a bytu zvláštního určení pro osoby s pohybovým postižením musí být elektroměr ve výšce 600 mm až 1200 mm nad podlahou a musí být umístěn ve vzdálenosti nejméně 500 mm od pevné překážky (například rohu stěn).

Jsou-li v rozváděcích umístěny přístroje s vyššími výkonovými ztrátami (například stmívače) provede se kontrola oteplení rozvaděčů. Toto platí především pro komfortní elektrické instalace mající v rozváděčích umístěné přístroje pro ovládání jednotlivých obvodů.

Svítidla, světelné obvody
Podklad, na který je svítidlo připevňováno a připevňovací prostředky, musí mít nosnost nejméně 5 kg. Pokud je hmotnost elektrického svítidla vyšší než 5 kg, musí elektroinstalatér posoudit, zda závěsné zařízení je schopno nést hmotnost zavěšovaného svítidla. U těžkých svítidel (například lustrů pro osvětlení společenských sálů, divadel apod.) je nutno řešit způsob a místo zavěšení na základě statického posouzení. Na toaletách pro zdravotně postižené se požaduje protipanické osvětlení v souladu s EN 1838: 2013.

Zásuvky, zásuvkové obvody
Zásuvkové obvody do 20 A musí mít doplňkovou ochranu tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem nepřekračujícím 30 mA v souladu s ČSN 33 2000-4-41 ed. 2. Toto opatření se vztahuje i na trojfázové zásuvky připojené na obvod s jištěním do 20 A.

Trojfázové zásuvky se jmenovitým proudem vyšším než 20 A a do 32 A se doporučuje vybavit doplňkovou ochranu tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem 30 mA a zásuvky připojené na obvod s jištěním 32 A a více doplňkovou ochranu tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem 100 mA.

Ustanovení článku výše uvedeného není nutno uplatňovat u zásuvek nepřístupných laické veřejnosti a zásuvek pro speciální druh zařízení (například zařízení kancelářské a výpočetní techniky velkého rozsahu nebo pro chladicí a mrazicí zařízení potravin velkého objemu, tj. zásuvky pro napájení zařízení, jehož nežádoucí vypnutí by mohlo být příčinou značných škod – viz ČSN 33 2000-4-41 ed. 2). Pro elektrické spotřebiče, u nichž je to výrobcem určeno v návodu k montáži, se zřizuje samostatný zásuvkový obvod.

V upravitelných bytech a bytech určených pro osoby se zrakovým postižením musí být pokoje vybaveny nejméně třemi dvojitými elektrickými zásuvkami umožňujícími užití kompenzačních pomůcek na bázi PC a audiotechniky.
Na WC určeném pro osoby s omezenou možností pohybu musí být v dosahu ze záchodové mísy a to ve výšce 600 až 1200 mm nad podlahou a také v dosahu z podlahy a to nejvýše 150 mm nad podlahou ovladač signalizačního systému nouzového volání. Rovněž v koupelnách určených pro tyto osoby se zřizuje v prostoru sprchového koutu (vany) signalizace tak, aby byla dosažitelná i z výšky 150 mm nad dnem sprchového koutu, vany.

Roztřídění bytů podle stupně elektrizace
Roztřídění bytů podle stupně elektrizace. Se zřetelem k rozsahu elektrického zařízení v nových a rekonstruovaných bytech a k rozsahu použití elektřiny se rozlišují tyto tři stupně elektrizace bytů:

• a)    stupeň A – byty, v nichž se elektřiny používá k osvětlení a pro domácí elektrické spotřebiče, připojované k rozvodu pohyblivým přívodem (na zásuvky) nebo pevně připojené, přičemž příkon žádného spotřebiče nepřesahuje 3,5 kVA,
• a)    stupeň B – byty s elektrickým vybavením jako mají byty stupně A a v nichž se k vaření a pečení používají elektrické spotřebiče o příkonu nad 3,5 kVA,
• b)    stupeň C – byty s elektrickým vybavením jako mají byty stupně elektrizace A nebo B a v nichž se pro vytápění nebo klimatizaci používají elektrické spotřebiče.

POZNÁMKA: Další požadavky a zpětné vlivy jiných spotřebičů jsou popsány v Příloze č. 6 Pravidel provozování distribuční soustavy.

V bezbariérových bytech a u bytů zvláštního určení musí být rozvody energií v bytě takové, aby nemusela být použita žádná lokální topidla ani ostatní spotřebiče s otevřeným plamenem. Z tohoto vyplývá, že tyto byty je nutno navrhovat ve stupni elektrizace B.

