Vinutí stejnosměrných strojů
Veškeré na obvodu kotvy stejnoměrně uložené dráty jsou takovým způsobem spojeny do jednoho vinutí, že drát nalézající se ku př. pod severním magnetickým polem spojen jest čelní spojkou vždy s drátem nalézajícím se pod jižním magnetickým polem. Tento drát spojen jest pak přes jednu lamelku kolektorovou opět s dalším drátem, nalézajícím se pod polem severním atd. ­Tak projdeme postupně všemi dráty a vrátíme se při správném uspořádáni vinutí ku drátu, od něhož jsme vyšli. Vinuti musí tudíž tvořiti do sebe uzavřený proudokruh. Část vinutí od jedné lamelky až ku druhé nazýváme pak cívkou; připadnou tudíž na každou cívku dva dráty na obvodu kotvy a jedna lamelka na kolektoru.

Na obr. 45. naznačeno jest vinutí, sestávající ze 16 drátů; počet cívek jest 8 a rovněž počet lamelek na kolektoru bude 8. Sledujeme-li postup vinutí, obdržíme následující tabulku:

Na obrázku naznačena jest pouze jedna ze zadních čelních spojek, a to spojka 15-8 ostatní jsou vynechány, aby se obrazec nestal nejasným. Značkou (tečka v kolečku) opatřeny jsou ony dráty, v nichž proud proudí směrem k pozorovateli, kdežto značkou (značka plus v kolečku) ony dráty, jimiž proudí proud směrem od pozorovatele. Otáčením se kotvy se ovšem směr proudu - jak jsme již dříve poznali - v jednotlivých drátech mění, dle toho, pod kterým polem se právě drát nachází, avšak vždy jde proud, jak na obr. 45. naznačeno, ve všech drátech hoření, pod severním polem se nacházející polovici směrem k pozorovateli, kdežto ve spodní polovičce kotvy, nacházející se pod jižním polem, směrem od pozorovatele.
Odebírání proudu děje se pomocí kartáčků, postavených do neutrálního pásma; kartáčky leží totiž na oněch lamelkách, které mají spojení s dráty mimo magnetické pole se nacházejícimi (lamelka a a c, dráty 1, 16, 8 a 9). Sledujeme-li směr proudu v kotvě, můžeme pozorovati, že se proud pod kladným kartáčkem ze dvou stran sbíhá, kdežto pod záporným kartáčkem do dvou směrů se rozbíhá. Proud se tudíž v kotvě rozděluje na dva paralelně řaděné proudokruhy.
Zpravidla jsou stejnosměrné stroje čtyř- nebo vícepolové a jsou pak magnetické poly tak uspořádány, že se vždy severní poly s jižními střídají. Vinutí provedeno jest ovšem opětně tak, že drát, nacházející se pod severním polem, spojen jest vždy s drátem, ležícím pod jižním polem, tento drát pak přes lamelku opět s drátem pod následujícím polem severním atd., až jest celé vinutí uzavřeno.

Vinutí jest buď t. zv. paralelní, nebo seriové. Vinutí paralelní čili vlečkové (obr. 46.) vyznačuje se tím, že spojení jednotlivých drátů postupuje ve vlečkách, což jasněji patrno jest z obr. 47. znázorňujícího povrch kotvy, rozvinutý do roviny.

Ze schematu jest patrno, že spojen jest vždy drát pod severním polem s drátem pod následujícím jižním polem a ten přes lamelku opět s drátem pod předešlým polem severním, takže vinutí postupuje kolem obvodu kotvy v samých vlečkách, jak v schematu u dvou cívek silnými čarami naznačeno. Paralelní vinutí vyžaduje na kolektoru tolik kartáčků, kolik má stroj polů a vnější proud se v kotvě rozděluje taktéž na tolik paralelních větví. Stejnojmenné kartáčky nutno spolu spojiti.

Vinuti seriové čili vlnité (obr. 48.) vyznačuje se tím, že spojení jednotlivých drátů postupuje ve vlnách, což jasněji patrno z obr. 49., znázorňujícího opět povrch kotvy, rozvinutý do roviny:

Ze schematu zřejmo, že spojen jest vždy drát pod severním polem s drátem pod následujícím jižním polem, ten však přes lamelku s drátem pod následujícím severním polem, takže vinutí v tomto případu postupuje kol obvodu kotvy v samých vlnách, jak ve schematu opět u dvou cívek silnými čarami naznačeno.
Seriové vinutí vyžaduje na kolektoru toliko dva soubory kartáčků pod dvěma sousedními poly postavené a vnější proud se v kotvě rozděluje i při vícepolovém stroji pouze na dvě paralelní větve.