Problémem je skutečnost, že celkový systém odborné způsobilosti pracovníků u vyhrazených technických zařízení a stejně tak státní odborný dozor vycházejí z předpisů více jak třicet pět let starých. Pochopitelně z toho vznikají v praxi značné problémy a bylo by více než žádoucí provést změny, které by posunuly nové zákony do úrovně odpovídající mezinárodním zvyklostem a které budou srovnatelné s úrovní technicky vyspělých států.

Zůstává zde ještě dosti rozsáhlá oblast zásahů do vyhrazených zařízení mimo rámec běžného pracovního a výrobního procesu. Laické a amatérské zásahy do stále složitějších zařízení, prováděné bez znalosti funkce přístrojů a jejich ochran, jsou na počátku celé řady zcela zbytečných tragických událostí. Připomeňme, že pokud jde o následky v podobě hmotných škod, jsou obvykle nahraditelné i když jsou nežádoucí. Poškození zdraví je však často v takovém rozsahu, že se jedná o změny nevratné a to přes stále dokonalejší postupy v léčbě a medicíně jako takové. Proto by osvěta a prevence měly přispět k omezení laických zásahů a vstupů do vyhrazených zařízení, protože úplné zamezení takovému počínání můžeme považovat jen za zbožné přání.

Bezpečnost výrobků.
Mimo bezpečnost vyhrazených technických zařízení upravenou zákonem o státním odborném a prováděnou Českým úřadem bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce je upravena i bezpečnost výrobků. Obecná bezpečnost výrobků je řešena zákonem Č. 102/2001 Sb. Účelem zákona je, v souladu s právem Evropských společenství, zajistit, aby výrobky uváděné na trh a do oběhu byly bezpečné. Tímto zákonem zůstávají nedotčena ustanovení zvláštních předpisů, jestliže stanoví požadavky na bezpečnost výrobků nebo na omezení rizik, která jsou s výrobky při jejich užívání spojena.

Zde je vhodné přiblížit požadavky na bezpečný výrobek. Bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovené nebo obvyklé použitelnosti žádné nebezpečí nebo jehož užití představuje vzhledem k bezpečnosti a zdraví osob pouze minimální nebezpečí při správném užívání výrobku. Za bezpečný se považuje také výrobek splňující požadavky zvláštního právního předpisu a mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv. Pokud pro výrobek takový předpis neexistuje, považuje se za bezpečný výrobek ten, který splňuje požadavky ČSN nebo odpovídá stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jeho uvedení na trh.

S ohledem na bezpečnost výrobku se sledují zejména: vlastnosti výrobku, vliv na další výrobky, způsoby předvádění výrobku, kategorie uživatelů.

Nebezpečným výrobkem je každý výrobek, který nevyhovuje výše uvedeným požadavkům.