Přívody do bytů se mají provést tak, aby jejich výměna v případě poruchy byla možná bez stavebních úprav. Tam, kde stavební konstrukce neumožňuje provedení těchto přívodů v trubkách pod omítkou, je možno tyto přívody uložit do elektroinstalačních kanálů (lišt), popřípadě do konstrukce stropů a podlah podle ČSN 33 2000-5-52 ed. 2. Je-li tento přívod uložen do konstrukce bez možnosti výměny, je nutno počítat s možností uložení náhradního přívodu na povrchu (počítat např. s místem pro dodatečnou montáž elektroinstalačního kanálu (lišty)).

Uložení kabelového přívodu do bytu pod omítku u budov, u kterých nejsou památkově chráněny interiéry, se považuje rovněž za vyměnitelné.

Umístění elektroměrů
Střed číselníku elektroměru má být ve výšce 1000 až 1700 mm od definitivně upravené plochy nebo terénu. Ve výjimečných případech, po odsouhlasení provozovatelem distribuční soustavy, mohou být i jednotlivé elektroměry umístěny níže, avšak vždy tak, aby umístění elektroměrového rozvaděče vyhovovalo požadavkům uvedeným
v ČSN 33 3320 ed. 2.

Elektroměrové rozvodnice a jádra musí vyhovovat požadavkům ČSN EN 60 439-3. Jsou-li na jednom místě soustředěny měřicí zařízení pro dva nebo více odběratelů, musí být každé místo pro elektroměr, spínací prvek, svorkovnice a příslušný jistič opatřeno trvanlivým označovacím štítkem s číslem bytu.

Pro elektroměrové desky platí ČSN 35 7020, která stanoví požadavky na jejich provedení, jakost a rozměry. Otvory pro přívod a vývod od jističe musí být krytem úplně zakryty.

Opravená tabulka 7 – Doporučené maximální délky vedení s jádry z Cu bytových obvodů v závislosti na úbytku napětí.


V délce vedení je uvažován minimální počet přechodových odporů. Například při smyčkování se předpokládá průběžné připojování.

Elektrické zařízení v umývacím prostoru.
Elektrické zařízení v umývacím prostoru se provádí za těchto podmínek:

• c)    V umývacím prostoru nesmí být umístěny zásuvky a spínače. Jsou-li umístěny ve výši alespoň ve výši 1,2 m nad podlahou, mohou být umístěny těsně u hranice umývacího prostoru. Jsou-li umístěny níže, musí být vzdáleny svým nejbližším okrajem alespoň 0,2 m od hranice umývacího prostoru.
  

• d)    Zásuvky a spínače mohou být umístěny v umývacím prostoru pouze tehdy, jsou-li součástí zařízení (zrcadlo, skříňka, apod.), bylo na ně výrobcem/dovozcem v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb. vydáno ES prohlášení o shodě a v montážním návodu je výslovně uvedeno, že zařízení je určené i do umývacího prostoru.
  

• e)    Krytí elektrických přístrojů a svítidel a provedení instalace musí odpovídat vnějším vlivům v místnosti, ve které je umývací prostor instalován.

• f)    V umývacím prostoru má být umístěno svítidlo tak, aby jeho spodní okraj byl alespoň 1,8 m nad podlahou. Světelný zdroj svítidla musí být kryt ochranným sklem a všechny části svítidla, které jsou níže než 2,5 m nad podlahou, musí být z trvanlivého izolantu.

Je-li svítidlo umístěno níže než 1,8 m nad podlahou, musí být chráněno před mechanickým poškozením (např. ochranným košem, nárazuvzdorným krytem apod.) a musí být v provedení alespoň IP X1. Spodní okraj svítidla však nesmí být v žádném případě níže než 0,4 m nad horním okrajem umývadla nebo dřezu.

Další spotřebiče lze v umývacím prostoru instalovat za předpokladu, že jsou pro použití v umývacím prostoru určeny a jsou typově ověřeny jejich vlastnosti, které použití v umývacím prostoru umožňují.

