Spínání osvětlení
Značné rozšíření možností v ovládání spínaných zátěží přináší nová řada spínacích akčních členů EIB/KNX z produkce ABB, pro montáž na nosné lišty v rozvodnicích a rozváděčích. Pro všechny použité jmenovité proudy (6A, 10A, 16A a 20A) pro spínání zátěží ve střídavých sítích do 250V, lze zvolit spínací akční členy dvojnásobné, čtyřnásobné, osminásobné nebo dvanáctinásobné. Podle druhu zátěže lze zvolit spínací přístroje podle tab.1.

Klik pro větší náhled.
Tab.1: Zatižitelnost kontaktů spínacích akčních členů (x=2,4,8 nebo 12, podle počtu silových kontaktů)

Pro každý z kanálů lze individuálně zvolit celou širokou škálu způsobů spínání. Základní volbou je spínání libovolné zátěže (v závislosti na výběru podle tab.1) nebo spínací režim pro řízení topení. Třetí základní variantou je vyřazení spínacího kanálu z funkce. Dále se budeme zabývat především možnostmi spínacích akčních členů ABB typové řady SA/S při spínání osvětlení.

Obr. 1: Dvanáctinásobný a čtyřnásobný spínací akční člen pro jmenovitý proud 6A

V závislosti na potřebě se nastavuje klidová poloha každého ze spínacích kontaktů v zapnutém nebo rozepnutém stavu.
Použijeme-li akční členy pro jmenovitý proud 6A, musíme počítat se společným přívodem vždy pro dva bezpotenciálové kontakty (obr.1). U všech ostatních proudových velikostí jsou použity bezpotenciálové kontakty oddělené v každém kanále. Navíc je možné přídavné ruční ovládání každého z kontaktů. Tato možnost je důležitá při zapojování jednotlivých obvodů, kdy je nezbytné odzkoušet funkčnost silových obvodů ještě před naprogramováním systémové instalace. Vzhled popisovaných spínacích akčních členů je na obr.2.

Obr.2: Vzhled dvojnásobných a dvanáctinásobných spínacích akčních členů proudových řad 10A, 16A a 20A

Jedním z jejich základních parametrů je široký rozsah nastavení konkrétního časového zpoždění pro uvedení celého akčního členu do předem naprogramovaného výchozího stavu po připojení k síťovému napájení nebo po obnovení dodávky elektrické energie. Obzvláště ve velkých objektech, v nichž se přednostně nastavuje provozní stav pracovních kontaktů ve stejné poloze jako před přerušením dodávky, je důležité mít možnost časově odstupňovat zapínání osvětlení v jednotlivých částech budovy a tím se vyhnout nadměrně velké proudové špičce při sepnutí.
Prosté spínání na základě po sběrnici přicházejících příkazů nebo spínání s časovými zpožděními je zcela běžnou funkcí i ve starších řadách spínacích akčních členů. U této nové řady lze ale v každém spínaném kanále samostatně volit funkci schodišťového automatu nebo časově zpožděného relé. U schodišťové funkce sepne silový kontakt ihned po příchozím telegramu, k samočinnému vypnutí dochází po uplynutí časového zpoždění nastaveného v rozmezí od 1s do více než 16h. V některých instalacích ale bývají požadovány dodatečné možnosti pro schodišťový režim činnosti, které dosud byly realizovatelné pouze při použití přídavných logických modulů. Na jedné straně to bývá prodloužení doby zpoždění opakovanými stisky tlačítkového ovladače naprogramovaného pro odesílání telegramů pro spínání daného svítidla nebo ventilátoru (funkce střadače). Proto lze nastavit parametr pro příjem až 5 opakovaných stisků. Takto se časové zpoždění prodlouží až pětinásobně. Nechybí ani dosud neuskutečnitelná změna nastavení časového zpoždění po sběrnici (např. z vizualizačního panelu) 2bytovým komunikačním objektem. Novinkou je také předání varovného hlášení na sběrnici k dalšímu zpracování krátce před ukončením zpožďovacího cyklu. Toto hlášení lze využít např. pro přídavné logické vazby anebo ve vizualizaci pro informativní zobrazování.
Při nastavení spínacího kontaktu do režimu časově zpožděného relé lze samostatně nastavovat zpožděný přítah a/nebo zpožděný odpad v rozmezí od 0s do více než 45 dní.
V určitých případech je potřebné zabezpečit např. výstražné opakované blikání světel. To umožňuje také další z možných spínacích režimů, u něhož se nastavuje nezávisle časové zpoždění při zapnutí a po něm následující zpoždění pro vypnutí (viz grafické znázornění na obr.3). Dalším parametrem je počet pulsů, který lze nastavit od 1 do 100, přičemž se současně určuje poloha spínacího kontaktu po ukončení posledního cyklu záblesků.

Klik pro větší náhled.
Obr.3: Průběh spínání akčního členu v režimu kmitacího relé

Logické vazby, nucená poloha, přednostní poloha, předvolená poloha
Příchozí spínací telegram lze svázet až dvěma logickými vazbami (AND, OR, XOR, hradlo). Přitom lze zvolit invertovaný nebo neinvertovaný výstup. To opět snižuje potřebu přídavných logických členů, jinak nezbytných v systémových instalacích.
Pokud spínací členy napomáhají při vytváření různých zabezpečovacích nebo ochranných funkcí, je možné předem zvolit polohu kontaktů pro uvažovanou situaci. Po zaujmutí nucené nebo přednostní polohy přejde kontakt do obvyklého spínacího režimu teprve po uplynutí příčiny tohoto stavu.
Naproti tomu příkaz k zaujmutí jedné ze dvou předvolených poloh (obvykle společných pro několik akčních členů) dovoluje změnu stavu ihned po příchodu jiného příkazu.

