Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: Ochrana sdělovacích vedení a zařízení ... (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 14.01.2003
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

Ochrana sdělovacích vedení a zařízení ...


....proti přepětí a nadproudu atmosférického původu. ČSN 33 4010 Schválená 12/89 s účinností od 1/91. Tato norma určuje zásady ochrany sdělovacích vedení a zařízeních k nim připojených před účinky přepětí a nadproudu vzniklých působením atmosférických výbojů.
Milan Bureš, Tým portálu Elektrika, ze dne: 14.01.2003

S přihlédnutím ke zvláštním okolnostem je možné zvolit účinnější opatření než vyžaduje tato norma.

Ochrana proti přepětí a nadproudu se provádí :
- vhodnou volbou trasy a druhu sdělovacího vedení
- chráněním sdělovacích vedení a zařízení

Prostředky ochrany-základní:

1) Sdělovací kabely odolné proti atmosférickému přepětí
Při volbě těchto kabelů lze podstatně omezit nebo zcela vyloučit další ochranná opatření

2) Vodivé propojení pláště a pancíře
Přispívá ke snížení poruchovosti u kabelů bez pasivní protikorozní ochrany nad pláštěm

3) Paralelní vodič
Používá se bronzový vodič o průměru 2,8 až 4mm (ČSN 42 3019), nebo ocelový pozinkovaný vodič o průměru 10 mm, příp. ocelový pozinkovaný pás 30x4mm podle ČSN 42 6341. Paralelní vodič se klade souběžně s úložným kabelem
v délce přesahující na každou stranu ohrožený úsek minimálně o 100 m do hloubky 0,6m . U kabelů bez vnějšího plastového obalu se paralelní vodiče kladou ve vzájemné vzdálenosti od sebe a od kabelu 0,2 - 0,6m. U sdělovacích kabelů s vnějším plastovým obalem se paralelní vodič klade těsně ke kabelu. Uzemňuje se na uzemňovací soustavu objektu do kterého je zaváděn sdělovací kabel při respektování ČSN 33 2050

4) Odváděcí vodič
Používají se při přiblížení sděl . kabelu k vysokým objektům (strom, stožár, stromořadí , okraj lesa a pod.) Minimální délka je 30m při rezistivitě půdy do 500Ω/m a nad 500Ω/m je min. délka 60m. Hloubka uložení je 0,6m. Materiál vodiče je stejný jako pro paralelní vodič (bronz).

5) Izolované uložení sdělovacího kabelu
Brání přímému přechodu bleskových proudů z uzemnění objektů do kovového pláště kabelu neizolovaného protikorozní ochranou od půdy. Provádí se ovinutím kabelu izolačními páskami s dostatečně stálou elektrickou pevností (nejméně 30kv pro impuls 1,2/50 dle ČSN 34 5640).

6) Hromosvody na stožárech nadzemního vedení
Používají se k ochraně dřevěných stožárů před účinky přímého úderu bleskem. Zřizují se dle ČSN 34 2100.

7) Jistící soupravy
Slouží k ochraně sdělovacích vedení a zařízení proti přepětí. Zřizují se v průběhu a na konci vedení nebo mohou být součástí zařízení. Přednostně se umisťují do základního prostředí dle ČSN 33 0300 (nová ČSN 33 2000 – 3)

Druhy:
- Jiskřiště- svodič přepětí od 1kV. Zapojuje se paralelně k bleskojistce
- Výbojkové bleskojistky-svodič přepětí, které převyšuje hodnotu jejich zapalovacího napětí
- Pojistky- slouží k přerušení trvalého nadproudu při galvanickém dotyku sdělovacího nadzemního vedení se silovým vedením.

Uzemnění jistících souprav

Nejvyšší přípustná hodnota odporu uzemnění jistící soupravy je 15Ω. Pro půdy o rezistivitě vyšší než 150 Ωm platí empirický vztah R=0,1 x rezistivita půdy Ω/m. Základním zemničem je kovový plášť a pancíř kabelu v přímém a vodivém styku s půdou. Strojené zemniče je vhodné ukládat do kabelové rýhy. Uzemňovací přívod jistící soupravy má být co nejkratší a minimálního průřezu 4mm2. Maximální odpor celého přívodu (od uzemňovací jistící soupravy k uzemňovací svorce soustavy je 0,1Ω.