Je-li svítidlo součástí zařízení výrobcem určeného pro umývací prostor, například koupelnové skříňky se zabudovaným umyvadlem a má-li zařízení příslušnou dokumentaci od dodavatele (v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb.), ve které je stanoveno, že zařízení je vhodné pro montáž do umývacího prostoru, posuzuje se jako elektrické zařízení určené pro umývací prostor a připojuje se dle pokynů výrobce, avšak s ohledem na prostor, ve kterém se nalézá (je-li např. v místnosti s koupací vanou či sprchou, je nutno elektrické vybavení této skříňky připojit na obvod vybavený proudovým chráničem se jmenovitým vybavovacím rozdílovým proudem I∆n nepřesahujícím 30 mA).

Pokud je umyvadlo (umývací dřez) těsně zabudováno do pracovní desky plynule navazující na stěnu za tímto umývacím prostorem, potom tato deska ruší existenci umývacího prostoru pod ní. Za součást umyvadla se nepovažuje okolí umyvadla určené pouze pro odkládání věcí, i když toto okolí spolu s umyvadlem tvoří jeden celek. V bezbariérových bytech se doporučuje připojovat svítidla pro osvětlení umývacího prostoru zásadně na obvod vybavený proudovým chráničem s vypínacím residuálním proudem ≤ 30 mA.

Doplněna je kapitola „Rozvody elektronických komunikací v objektech s byty určenými pro osoby se zdravotním postižením“
Požadavky na základní informace pro orientaci veřejnosti. Základní informace pro orientaci veřejnosti musí být jak vizuální, tak podle okolností i akustické a hmatné. Vizuální informace musí mít kontrastní a osvětlené nápisy a symboly. Informační a signalizační prvky musí být vnímatelné a srozumitelné pro všechny uživatele, je nutné brát v úvahu zejména zorné pole osoby na vozíku, velikost a vzdálenost písma.

Chod pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků s určením jejich polohy a směru jízdy musí být signalizován hlasovým zařízením, které mohou pomocí dálkového ovládání spouštět osoby se zrakovým postižením. Hřeben na vstupu i výstupu z pásu pohyblivých zařízení musí být proveden v kontrastní žluté barvě.

Obousměrné dorozumívací zařízení v kleci výtahu musí umožňovat indukční poslech pro nedoslýchavé osoby. Toto zařízení musí být označeno symbolem podle bodu 3. Přílohy č. 4 k vyhlášce 398/2009 Sb. o techn. požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

Zvláštní pozornost je potřeba věnovat zejména ostatním systémům a zařízením budovy, které ke své činnosti využívají služeb nebo doplňkových služeb elektronických komunikací, jako jsou například elektronické zabezpečovací systémy (dálková konfigurace a správa přes web, propojení s pulty centrální ochrany, napojení webových kamer, lékařský dohled apod.), dálkové řízení vytápění, klimatizace a řada dalších.

Pro vstupy kabelů vnějších sítí do budovy a pro uložení vnějších sítí v budově musí být provedeny stavební úpravy v souladu s projektem vnějších sítí, respektive s vyjádřeními a požadavky uvedenými v dokumentaci pro územní a případně stavební řízení. Charakteristika přiměřeného požadavku na připojení v pevném místě k veřejné
 telefonní síti

• a)    Přiměřeným požadavkem dle vyhlášky 327/2006 Sb. „Přiměřené požadavky na připojení k veřejné telefonní síti“ na připojení v pevném místě k veřejné telefonní síti v rámci univerzální služby (dále jen "připojení") je požadavek na zřízení jedné účastnické přípojky ukončené koncovým bodem sítě v místě bydliště, je-li uživatelem nepodnikající fyzická osoba, nebo v místě podnikání, je-li uživatelem podnikající fyzická osoba, anebo v místě sídla, je-li uživatelem právnická osoba. Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. a) zákona, zřizuje tuto přípojku prostřednictvím jím provozované sítě nebo sítě elektronických komunikací jiného podnikatele.
• b)    Účastnickou přípojkou se rozumí komunikační cesta spojující koncový bod sítě v pevném místě uživatele s přípojným bodem telefonní ústředny, popřípadě dálkového koncentrátoru veřejné pevné telefonní sítě; přípojným bodem se zpravidla rozumí hlavní rozvaděč.
• c)    Přiměřeným požadavkem podle ustanovení odstavce a) je v bezbariérových bytech požadavek na zřízení koncového bodu digitální sítě integrovaných služeb (ISDN) a požadavek takového uživatele, kterému již byla účastnická přípojka zřízena. V ostatních případech není přiměřeným požadavkem podle ustanovení odstavce a) požadavek na zřízení koncového bodu digitální sítě integrovaných služeb (ISDN) a požadavek takového uživatele, kterému již byla účastnická přípojka zřízena.
• d)    Přiměřeným požadavkem podle odstavce 1 není požadavek na připojení v pevném místě s obtížnou dostupností nebo v pevném místě, v němž by zřízení připojení představovalo náklady značně převyšující obvyklou výši, za předpokladu, že je v daném místě dostupný signál alespoň jedné veřejné mobilní telefonní sítě. Dostupností signálu se rozumí úroveň přijímaného signálu v pevném místě uživatele, která není horší než referenční úroveň uvedená ve standardu ČSN EN 300 910.

