V50# §13 Kdysi organizace věděla na jakém druhu a napětí člověk pracoval, říká Jiří Sajner

Jiří Sajner, bývalý pracovník odborného dozoru, Praha
To se stávalo většinou když člověk odcházel z organizace. Organizace věděla, že člověk vykonává činnost na elektrickém zařízení. Jestliže odcházel z organizace, tak aby měl potvrzenou dobu praxe, tak organizace vydávala dokument. Jak dlouho a na jakém elektrickém zařízení činnost vykonával. Potvrzovala mu délku skutečně vykonané praxe ve vztahu k zařízení.

Jiří Sajner, bývalý pracovník odborného dozoru, Praha
Já při své činnosti nejdřív ČKD, pak jako šéf technického provozu na Interhotelu Panorama, tak jsem vždycky od lidí vyžadoval, abych měl dokument, že charakter činnosti a zařízení je totožný s tím, co bude vykonávat v dané organizaci, tak se doba praxe počítala. Důležité je si uvědomit, jaká doba praxe je požadována pro paragraf 6, 7 a vyšší.

Jiří Sajner, bývalý pracovník odborného dozoru, Praha
My, když jsme rozhodovali o tom, jakou délku praxe budeme mít v příloze vyhlášky 50, tak jsme vycházeli z vyhlášky 95 pro kategorii lidí OSVČ a řízení činnosti. To byla tzv. dílčí montážní 95 a ucelená 95. Ucelená 95 pro řízení provozu, nebo dodavatelskou činnost. Z těchto základních dokumentů jsme po velkých diskuzích a promýšlení k jakým elektrickým zařízením se to vztahuje jsme došli ke konsenzu doby požadované praxe. Nejnižší kategorie, která vyžaduje odborné vzdělání, znamená pracovník znalý, to je člověk, který přišel ze školy a je vyučený.

Mylný názor byl, že člověk co se vyučil, nebo přišel z průmyslové školy, z vysoké školy, že ho lze založit do hodnotné způsobilosti do paragrafu 5. jako pracovníka znalého. To byl veliký omyl. V době, kdy jsme zpracovávali vyhlášku, nám přišel dopis z Ministerstva školství, abychom lidi, kteří ukončí školu s výborným prospěchem, že by byli rovnou uznáváni. Tak jsme jim vysvětlili, že nechápou to, za co jsou zodpovědní ti, kteří člověka přijmou do pracovně právního vztahu a v tom okamžiku začínají platit pravidla, která jsou ve vyhlášce nastavená.

Člověk, co tam přijde, tak organizace rozhodne o jeho způsobu zaškolení a době zaškolení. Doba může trvat různě dlouho, měsíc, dva, půl roku i rok, získávání praxe. Tento člověk, teprve poté, co organizace sezná, že je dostatečně připraven spustí ověřování znalostí. Teprve poté, až proběhne ověření, tím způsobem, který je deklarován ve vyhlášce, po stvrzení a podepsání dokumentu o zápisu o zkoušce, který podepíše zkoušený, od toho okamžiku je způsobilý vykonávat činnosti, které byly předpisy dovoleny pracovníku znalému.  Od tohoto okamžiku člověk začíná nabývat čas pro uznání doby praxe pro vyšší odborné stupně.

Jiří Sajner, bývalý pracovník odborného dozoru, Praha
Když došlo k situaci, že v roce 2010 se udělala úprava zákona 174 a z toho vyplynuly povinnosti pro Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby vydalo vyhlášku o odborné způsobilosti, tak to samozřejmě nezůstalo ležet jen tak. Ale začal být tlak na to, aby se záležitost o odborné způsobilosti, protože byl ataky, že vyhláška už má nějaká léta, že by potřebovala znovelizovat, tak Hospodářská komora České republiky vyvolala jednání s Ministerstvem práce sociálních věcí, s Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy, s profesními svazy jednání a na úrovni náměstků bylo dohodnuto, že bude sestavena prostřednictvím Hospodářské komory expertní skupina, která by připravila a prošla by stávající vyhlášku a připravila návrh nové vyhlášky. Na to expertní skupina složena z 5 odborníků, já byl přizván také, začala na tom pracovat.

Připravila první návrh a k otázce, kterou jste říkal, se řešila i požadovaná doba odborné praxe. Vycházelo se z toho, že doba pokročila a možná nebude třeba trvat na tak dlouhé době praxe, ale že rozhodující budou znalosti konkrétního adepta. Tato vyhláška se propracovávala a projednávala s MPSV, s příslušnými dalšími orgány a také s Ministerstvem školství, které dostalo za úkol vypracovat přílohu k vyhlášce o uznávání odborných znalostí, které se považují za elektrotechnické. Mezitím zpětně vyšla vyhláška, která řešila speciální profese… uvažovalo se i o otázkách takových profesí, které vyloženě nevyžadují odborné vzdělání v klasickém smyslu slova, ale lidé projdou speciálním výukovým programem a na základě toho by mohli vykonávat činnost úzce na to zaměřenou.

Opraváři ledniček, topenáři… pokud se týká doby praxe, tak činnost expertní skupiny předpokládala, že se pečlivě projdou stávající přílohy vyhlášky, které vyžadovali povinné penzum v roce praxe s tím, že se doba zkrátí také. V návrhu, kterém byl expertní komisí zpracovaný se doby požadované praxe zkracovaly. Vyhláška bohužel nedošla konci.