S dřívějším požadavkem ČSN 34 1010 na minimální hodnotu 1.000
Ω/1V v prostorách normálních a 50
Ω/1V v prostorách mokrých nebo venkovních se ČSN 33 2000-6, která řeší i požadavky na pravidelné revize, zatím rozloučila. Rovněž striktní požadavek na měření fázových vodičů navzájem při výchozích revizích už tak jednoznačně definován není.
Nové pojetí vyžaduje měření mezi každým pracovním vodičem a ochranným vodičem nebo zemí (v síti TN-C se vodič PEN považuje za součást země). I když se izolační odpor bez ohledu na prostředí, ve kterém je instalace situována, doporučuje ověřit i mezi pracovními vodiči navzájem, povoluje norma pro účely této zkoušky pracovní vodiče (fázové vodiče a nulový vodič) spolu navzájem spojit.
Měření izolačního odporu mezi pracovními vodiči se považuje za nutné v místech s nebezpečím požáru. Jinak bude rozhodnutí záviset na okolnostech: složitosti odpojení instalace, spotřebiče nebo svítidla a důvodu měření. Tato informace je pro vedoucího elektrotechnika důležitá, aby se při kontrole práce pracovníka provádějícího měření mohl snadněji orientovat a případně rozsah a způsob měření ovlivnit.
Přestože normativní část normy nerozlišuje požadavky na naměřené hodnoty u zařízení nového a zařízení provozovaného ani požadavky na izolační stav z hlediska prostředí, v němž je zařízení instalováno, umožňuje příloha normy akceptovat i nižší hodnoty izolačního odporu instalace v prostorech mokrých a prosáklých. Podmínkou ovšem je splnění dalších požadavků z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem v těchto prostorech. Obecně však je naměřený izolační odpor považován za vyhovující, jestliže každý obvod při odpojených spotřebičích nemá izolační odpor menší než:
Pokud se nejedná o informativní měření, musí měřicí přístroj odpovídat ČSN EN 61557-2 a mít platnou kalibraci. U elektrických zařízení, jejichž součástí jsou elektronické obvody, se stává měření izolačního stavu často problematické a občas se stává méně zkušeným pracovníkům nebo pracovníkům, kteří nemají k dispozici potřebné informace nebo podklady (dokumentaci), že zkušebním napětím elektronickou část zařízení znehodnotí. Přepěťové ochrany by se měly před měřením odpojit. Pokud to není prakticky proveditehié, lze takové obvody měřit sníženým napětím (např. zařízení s fázovým napětím 230V zkušením napětím 250V DC, pokud výrobce přepěťových ochran nepožaduje měření napětím ještě nižším).
Odkazy:Vydavatel IN-EL (
zde)
Prohledávat (
zde)
JAKÝM POSTUPEM MĚŘÍTE
IZOLAČNÍ ODPOR VY?
Podělte se s námi o vaši skutečnou praxi v níže uvedené diskusi!