Přiměřeným požadavkem na přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě v rámci univerzální služby (dále jen "přístup") je požadavek na poskytnutí přístupu, který umožňuje prostřednictvím účastnické přípojky uskutečňovat národní a mezinárodní telefonní volání v mluvené řeči, faksimilní komunikaci pro analogové rozhraní a přenos dat pro přístup k internetu.

Účastnická přípojka musí umožňovat přenos dat rychlostmi dostačujícími pro aplikace využívané prostřednictvím úzkopásmového přístupu.

Součástí přístupu k internetu musí být rovněž možnost ověřit si skutečnou rychlost přenosu dat s minimální dobou měření 5 minut, a to přístupem z účastníkova koncového zařízení k testovacímu zařízení poskytovatele univerzální služby pro měření rychlosti přenosu dat.

V příloze C se podstatně mění požadavky na minimální průřez HDV v domech stupně elektrizace A a B.

1)    Vodiče s jádry z Al se používají pro opravy stávajícího hlavního domovního vedení


Uvedený počet vodičů a jejich průřez platí pro vodiče CY (AY) v trubkách, pro proudovou soustavu AC 3 PEN ~ 50 Hz 400V/TN-C s ochranou automatickým odpojením od zdroje a jejíž vodorovná část vedení (tj. od přípojkové skříně k první odbočce k elektroměru) je do 20 m. Úbytek napětí je u připojení jednoho bytu v podlaží (předpoklad, že úbytek
od odbočení k bytové rozvodnici je zanedbatelný) nižší než 2%, u připojení dvou a více bytů v jednom podlaží nižší než 1 % u domů do 18. podlaží. Průřezy vodičů platí za předpokladu jmenovitých proudů jističů před elektroměrem uvedených v tab. 3 této normy. Za jiných podmínek je nutné stanovit průřezy vodičů hlavního domovního vedení výpočtem; podklady a vzorce pro výpočet jsou v přílohách B a E této normy.

Průřez nulového vodiče, pokud je použit, musí odpovídat průřezu vodičů vedení (fázových vodičů) ve třífázových obvodech, u kterých je pravděpodobné, že povedou třetí a liché násobky třetí harmonické proudů, jejichž podíl na celkovém proudu je mezi 15 % a 33%.

S takovou úrovní harmonických je třeba počítat např. v obvodech napájejících svítidla včetně výbojek, jako je zářivkové osvětlení a velký počet elektronicky ovládaných dalších spotřebičů.

Je doplněna příloha F (informativní) - Způsob stanovení počtu osob ve vybra-ných prostorech (objektech) a další důležité náležitosti.


Připravovaná ČSN 33 2000-7-718: Elektrické instalace nízkého napětí Část 7-718: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Prostory občanské výstavby a pracoviště

Tato norma je českou verzí harmonizačního dokumentu HD 60364-7-718 z roku 2013, který je modifikovaným dokumentem IEC 60364-7-718 z roku 2011.

POZNÁMKA: Během prací na dokumentu HD 60364-7-718 nedošlo k žádným zásadním změnám v ostatních částech souboru IEC 364 a jejich ekvivalentů v CENELEC – soboru 60364 a tedy k nejasnostem výkladu.

Norma platí pro elektrickou instalaci:

• montážních hal, společenských středisek;

• výstavních dvoran;

• divadel, kin;
• sportovišť;
  

• prodejních ploch;

• restaurací;
• hotelů, ubytoven, domů pečovatelských služeb;
  

• škol;

• krytých parkovišť;

• shromaždišť, plaveckých hal, letišť, nádraží, věžových budov;

• dílen, továren a průmyslových provozů.

Přístupové a únikové cesty jsou součástí výše uvedených příkladů.

Pokud je potřebné ve vybraných budovách a prostorech zajistit zvláštní zařízení pro bezpečnostní účely, mohou pro tato zařízení platit národní předpisy, obsahující více přísnějších požadavků.

