Tato problematika se dotýká několika legislativních odvětví:

Telekomunikací - jedná se o telekomunikační síť.

Stavební - jedná se o tzv. liniovou výstavbu.

Vlastnických práv - jedná se o vymezení vlastnictví a práv k tomuto vlastnictví.

Telekomunikační zákon

Již zákon 110/1964 Sb. o telekomunikacích ve znění pozdějších novel přiznával telekomunikačním sítím poměrně důležité postavení, tak, jak jim to ostatně v moderní společnosti náleží. Z dalšího rozmachu, ba přímo boomu v telekomunikační oblasti celkem logicky vyplývá, že jak stávající zákon 151/2000 Sb.(celý zákon k nahlédnutí zde), tak i připravovaný zákon o elektronických komunikacích deklarují a zřejmě i nadále budou deklarovat zřizování a provoz veřejné telekomunikační sítě jako veřejný zájem. Sama veřejná telekomunikační síť a stavby s ní související by snad měly mít i zákonem přiznaný charakter veřejně prospěšných staveb. Z výše uvedeného tedy plyne, že pro vedení sítě je a podle všeho i nadále bude dán právní důvod pro omezení vlastnického práva.

Dohoda

.

Sama deklarace veřejného zájmu zákonem ovšem nemůže znamenat, že by každý provozovatel veřejné telekomunikační sítě měl mít právo využívat kteréhokoliv cizího pozemku. U veřejného zájmu je vždy dávána přednost dohodě, ale nedojde-li k ní, je třeba určit náhradu podle příslušných cenových předpisů.

Územní řízení

.

Umístění telekomunikační sítě podléhá územnímu řízení. Účastníky tohoto řízení jsou kromě navrhovatele i všechny dotčené orgány státní správy, ale i všichni vlastníci dotčených nemovitostí. V případě, že vlastníci jsou neznámí, nedohledatelní, nebo se ke svému pozemku z jakéhokoliv důvodu neznají, umožňuje stavební zákon provést územní řízení veřejnou vyhláškou ve všech obcích, jejichž katastrů se navrhovaná stavba týká. V ostatních, tedy "normálních" případech jsou vlastníci k územnímu řízení zváni běžným způsobem. Vznese-li některý z účastníků řízení námitku proti návrhu, je stavební úřad povinen ji odpovědným způsobem řešit, ve vážných případech třeba i doporučením úpravy trasy sítě investorovi. Není-li některý z účastníků řízení spokojen s řešením svojí námitky, může se odvolat k vyšší instanci, přičemž takové odvolání má odkladný účinek na zahájení stavby.
Vlastníci pozemků většinou neprotestují proti uložení vedení do svých pozemků, brání se však uzavření smlouvy o věcném břemeni. Hlavním důvodem je zde skutečnost, že se údaje o věcném břemeni uvádějí na výpisu listu vlastnictví u příslušného pozemku. Důsledkem toho je, že potenciální kupci považují nemovitost za znehodnocenou.

Definice věcného břemene

. 

Uložení zemní kabeláže veřejné telekomunikační sítě na pozemku skrývá ještě jeden problém. V definovaní věcného břemene musí být jasně stanoveno, jak, kdy, proč a za jakým účelem má vlastník sítě přístup na pozemek ke svému kabelu. Není-li toto předem definováno, vznikají problémy např. při odstraňování poruch zemního vedení, kdy vlastník omezí vstup na pozemek, případně žádá náhradu škody při nutných výkopových pracích spojených s opravou vedení.

Je zřejmé, že v případném soudním sporu stojí proti vlastníkovi nemovitosti veliký gigant s týmem právníků a poradců.

Provozovatelé sítí

.

Z praxe je však patrné, že provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí se snaží své sítě (pokud je to vůbec možné) v co největší míře uložit do pozemků, které vlastní obec. Je to i z toho důvodu, že výstavby sítě (vzhledem k jejich marketingovým plánům) musí probíhat rychle a několikanásobné odvolání k územnímu řízení prodlužuje dobu realizace uložení kabelového spoje.