S dřívějším požadavkem ČSN 34 1010 na minimální hodnotu 1.000Ω/1V v prostorách normálních a 50Ω/1V v prostorách mokrých nebo venkovních se ČSN 33 2000-6, která řeší i požadavky na pravidelné revize, zatím rozloučila. Rovněž striktní požadavek na měření fázových vodičů navzájem při výchozích revizích už tak jednoznačně definován není.

Nové pojetí vyžaduje měření mezi každým pracovním vodičem a ochranným vodičem nebo zemí (v síti TN-C se vodič PEN považuje za součást země). I když se izolační odpor bez ohle­du na prostředí, ve kterém je instalace situována, doporučuje ověřit i mezi pracovními vodiči navzájem, povoluje norma pro účely této zkoušky pracovní vodiče (fázové vodiče a nulový vodič) spolu navzájem spojit.


Měření izolačního odporu mezi pracovními vodiči se považuje za nutné v místech s nebezpečím požáru. Jinak bude rozhodnutí záviset na okolnostech: slo­žitosti odpojení instalace, spotřebiče nebo svítidla a důvodu měření. Tato informace je pro ve­doucího elektrotechnika důležitá, aby se při kontrole práce pracovníka provádějícího měření mohl snadněji orientovat a případně rozsah a způsob měření ovlivnit.

Přestože normativní část normy nerozlišuje požadavky na naměřené hodnoty u zařízení no­vého a zařízení provozovaného ani požadavky na izolační stav z hlediska prostředí, v němž je zařízení instalováno, umožňuje příloha normy akceptovat i nižší hodnoty izolačního odporu instalace v prostorech mokrých a prosáklých. Podmínkou ovšem je splnění dalších požadavků z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem v těchto prostorech. Obecně však je naměřený izolační odpor považován za vyhovující, jestliže každý obvod při odpojených spotřebičích nemá izolační odpor menší než:


Pokud se nejedná o informativní měření, musí měřicí přístroj odpovídat ČSN EN 61557-2 a mít platnou kalibraci. U elektrických zařízení, jejichž součástí jsou elektronické obvody, se stává měření izolačního stavu často problematické a občas se stává méně zkušeným pracov­níkům nebo pracovníkům, kteří nemají k dispozici potřebné informace nebo podklady (doku­mentaci), že zkušebním napětím elektronickou část zařízení znehodnotí. Přepěťové ochrany by se měly před měřením odpojit. Pokud to není prakticky proveditehié, lze takové obvody měřit sníženým napětím (např. zařízení s fázovým napětím 230V zkušením napětím 250V DC, pokud výrobce přepěťových ochran nepožaduje měření napětím ještě nižším).

Odkazy:
Vydavatel IN-EL (zde)
Prohledávat (zde)