Exkurs: Proč málem pacient uhořel při operaci?
reklama
Dne 17.3.2005 proběhla medii zpráva (NOVA
zde) o požáru pacienta v jedné menší nemocnici na severu Moravy.
Pacientovi při drobném zákroku na zadní části těla byly dle této informace
způsobeny popáleniny na cca 5% těla a to zahořením desinfekce při vlastním
zákroku. Pacient na zdravotní zařízení podal žalobu.
Během svého působení jako inspektor státního odborného dozoru nad bezpečností
práce se zaměřením na elektrická zařízení jsem se setkal s několika identickými
případy a jeden jsem osobně šetřil.
Případ se přihodil před lety v jedné východočeské nemocnici na oddělení gynekologie. Mladá dívka zde podstupovala standardní zákrok prováděný v narkóze. Došlo k dezinfikování místa zákroku (zřejmě větším množstvím) přípravkem Jodisol – roztoku jódu v lihu. V okamžiku kdy lékař prováděl zákrok – ve fázi řezu došlo ke vzplanutí pacientky a odborný zdravotnický personál se přeměnil v neodborný hasičský tým.
Asi bychom se o úrazu nedozvěděli, kdyby operující lékař projevil k pacientce více lidskosti a po jejím probuzení z narkózy za ní přišel s omluvou. Jeho slova „ No tak jste trochu popálená, no a co…“ a vlastní realita popáleného intimního místa vedla ke stížnostem, které se dostaly až k našemu úřadu…
Při šetření jsem zjistil , že k výkonu byl
použit elektrický kauter (rozuměj – skalpel provádějící řez regulovatelným
vyjiskřováním) TUR-CH 4, vyrobený v bývalé NDR. Pokud se jiskra tvořící tepelnou
energii a tím řez dostane do kontaktu s hořlavinou , zapálí ji.
Nemocnice neměla k dispozici technickou dokumentaci s návodem k obsluze a údržbě
na toto zařízení a tudíž personál nemohl být náležitě při běžném školení
seznámen s možnými riziky, které mohou vzniknout. Tato rizika nebyla popsána ani
v dalších řádech , pravidlech či jiných dokladech nemocnice.
Samozřejmě jsme zajistili technickou dokumentaci k uvedenému kauteru z jiných
zdrojů a světe div se ! Bylo zde překvapivě uvedeno že „uvedené vyjiskřovací
zařízení se smí použít jen jeli užita desinfekce na nehořlavé bázi“.
Závěr:
Sankce nemocnici z naší strany a soudní dohra ze strany postižené.
Zdravotní personál vyvázl, protože nebyl „proškolen“.
Poučení:
Je obecně známo, že lékaři a zdravotnický personál jsou na vysoké
úrovni a dokáží dělat s lidským zdravím a životem téměř zázraky. Na druhou
stranu lze konstatovat, že většina lékařů, ač znají naše tělo téměř do poslední
buňky, jsou techničtí analfabeti, kteří si neumí vyměnit kolo u auta.
Připomínám, že dle mého názoru na to mají právo, a činí to co umí.
Je tedy třeba ze strany provozovatele a technického personálu jim přesně říci
jak se to které technické zařízení obsluhuje a co SMÍ a co NESMÍ. Otázkou je -
jestli některé, na úroveň bohů povýšené, osobnosti budou schopny tyto informace
od techniků vyslechnout…
Doporučení:
Pokud jde o onen případ na severu Moravy doporučil bych vyšetřovateli
mimo jiné zjistit princip operačního nástroje, zajistit návod k obsluze a údržbě
zařízení a z něj zejména slučitelnost či neslučitelnost funkce s hořlavou
desinfekcí. Jistě zjistí značnou podobnost s výše uvedeným případem.
Postiženému doporučuji vehementně se dobrat svých práv soudní cestou.
Ing. Jaroslav Nečas, vedoucí inspektor, IBP Hradec Králové
TEXT Z OBLASTÍ | SOUVISEJÍCÍ KONTAKT |
---|---|