Pospojování v novostavbě.

Jak již psal kolega o špatně uloženém zemnícím pásku v základech domu, tak já bych doplnil tuto informaci o radu z praxe. Jeden potencionál je jeden potencionál, tedy opravdová nula všude, kde se dotknete neživé části. Tedy alespoň taková je má představa a představa odborníků v mém okolí.

Stropy v rodinném domě tvoří překlady tvaru "I" mezi nimiž jsou hurdisky. Pokud již předem přemýšlíte, jak mít dobře spojené třeba zábradlí balkónu, které je od zemniče přece jen vzdáleno nějaký ten metr, tak vězte, že řešení je nasnadě. Pokud všechny překlady propojíte. Tedy vodivě projíte tak, aby vaše "nula", či "zem" byla prakticky i ve stropě.

K pospojení vnitřních ocelových nosníků v betonu nemusíte nutně použít FeZn materiálu, stačí i obyčejný černý Fe, který přivaříte pěticentimetrovými sváry k nosníkům. Pak budete mít podstatně jednodušší řešení pospojování neživých částí. V koupelnách, kotelnách, technických místostech všude budete mít možnost jednoduše svárem spojit pásek ke konstrukci a zavést jej do rozvodnice, rozvaděče, krabice ekvipotencionálního spojení.

Proč to vše spojovat?
Vše vychází z nauky ochrany proti přepětí. Málokdo uvažuje o úderu blesku do svého obydlí, někdo alespoň uvažuje o pulsním přepětí, které se může dostat do jeho rozvodů po síti nn a vybaví objekt přepěťovými ochranami. Ovšem člověk, i pouze z části znalý problematiky EMC ví, že nejlepší ochrana proti rozdílnému napětí je uvedení na jeden společný potencionál. Tedy vytvoření jakési Faradayovy klece.

Proč to pospojovat ještě jednou, když už to někdo svařoval ve věnci?
Pokud jste (nebo dozor stavby) u provádění svárů, tedy máte jistotu o kvalitě provedení, tak je další taková činnost bezpředmětná. Ovšem pokud takové činnosti máte pouze na faktuře s tvrzením stavitele, mohu všem vřele doporučit udělat si pospojení své, vlastní.

Někdo to považuje za nesmysl?
Ano, najdou se tací, kteří tvrdí, že se nic takového nikdy nepoužívalo. Rozmach problematiky EMC (elektromagnetická kompatibilita) roste s přibývající elektronikou, kterou používáme v domácnostech čím dál více. Před dvaceti léty jsme televizory s elektronkami nemuseli tak chránit, jako dnešní tv, které jsou navíc stále většinou ve stavu "Standby". Před dvaceti léty zřejmě také nebyly s elektronikou takové spotřebiče jako lednička, pračka, domovní telefony, počítače a periférie.... Zeptejte se takového odpůrce, zda má představu, v kterých částech budovy se naindukuje (a jak velké) napětí v případě přímého úderu blesku.

Přímý úder blesku nehrozí?
Toto je opravdu odvážné tvrzení. Existuje hodně případů úderů blesku, z kterých je zřejmé, že se spoléhat např. na sousedův výše položený hromosvod je v podstatě velmi pošetilé.

Sebedokonalejší použití přepěťových ochran nenahradí jednoduché, ovšem kvalitní pospojování. Samozřejmě dobré pospojování bez přepěťových ochran je nedostatečné. Vzpomínám si na jednu poznámku doktora Zdeňka Rouse, který pronesl: "Za bouřky bych se nesprchoval s klidným vědomím! Pokud bych nebyl na vlastní oči přesvědčen, jak je provedeno pospojování v budově!".

O tom, jak vytvořit pořádný zemnič, se dočtete v nějakém dalším článku, který pravděpodobně naleznete níže v okénku "Další souvislosti".