POŽÁRNÍ BEZPEČNOST STAVEBNÍCH OBJEKTŮ
Požární bezpečnost stavebních objektů je schopnost stavebních objektů bránit v případě požáru ztrátám na životech a zdraví osob popřípadě zvířat a ztrátám na majetku.

Dosahuje se jí:

• vhodným urbanistickým začleněním objektu
• jeho dispozičním řešením
• konstrukčním a materiálovým řešením nebo
• požárně bezpečnostními opatřeními

Normy sloužící k projektování požární bezpečnosti staveb

• ČSN 730802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty
• ČSN 730804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty
• ČSN 730833 Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování

Požadavky na požární odolnost stavebních konstrukcí z hlediska požární bezpečnosti staveb v ČSN 730802, ČSN 730804 a v navazujících normách upřesňuje norma ČSN 730810 Požární bezpečnost staveb – Požadavky na požární odolnost stavebních konstrukcí.

POŽÁRNÍ ODOLNOST KONSTRUKCÍ
Požární odolností stavebních konstrukcí je souhrnně vyjádřena schopnost konstrukcí odolávat účinkům požáru.

2.1. STANOVENÍ POŽÁRNÍ ODOLNOSTI KONSTRUKCÍ:

1. pro normovaný průběh požáru, kdy pro teploty plynů v prostoru stavebního objektu platí
   
   Tn =To+345 log(8t+1)
   
   Tn teplota plynů při požáru (nebo zkoušce požární odolnosti) ve °C
   To počáteční teplota plynů před požárem ve °C
   t doba trvání požáru (nebo zkoušky požární odolnosti) v minutách

Klik pro větší náhled.
Obr. 1 Normovaná teplotní křivka

Normovanému průběhu požáru odpovídá výpočtové požární zatížení dle ČSN 730802 nebo ekvivalentní doba trvání požáru dle ČSN 730804.

2. pro pravděpodobný průběh požáru který je určen podle konkrétních podmínek posuzovaného objektu (požárního úseku, místnosti s odchylným průběhem teplot od bodu a).
   Vychází se z pravděpodobné doby požáru a pravděpodobných teplot plynů.

ZPŮSOB STANOVENÍ POŽÁRNÍ ODOLNOSTI KONSTRUKCÍ

1. zkouškou dle příslušných technických norem (ČSN EN 1364, 1365)
2. normovou hodnotou nebo výpočtem tam, kde lze všechny rozhodující činitele ovlivňující požární odolnost (nebo kouřotěsnost) početně formulovat
3. zkouškou a výpočtem tam, kde zkouškou nelze postihnout všechny rozhodující činitele ovlivňující požární odolnost, nebo v případě interpolace či extrapolace výsledků zkoušek

KLASIFIKACE KONSTRUKCÍ
Pro klasifikaci konstrukcí se používá písmenných značek:
R únosnost nebo stabilita
E celistvost
I teploty na neohřívané straně

a doplňujících písmenných značek:
W hustota tepelného toku
S prostup zplodin hoření
M mechanické působení
C samozavírací mechanismus
Součástí značek je zpravidla doba (t) v minutách při normovaném průběhu požáru, při níž byl dosažen příslušný mezní stav.

Splnění mezního stavu:

• únosnosti nebo stability konstrukce se označuje R (t)
• ztráty celistvosti stavební konstrukce se označuje E (t)
• limitních teplot na neohřívané straně povrchu konstrukce I (t)
• limitní hodnoty hustoty tepelného toku ve stanoveném místě
  (například v určité vzdálenosti) W (t)

Požární odolnost konstrukcí, u kterých se požaduje splnění dvou či více mezních stavů je určena nejnižší hodnotou kteréhokoliv mezního stavu (například E30 a W40 je EW30).

APLIKACE POŽÁRNÍCH UZÁVĚRŮ:

• požární uzávěry v požárních stěnách a stropech, ústících do chráněných únikových cest musí vykazovat odolnost EI (t)
• požární uzávěry v požárních stěnách a stropech mezi požárními úseky musí vykazovat požární odolnost EW (t)
• požární uzávěry v požárních stěnách a stropech, ústících do chráněných únikových cest a požárních úseků (nebo prostorů bez požárního rizika, nebo s požárním rizikem, vybavených samočinným hasícím zařízením musí vykazovat odolnost EW (t)

ZKOUŠENÍ POŽÁRNÍ ODOLNOSTI POŽÁRNÍCH UZÁVĚRŮ
Podmínky a průběh zkoušky stanoví ČSN EN 1363-1 Základní požadavky a ČSN EN 1634-1 a ČSN EN 1634-3 zkoušení požární odolnosti dveřních a uzávěrových sestav.

ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ
Pec na kapalná nebo plynná paliva, zkušební vzorek osazen do zkušebního rámu 3x3m

Klik pro větší náhled.
Obr 2. Příklad dveřní soustavy

MĚŘENÍ SLEDOVANÝCH VELIČIN:

• Měření teploty
- v peci pomocí termočlánků typu nikl-chrom / nikl-hliník
(termoelektrický článek typ K)
- na neohřívané straně vzorku pomocí diskových termočlánků
(termoelektrický článek typ K)
• Měření celistvosti
- měrky spár-ocelová tyč o průměru 6mm a 25mm
• Měření radiace
- umístění radiometru ve vzdálenosti 1m od neohřívaného povrchu vzorku.

Klik pro větší náhled.
Obr 3. Provedení termoelektrického článku

KRITÉRIA DOSAŽENÍ MEZNÍCH STAVŮ:
• Celistvost
Měrka o průměru 6mm může projít zkoušeným vzorkem tak, aby vyčnívala do pece ale nesmí být možno s ní pohybovat v délce 150mm podél spáry nebo měrka o průměru 25mm nesmí projít vzorkem, tak aby vyčnívala do pece.
Nesmí dojít k souvislému plamennému hoření.
• Izolace
Kritériem je doba od započetí zkoušky v minutách po kterou zkušební prvek zachovává svou dělící funkci, aniž by na neohřívané straně byly dosaženy teploty, které způsobí:
a) vzrůst průměrné teploty nad počáteční průměrnou teplotu o více než 140°C nebo
b) vzrůst teploty v kterémkoliv místě nad počáteční průměrnou teplotu o více než 180°C.

Klik pro větší náhled.
Obr 4. Provedení měrky spár

PROTOKOL O ZKOUŠCE
Úplný protokol o zkoušce obsahuje údaje o zkušební laboratoři, zadavateli zkoušky, konstrukční dokumentaci zkoušeného vzorku, naměřené hodnoty při průběhu zkoušky (grafy, tabulky), vyjádření výsledků zkoušky.

Ing. Libor Bartoš