Principy (62.) Území nejvyšší přesnosti
reklama
Státní úřad pro míry a váhy je podnik, v jehož laboratořích
se po celé dny jen měří a kontrolují se tu přístroje a normály pro průmyslové
závody nebo pro výzkumné a jiné ústavy z celého státu.
Ale nejen to. Pobočné zkušebny se starají o to, abychom
opravdu dostali kilogram masa, když si chceme kilogram koupit. Abychom neplatili
dvojnásob za spotřebu proudu jen proto, že elektroměr není v pořádku. Zkrátka
je tu postaráno o to, aby všechny míry a měřidla, podle kterých se něco kupuje
nebo prodává, byly ustavičně v pořádku a v dobrém stavu.
K tomu má Státní úřad různé základní normály,
srovnávané přímo nebo nepřímo s prototypy v Mezinárodním úřadě v Paříži. Proto
jsme čekali, že uvidíme drahocenné prototypy metru a kilogramu. Byli jsme
zvědaví, jak vypadá tolik vzácné platiny, proměněné na základní míry. Neviděli jsme je však, jenom jejich fotografie. S prototypy se musí zacházet
nadmíru opatrně. Jsou uzavřeny v pancéřovém tresoru v podzemí a objeví se ve
zkušebnách jenom jednou za rok, aby se s nimi srovnaly jiné přesné normály,
vyrobené
z invaru a barosu. To jsou slitiny oceli, niklu, chromu a
manganu v různém poměru. Podle těchto invarových měřítek a barosových kilogramů
se zkoušejí normály, které sem zasílají průmyslové závody.
A tak jsme prototypy neviděli, ale prohlédli jsme si měřicí
zařízení, na nichž se provádějí základní měření s nimi.
Invarové normály se s prototypem metru srovnávají na velikém
komparátoru, kde se přesnými mikroskopy zjišťuje rozdíl mezi nimi. Je to těžké měřicí zařízení, uložené na betonových sloupech, sahajících hluboko do země až na pevnou skálu. Umístěno je v místnosti, která má po celý rok stálou
teplotu. Srovnávání normálů, konané v nocí, má přesnost 0,1 mikronu. Spolehlivě
se tedy určuje ještě jedna desetitisícina milimetru.
Barosové kilogramy se srovnávají s prototypem na velmi
přesných vahách, systému Arzbergrova. Váha je tak citlivá, že jí vadí i
teplo vyzařované z těla pozorovatele. Proto musí být obsluhována ze vzdálenosti
3 metrů
pomocí složitého mechanismu. Dá se na ní vážit přesně až na tisícinu miligramu.
Nejvíc nás ovšem zajímalo zařízení pro elektřinu. Když jsme
prošli elektrotechnickým oddělením, viděli jsme, proč velikost voltu, ampéru a
jiných jednotek musí být všude stejná, ať v Praze, Bratislavě nebo jinde.
Základní jednotka napětí, volt, je zajištěna sadou normálních
článků Westonových, srovnaných s mezinárodními prototypy v Paříži. K měření má
Státní úřad složité zařízení, přesný kompensátor, na němž se dá měřit napětí s
přesností jedné stotisíciny voltu. Stejně je postaráno o druhou základní
jednotku, ohm. Slouží k tomu řada manganinových normálů, porovnaných opět přímo s prototypy v Mezinárodním úřadě v Paříži. Měří se na
přesném dvojitém můstku s přesností až jedné stotisíciny ohmu.
Když jsme prošli zkušebny elektrotechnického oddělení, všude
jsme viděli podobná složitá zařízení. Můstky na měření velkých i malých odporů,
kompensátory na zkoušení ampérmetrů, voltmetrů, wattmetrů a jiných přístrojů,
všude plno vodičů, kabelů, vypínačů, regulátorů, až se nám nad tím hlava
zatočila. Když jsme vzpomínali na naše jednoduché pokusy a naše vlastnoručně
vyrobené měřicí přístroje, trnuli jsme hrůzou, že nikdy nevnikneme do
složitých záhad elektřiny. Ale všechno, potřebuje čas. Až budeme starší, budeme
si vědět rady jistě i s tím nejsložitějším elektrickým zařízením.
Při prohlídce Státního úřadu pro míry a váhy jsme si však
znovu uvědomili, jak ve všem hraje důležitou úlohu elektřina.
Zasahuje do všech oborů llidské práce.
Reloaded Ladislav Smrz 1956
TEXT Z OBLASTÍ | SOUVISEJÍCÍ KONTAKT |
---|---|