Užité termíny a definice
Pro účely tohoto dokumentu platí následující termíny a definice.

• prostory občanské výstavby - místa, budovy, nebo jejich část, určená pro veřejnost;
• pracoviště - místo, budova, nebo její část, v které zaměstnanci provádí aktivity vztahující se k jejich zaměstnání.

Dodatečné požadavky na preventivní opatření v případech zvláštního rizika požáru
Podmínky úniku v případě nouze. - Pro prostory občanské výstavby a pracoviště musí být stanoveny vhodné vnější vlivy (BD2, BD3 až BD4) a je nutno respektovat příslušná ustanovení Části 42 ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 „Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-42: Bezpečnost – Ochrana před účinky tepla“.

Motory bez stálého dohledu musí být chráněny tepelným relé nebo budou chráněny impedanční ochranou. Tento požadavek se nevztahuje na:

• motory se jmenovitým výkonem menším než 500 W;

• motory, u kterých v případě přetížení nedochází k přehřátí.

Elektrické obvody pro podružné elektrické zařízení musí být vypínatelné pro čas bez přítomnosti osob. Jedná se například o elektrické zařízení pro:

• místnosti pro odpočinek (Jedná se například o odpočinkové místnosti u jednacích sálů apod.);

• kantýny;

• šatny;

• prodejny;

• místnosti pro výstavy.

Doplňující požadavky na odpojování a spínání
Vzdálenost mezi prostředky určenými k odpojení elektrických rozvodů a místem vstupu přívodních vodičů do objektu musí být co nejmenší.

Národní předpisy mohou požadovat použití prostředků k odpojení elektrických rozvodů. Tyto předpisy mohou také předepisovat jeho umístění a požadavek na instalaci tohoto prostředku (přístroje) ve spolehlivě uzavřené prostoru blíže vstupu do objektu, nebo v prostoru přístupném z venku, přístupném jen oprávněným osobám.

Požadavky na upevněná elektrická zařízení těžší než 5 kg
Upevněná elektrická zařízení těžší než 5 kg musí být vybavena nezávislými, dodatečnými upevňovacími prostředky.
Každý nezávislý nosný prostředek musí být zkonstruován tak, aby bezpečně unesl 5 násobek váhy neseného zařízení.
Tyto požadavky se netýkají svítidel; pro svítidla platí požadavky uvedeny dále. Lana a řetězy jsou další prostředek zavěšení.

Doplňující požadavky na svítidla a světelné instalace
Údržba odpovídajících úrovní osvětlenosti musí být určená s ohledem na určení rizik jednotlivých prostor určených v souladu přílohou A, ZA a též přílohou ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 „Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-51 ed. 3: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy“.

Je možno volit z následujícího způsobu řešení:

• prostory s nízkým rizikem: jeden koncový světelný obvod všeobecného osvětlení. Toto platí pro vnější vliv BD1 v příloze A a příloze ZA ČSN 33 2000-5-51 ed. 3.

• další prostory: dva nebo více koncových světelných obvodů vybavených svítidly tak, že při selhání kteréhokoliv z obvodů nedojde v žádném osvětlovaném prostoru ke snížení osvětlenosti na nedostatečnou úroveň.
  

Je-li užito proudových chráničů, pak žádný proudový chránič nesmí chránit více než jeden světelný obvod. Toto platí pro vnější vlivy BD2 až BD4 v příloze A a příloze ZA ČSN 33 2000-5-51 ed. 3.

Nouzové světelné obvody, jsou-li požadovány, mohou být přiřazeny k jakékoliv volbě obvodů všeobecného osvětlení, viz též ČSN 33 2130 ed. 2 „Elektrické instalace nízkého napětí – Vnitřní elektrické rozvody“.

Pokud je ovládání všeobecného osvětlení, umožňující jeho ztlumení, přístupno veřejnosti, pak musí být možno z vhodně umístěného spínače toto osvětlení vrátit do plné úrovně.

V některých prostorech, jako jsou prostory pro zábavu, může být nezbytné zabezpečit spínače před jejich ovládáním nepovolanými osobami.

Další požadavky
Elektrickou instalaci je třeba navrhnout tak, aby bylo zajištěno napájení elektrického zařízení v prostoru, který vyžaduje napájení elektřinou i v době nepřítomnosti osob. Pro tato elektrická zařízení by měly být zřízeny samostatné napájecí obvody.

Upozornění: V některých zemích CENELEC platí pro elektrickou instalaci v těchto prostorech legislativní předpisy.