Místní provozní a bezpečnostní předpisy (1/4)

Místní provozní a bezpečnostní předpisy - požadavky nových právních předpisů a technické normy

Pádným důvodem, který nutí většinu z Vás, kteří máte co do činění s řízením obsluhy nebo práce na elektrickém zařízení na přepracování stávajících Místních pracovních a bezpečnostních předpisů, je zrušení národních norem řady ČSN 34 31xx a ČSN 33 1335. Datum zrušení norem (31.12.2005) bylo koncem více než dvouletého souběhu s ČSN EN 50110-1 „Obsluha a práce na elektrickém zařízení“ z listopadu 2003 i její novelou (ed.2) stejného označení i názvu z července 2005.

Problematika, kterou rušené normy řešily je převedena shodně s požadavky a zvyklostmi celé řady států Evropské unie do právních předpisů a do výše citované normy. Nové pojetí ustoupilo od konkrétních požadavků, které se většině z nás na našich národních normách zamlouvaly a nově stanovuje požadavky obecněji s cílem, aby odpovědní pracovníci dopracovaly pravidla obsluhy a práce dle konkrétních podmínek daného pracoviště. Dalším cílem je umožnit plnění požadavků kladených na bezpečnost práce nejen v zemi původu pracovníka, ale i při práci v dalších státech EU. Jedná se o další krok, který umožňuje plnění požadavku zákona č.18/2004 Sb. – „Zákon o uznávání odborné kvalifikace státních příslušníků členských států Evropské unie“.

Výše uvedená norma oproti normám rušeným určuje zásadní požadavky a to převážně bezpečnostního charakteru. Toto pojetí sice umožňuje více způsobů řešení bezpečnosti při obsluze a práci na elektrických zařízeních, ale současně zvyšuje odpovědnost vedoucích a odpovědných pracovníků za přijatá řešení. Pro nejbližší období, než si novou situaci příslušní pracovníci uvědomí a přijmou nový způsob vyhodnocování rizik, je vhodné doporučit využití rušených norem jako jednoho z podkladů pro tvorbu Místních provozních a bezpečnostních předpisů (dále MPBP). Rušené normy vznikaly a byly používány s různým stupněm závaznosti v období několika desítek let. V jejich konkrétních požadavcích se formou změn plynule odrážel technický rozvoj i šetřené mimořádné události. Podle mého názoru by nebylo moudré na ně vydáním nové normy zapomenout. Tentýž názor sdílí i pracovníci Českého normalizačního institutu Praha, kteří zadali zpracování určitého „mostu“ mezi normami starými a normou novou. Byla vydána Technická normalizační informace TNI 34 3100, která bude na našem setkání předmětem samostatné přednášky.

Nicméně to podstatné, využitelné, vážící se k dané konkrétní situaci či pracovišti, musí vyhodnotit příslušní elektrotechnici. Že to nebude úkol jednoduchý, potvrzují první informace o rozdílu pohledu pracovníků, kteří novou filozofii obsluhy a práce začali respektovat a pracovníků, kteří vykonávají kontrolu nebo dozor nad technickým zařízením. Ze strany kontrolních pracovníků už nebude možno provádět dozor podle určité šablony, ale vycházet z konkrétních podmínek. Bude nutné vytvořit podmínky pro možnost dialogu, kdy si obě strany vyjasní důvody svých postupů a požadavků a najdou optimální řešení.

Při využití článků rušených norem je nutno brát zřetel nejen na novou normu, ale hlavně na požadavky celé řady právních předpisů i dalších technických norem. Není to úkol jednoduchý ani jednorázový, bude nutno sledovat tok nových poznatků a požadavků vyplývajících zejména z vydávaných právních předpisů. Dalo by se oponovat, že požadavky právních předpisů jsou závazným pokynem pro každého občana naší republiky a není nutná duplicita informace. Tento názor nelze sice vyvrátit, ale z praktického hlediska jde ve většině případů o požadavky formulované obecně s potřebou dopracování pro konkrétní situaci. Pokusím se pro potřebu tvorby MPBP nabídnout podstatné a využitelné z právních předpisů a ČSN.

