Celá elektrotechnika jsou zákony a na ně navazující pravidla soustředěné v normách a vyhláškách. Jak se postupně objevovaly a poznávaly přírodní zákony, tak se ruku v ruce s nimi rozvíjely i pravidla, které se postupně tvarovaly do norem. Dnes jsme již poměrně daleko s porozuměním zákonům elektrotechniky a máme velmi obsažnou a podrobnou soustavu norem a vyhlášek. Proto je zarážející, že v některých zásadních otázkách není jasno a mnozí se tváříme jako slepci.
Mám na mysli otázku aktivních hromosvodů.
Jsou jen dvě možnosti.
Aktivní hromosvody podle jakési zahraniční normy lze nebo nelze u nás budovat. Tyto hromosvody buď fungují, nebo nefungují. Když jej vybuduji, tak přestupuji nebo nepřestupuji platnou legislativu.
V současné době to běžně funguje tak, že stavební firma hledá nejlevnější řešení a na hypermarket postaví jeden záhadný lapač blesků, propojí ho dvěma svody do země a je vymalováno. Takové něco je pochopitelně vyprojektováno projektantem s oprávněním, který se odvolává na stále platnou ČSN 34 1390. Při ústní konzultaci se odkazuje na jakousi normu kdoví odkud a to klidně s tím, že ji ve skutečnosti nikdy neviděl a plácá jen nesmysly, které vyčetl z prospektu firmy, která tyto kouzelné lapače vyrábí. Potom se najde nějaký revizní technik, který opět s pusou plnou odkazů na ČSN 34 1390 a peruánskou normu vystaví revizi. Za těmi všemi jde tzv. specializovaná soukromá inspekční firma, aby dohlédla na jakost provedení celé elektroinstalace, a protože o peníze jde až v první řadě, tak se otázce hromosvodu vyhne a řekne, že tímto se nezabývá. Nakonec všechny projekty, osvědčení, revize a potvrzení potvrzeného skončí tam, kde mají a máme sice nesmysl, ale papírově je vše v pořádku.
Přitom i z tramvaje mohu vidět, že se hraje mimo platné normy. Aniž bych kdekoliv zašel, jsem z projektu, revize a čehokoliv dalšího schopen poznat, že jde o podvod nebo hloupost. Nemusím udělat ani krok po žebříku, schodech nebo čemkoliv co vede do kopce.
Má otázka je tedy jednoduchá:
A co vy na to kolegové?