Scény
Jednobitovým příkazem lze vyvolat scénu složenou např. z libovolného počtu spínacích akčních členů s nastavenými předvolenými polohami. Již klasickým způsobem zařazení spínaného světelného okruhu do scény je svázání skupinové adresy s jednobitovým spínacím příkazem do logické scénické vazby společně s několika dalšími spínanými nebo stmívanými svítidly v aplikačním programu některého ze snímačů v systémové instalaci (např. multifunkční tlačítkový snímač v designu solo^® umožňuje vytvoření scény obsahující až 5 objektů, kombinovaný snímač triton dovolí scénické uspořádání pro 6 objektů, dotykový panel pro 20 objektů). Ovšem pro vyvolání této scény musí snímač odeslat každému ze zařazených objektů samostatný telegram. To může způsobit vyšší zatížení sběrnice a následně prodloužení doby odezvy, tedy doby, která uplyne od stisku ovládacího tlačítka po vykonání příkazu akčním členem.
Při vyšších počtech objektů zařazených do scén je vhodnější využít novějšího způsobu vyvolávání scén. Každou z až 64 scén, z nichž každá může obsahovat prakticky libovolný počet objektů, můžeme spustit jediným telegramem, obsahujícím osmibitový společný příkaz – číslo scény.
Spínací akční členy řady SA/S xxxx obsahují v každém kanále komunikační objekt pro příjem těchto osmibitových příkazů a pro jeho zařazení do až 5 různých scén. Při nastavování parametrů postačí jen zadat pořadová čísla těchto scén.
Osmibitové scény mohou být vyvolány opět stiskem tlačítkového snímače (např. v designu solo^® nebo solo^®carat) nebo virtuálního tlačítka na dotykovém displeji.

Mezní hodnoty
Spínaná svítidla mohou být zařazena např. do osvětlovacího systému řízeného na stálou osvětlenost. V takovém případě je potřebné nastavit mezní hodnoty intenzity osvětlení, při nichž se daná svítidla zapínají a vypínají. Parametricky se určí reakce spínacího akčního členu na měřenou hodnotu nižší, než je dolní mezní hodnota, pro naměřenou hodnotu mezi dolní a horní mezní hodnotou a pro překročení horní mezní hodnoty. Po nastavení parametrů se v aplikačním programu daného spínaného kanálu zobrazí odpovídající komunikační objekt, přijímající jednobytové nebo dvoubytové údaje o měřených fyzikálních veličinách.

Indikace procházejícího proudu
Některé typové velikosti dvojnásobných, čtyřnásobných a osminásobných spínacích akčních členů 16A a 20A jsou vybaveny možností detekovat úroveň procházejícího proudu. Přesnost detekce je 8% z velikosti proudu stanoveného pro celkovou zátěž v obvodu spínacího kontaktu, s přídavkem nepřesnosti 100mA, za běžných provozních podmínek. Lze tak indikovat změny zatížení a zabezpečit předem stanovený způsob činnosti akčního členu.
Bude-li např. spínán víceramenný lustr se 6 žárovkami 60W, při přepálení žhavicího vlákna jedné z těchto žárovek již lze po sběrnici předat informaci správci objektu, že došlo k takovéto závadě. Telegram s informací o poruše může být však také zařazen do souboru poruchových hlášení, která mohou být m.j. doprovázena předvoleným akustickým signálem a zobrazením na dotykovém panelu podle obr.4.
Obvyklý způsob nastavení parametrů pro indikaci procházejícího proudu vychází ze dvou rozdílných mezních hodnot protékajícího proudu, stanovených v toleranci pro zabezpečení správných podmínek provozu spínaného spotřebiče (svítidla). Potom lze stanovit, že obvod zátěže bude rozpojen při překročení horní mezní hodnoty proudu a současně bude odesláno hlášení o poruše. Při poklesu protékajícího proudu pod dolní mezní hodnotu (nikoliv ale při vypnutí okruhu) může být naprogramována jiná reakce. Pokud se hodnota procházejícího proudu pohybuje mezi těmito mezemi, je nastaven běžný provozní režim daného zatěžovacího obvodu.

Obr.4: Dotykový displej pro ovládání a zobrazení řady funkcí v systémové instalaci ABB i-bus^®EIB/KNX

Spínání hlavic ventilů topení nebo chlazení
Kterýkoli z kanálů spínacích akčních členů lze naprogramovat rovněž i pro spínání elektrotepelných ovládacích hlavic ventilů topení nebo chlazení. Těmito možnostmi se nebudeme zabývat podrobně. Ve stručnosti: spínací kontakt může být nastaven pro prosté dvoustavové spínání podle příkazů prostorového termostatu připojeného ke sběrnici EIB/KNX. Může být ale také nastaven na spínací režim PWM (pulsní šířková modulace), s předem definovanými šířkami zapínacích nebo vypínacích pulsů, pro hlavice s normální nebo invertovanou funkcí.

Pokud vás zajímají podrobnější informace, máte možnost si o ně zažádat níže uvedeným formulářem!