Těžký život pomocníků na stavbách. Patrně se nikdo nedomnívá, že snad "helfři" na stavbách, kteří pracují někdy i na černo, bydlí v hotelech nebo alespoň na ubytovnách. Není to dlouho, co shořela montovaná ubytovna, kde přespávali cizí státní příslušníci.

V jedné evropské zemi

Anatolij byl vystudovaný strojař, však přes své vzdělání se ocitl v cizí zemi jako pomocný dělník u renomované stavební firmy. Práce nevyžadovala vůbec zvláštních znalostí a tak jeho tři světové jazyky vůbec neupotřebil. Silnou motivací byla pro něj pochopitelně mzda. To, co vydělal za měsíc jako poskok, byl v jeho zemi více než půlroční příjem. Tak pro tyto důvody dokázal snést mnohé ponížení a šikanu často primitivních domorodců.

Protože se nechal dobrovolně vykořisťovat, tak musel také kromě rodinného odloučení vytrpět také často podstatně horší ubytovací podmínky. Šéf firmy u které byl zaměstnán šetřil kde mohl. A tak jeho námezdní dělníci podle něj mohli spát třeba i pod mostem. Vůbec jej nezajímala otázka hygieny a na druhou stranu dělníci mlčeli přesto, že měli platné pracovní povolení.

Jednou se ocitli na stavbě v menší vesnici, kde bylo ubytování možné pouze ve vybydleném stavení. Šéf očekávající tučný zisk ze zakázky, uvedl své dělníky do toho chatrného obydlí s velkolepou slávou. A se slovy: "čím dřív stavba, tím dřív jiné bydlení ..." rozhodil rukama a po té rychle zmizel.

Anatolij rychle analyzoval situaci a s kolegy se rozhodli. Pro slíbenou částku byli ochotni se i potoce koupat. Tak tomu téměř i bylo. Když ovšem teplá voda byla pro ně již snem jako výhra v loterii, dostal Anatolij nápad. Sám byl veteránem z několika sovětských tažení, kde byly podstatně tvrdší úpravy životního stylu. A tak jako Robinson Crusoe rychle sestrojil tento "pekelný průtokový ohřívač".

Po větší obrázek klikni!

I když to z obrázku není patrné, jednalo se tehdy o nejbezpečnější zařízení z celého objektu. No považte:

• Stávající vodovodní kohoutek byl podroben tlakové zkoušce.
• PET láhev byla zakoupena v blízkém supermarketu.
• Byla upevněna standardní lepicí páskou, která měla dostatečnou rezervu v tahu.
• Varná konvice byla po elektrické stránce vyhovující.
• Termostat vypínající hlavní přívod byl také v pořádku.
• Zásuvka, do které byl zasunut přívod byla sice připojena ještě Al vodiči 2,5mm2, ovšem to nijak neodporovalo zvykům v dané zemi.
• Jistič, předřazený tomuto spotřebiči, resp. vedení byl starší výroby hodnoty 16A

Co bylo na druhou stranu špatné, byla rozsáhlá plíseň v objektu a nepitná voda. Ovšem Anatolij řešil pouze ohřev užitkové vody. Také zásah do nádržky konvice, ovšem to by mělo spíše vliv na záruční podmínky. Tenkrát v džungli, to bylo horší ....

Možná nám tato situace připadá v dnešním světě komická, ale tehdejší řešení Anatolije bylo opravdu hodno inženýra, rychlé, operativní a splnilo účel. Protože tato fotka se po Internetu rychle šíří bez uvedeného příběhu, jsou jí často přisuzovány jiné osoby a dokonce různé konkrétní národnosti.

Např. zde ...