V zásadě si musíme živé části rozdělit na živé části, které nemusí mít ochranu před nebezpečným dotykovým napětím a na živé části, které musí mít ochranu před dotykem a před přiblížením.
U částí, které nevyžadují ochranu se musí v zásadě splnit podmínky předepsané výše napětí podle daného prostoru, který rozeznáváme na bezpečný nově normální - nebezpečný - zvlášť nebezpečný - jakož i s přihlédnutím k druhu proudu - střídavý - stejnosměrný -. Další podmínkou je hodnota, tedy výše proudu protékajícího tělem, který se rovněž liší pro proud střídavý a proud stejnosměrný. Předepsané hodnoty napětí a proudu jsou uvedeny v ČSN 332000-4-41. Dále je nutno podotknout, že za stejnosměrný proud se ještě počítá usměrněný proud jehož zvlnění nepřesahuje 10 % jmenovitého napětí. Hodnotu zvlnění si musíme zjistit pomocí osciloskopu. Dále upozorňuji na změněné hodnoty bezpečného proudu uvedené v ČSN 332000-4-41, kterými normotvůrce zásadně řeší bezpečnost pracovníků při jejich styku s obnaženým zařízením, které je volně přístupné pracovníkům. Další skupinou u které se nemusí řešit ochrana živých částí jsou živé části s vysokým kmitočtem, případně zařízení, která při jejich provozu vytváří elektrostatické náboje vysokých hodnot, ale malých výkonů a proudů, které rovněž nemohou ohrožovat obsluhu. Všechny ostatní případy musí mít svoje živé části vhodně chráněny, což lze dosáhnout např. uzamčením prostorů u elektrických provozoven, laboratoří a zkušeben, použitím doplňkové izolace nebo zajištěním některé z těchto ochran:
polohou - zábranou - krytím - izolací
doplňkovou ochranou proudovým chráničem
doplňkovou izolací