Pravděpodobně se pozastavíte nad změnou názvu předpisů. Zpracování Místních pracovních a bezpečnostních předpisů vyžadovaly pro určité případy i rušené normy. Jednalo se zejména o rozvodny, transformační stanice, zkušebny, akumulátorovny a technologicky či organizačně náročné provozy. Zpracování těchto MPBP bylo převážně zaměřeno na práci při preventivní nebo opravné údržbě. Většinou nezohledňovalo situace, kdy se o práci nejednalo.

Nařízení vlády číslo 378/2001 Sb., které je účinné od 1. ledna 2003 stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a využívání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. V § 2, odstavci g je uvedena definice MPBP – „místním provozním bezpečnostním předpisem je předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele“.

Pojem provozní, který je nově využit, má logičtější vazbu na komplexní zpracování předpisu, jehož součástí je mimo jiné stanovit i pravidla pohybu zařízení a také pohybu osob, kteří na pracovištích a v nebezpečných prostorech práci nevykonávají.

V této přednášce se zaměříme na elektrická zařízení malého a nízkého napětí (ve smyslu doposud používaných a zažitých zkratek budeme i v tomto rozboru používat mn a nn, i když bude nutné si pomalu zvykat na označení ELV a LV). Budeme řešit mn a nn, které je využito v prostorách bezpečných a nebezpečných. Tentokrát nebudeme řešit elektrické zařízení pracovních strojů, elektrické zařízení ve zdravotnictví, zkušebnách, laboratořích apod. Rovněž nechme na později požadavky na výrobky ve smyslu zákona o výrobku č.22/1997 Sb. v platném znění.

Oblast právních předpisů:

I když bylo hlavním podnětem k zpracování příspěvku dění v technické normalizaci, je nutno si uvědomit, že technická norma je na rozdíl od období před rokem 1991 „pouze“ dobrovolným dokumentem bez závaznosti. Tuto informaci není nutno rozvádět, bylo tak učiněno v řadě přednášek na dřívějších setkáních. Ale důsledek je takový, že se při realizaci požadavků normy musíme opírat o ustanovení právních předpisů. Z právních předpisů si připomeňme ty nejpodstatnější (výčet není úplný):

• zákoník práce a to zejména § 132 odstavec a,b - prevence rizik. Nový zákoník práce, který bude pravděpodobně v době, kdy budete tento příspěvek číst již schválen, řeší oblast bezpečnosti práce podrobněji, zejména v § 107, 108.
• nařízení vlády č.378/2001 Sb. stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a využívání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. V § 3, článku 1, odstavci „a“ upřesňuje: „Minimální požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením je používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací. Zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou“.

Z tohoto nařízení vlády je vhodné vyhodnotit potřebu zapracování následujících bodů do MPBP:

1. stanovit bezpečný přístup obsluhy k zařízení a posoudit potřebu organizačních pokynů pro vytvoření dostatečného manipulačního prostoru;
2. pokud existuje nebezpečí rizika zachycení osoby pohybujícími se částmi pracovního zařízení nebo pádem břemene, je nutno situaci řešit;
3. zdůraznit nutnost demontáže a následné montáže zařízení v souladu s pokyny výrobce. Pokud neexistují, stanovit bezpečný postup;
4. vyhodnotit logičnost rozmístění ovládacích a signalizačních prvků, dostatečnost jejich popisu, osvětlení apod. Posoudit možnost vypnutí zařízení v prostoru v případě ohrožení osob. Následně vyhodnotit potřebu rozpracování v MPBP;
5. vyhodnotit označení výstražnými nebo informačními značkami či tabulkami, posoudit srozumitelnost a návaznosti. Následně vyhodnotit potřebu rozpracování v MPBP;
6. posoudit nebezpečí požáru nebo výbuchu, možnost úniku osob z daného prostoru a pokud je to reálné přispět k minimalizaci rizika i zapracováním do MPBP.

... pokračování