Ochranná opatření

Rozdělení činitelů určujících nutnost a rozsah ochranných opatření.:

1) Zastavěnost území
- městská zástavba
- venkovská zástavba
- nezastavěný terén
2) Bouřková činnost - okresy se zvýšenou bouřkovou činností
3) Rezistivita půdy - Wennerova metoda podle ČSN 33 2000-5-54 se vzdáleností elektrod 1,6m a 5m
4) Podzemní kovová zařízení a koleje v souběhu se sdělovacím kabelem
při jejich vzájemné vzdálenosti do 25m se snižují požadavky na ochranu
5) Blízké vysoké objekty
ochranná opatření je nutno provést při uložení sdělovacích vedení ve vzdálenosti do 20m od vysokých objektů (min. výška objektů je 8m). Tyto opatření se provádí dle ČSN 34 13906) Druh a konstrukce sdělovacích vedení - z pohledu proti bleskové ochrany se rozeznávají tyto druhy vedení:
- nadzemní drátové
- nadzemní kabelové
- podzemní kabelové
7) Délka sdělovacího vedení
spoluurčuje četnost výskytu přepětí na vedení a tím i rozsah ochranných opatření.
8) Důležitost sdělovacího vedení a zařízení z tohoto hlediska dělíme sděl. kabely na:
I - účastnické,
II - síťové a traťové do 50 XN,
III - síťové a traťové od 50 XN do 200 XN, nízkofrekvenční do 28 DM,
IV - síťové a traťové nad 200 XN, spojovací, zprostředkovací, dálkové nízkofrekvenční nad 28 DN a kombinované RP+DM,
V - dálkové vysokofrekvenční
VI - dálkové koaxiální

V případě mimořádných požadavků se sdělovací vedení I až V může zařadit do vyšší kategorie.
Poznámka: XN, DM, RP je základní činitel kvality dálkových kabelů „go“ –(kA/km), v závislosti na materiálu pláště kabelu

9) Odolnost sdělovacích zařízení proti přepětí
rozsah ochrany závisí na kategorii sdělovacího zařízení podle ČSN 33 4000.
10) Ztráty způsobené poruchami - průměr veškerých ztrát je zohledněn
v kritériích pro zřizování ochran

Způsoby ochran jednotlivých druhů vedení:

1) Ochrana nadzemních sdělovacích vedení
Provádí se dle ČSN 34 2100 a ČSN 34 1390. V místě přechodu nadzemního drátového vedení na samonosný kabel se zřizuje jistící souprava.

2) Ochrana sdělovacích kabelových vedení v průběhu trati
V městské zástavbě se kabely chrání pouze při přiblížení k objektům vyšším než 100m na vzdálenost menší než 10m. U venkovské zástavby a v nezastavěném terénu se kabely chrání na základě zjištěné rezistivity půdy. Kabely všech konstrukcí a kategorií se na vzdálenost menší než 20m u budov vyšších než 100m musí vždy chránit. Výjimku tvoří pouze případ, kdy se mezi patou budovy (okrajem lesa, stromořadím apod.) a kabelem nachází rozsáhlé kovové zařízení.

3) Ochrana podzemních sdělovacích kabelů
v místě jejich přechodu na nadzemní sdělovací vedení. Jako základní ochrana se zřizuje jistící souprava. Není nutné ji zřizovat pokud sdělovací kabel není v místě přechodu přerušen.

4) Ochrana podzemních sdělovacích kabelů zavedených do vysokého objektu
Do vysokého objektu se kabely zavádějí pokud možno společnou trasou s vodovodním příp. jiným potrubím. Všechny kovové obaly kabelů se připojují na uzemňovací soustavu vysokého objektu vč. paralelního vodiče.

5) Ochrana sdělovacího zařízení připojeného ke sdělovacímu vedení
Tato ochrana se zřizuje na konci všech nadzemních drátových vedení. Na konci podzemních sdělovacích vedení se zřizuje přechází-li sdělovací kabel na nadzemní sdělovací vedení s povinností zřizovat jistící soupravu , na obou koncích podzemního sdělovacího kabelu zavedeného do vysokého objektu a na konci všech kabelů delších než 200m probíhajících v oblastech s rezistivitou půdy větší než 3000 Ωm

Údržba
Při práci a obsluze a údržbě na elektrických zařízeních a vedeních je nutno dodržovat především ČSN 34 3100, ČSN 33 3101 a ČSN 33 2010. Kontrolují se jistící soupravy a bleskojistky a to jak vizuálně, tak i z hlediska provozuschopnosti. Zemní odpor se kontroluje podle ČSN 33 2000-5-54. U paralelního vodiče zeslabeného vlivem koroze o 50% je nutné položit vodič nový příp. zajistit jinou obdobnou ochranu.

Související normy:
- ČSN 33 4000 Elektrotechnické předpisy.Požadavky na odolnost sdělovacích zařízení proti přepětí a nadproudu.
- ČSN 33 1390 Předpisy pro ochranu před bleskem. ČSN 34 2030 Předpisy pro ochranu sdělovacích vedení před nebezpečnými vlivy trojfázových vedení vn a vvn. ČSN 34 2100 (ČSN 33 4030), Předpisy pro nadzemní sdělovací vedení.

TEXT Z OBLASTÍ

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.