Odpovědnost a povinnost projektanta, montážní firmy a provozovatele ez

Odpovědnost projektanta
Podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění k 1. lednu 2014 projektant podle §159 odst. 2 odpovídá za:

• správnost,

• celistvost,

• úplnost,

• proveditelnost,

• vliv projektu na životní prostředí,

• technickou a ekonomickou úroveň projektovaného technologického zařízení,

• bezpečnost díla (stavby).

Projektant je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu projektovanému záměru - v našem případě k vyprojektovanému elektrickému zařízení. Veškeré výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné.

Není-li projektant odborně způsobilý pro některou část projektové dokumentace sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušnou specializaci, která následně odpovídá za jím zpracovaný návrh. Totéž platí i v případě vypracování protokolu o určení vnějších vlivů a stanovení prostředí, kterému projektová dokumentace musí odpovídat (jde o nedílnou součást projektové dokumentace).

Protokol o určení vnějších vlivů je základním dokumentem pro:

• projektování a volbu, výběr elektrického zařízení a další úkony při zajišťování údržby a provozu,

• pro montážní firmu k tomu, aby při realizaci díla posoudila, zda se kryje s projektovou dokumentací a stanovenými vnějšími vlivy,

• pro přípravu revizního technika na provedení výchozí revize a následně výkonu pravidelných revizí, prohlídek a kontrol elektrického zařízení.

Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci jako celku tím není dotčena.

Odpovědnost dodavatele díla - montáže
Je vázán přesným dodržením všech dodávek podle vyprojektovaného zařízení. Případné změny musí vždy projednat s projektantem a ty musí být dodatečně schváleny. V opačném případě přejímá odpovědnost, kterou tímto snímá z projektanta.

Pro závaznost norem ČSN platí, že zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, definuje v §4 Českou technickou normu jako dokument schválený pověřenou právnickou osobou pro opakované nebo stálé použití, vytvořený podle tohoto zákona a označený ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, a dále stanovuje, že Česká technická norma není obecně závazná.

Česká technická norma se stává harmonizovanou Českou technickou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou, nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob. Z toho vyplývá, že ČSN nejsou považovány za právní předpisy a není stanovena obecná povinnost jejich dodržování. Taková povinnost závaznosti ČSN však může vyplynout z jiného právního aktu, např. odkazem na ČSN uvedeným v právním předpisu.

Odpovědnost provozovatele (majitele, zaměstnavatele)
Je povinen provozovat a udržovat dílo v souladu s projektovou dokumentací, platnými technickými a právními předpisy, odpovídá za bezpečnost provozovaného zařízení.

Povinnosti jsou uloženy nařízením vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, z 1. 3. 2005, zejména rozsah kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav, rizik, stanovení rizik podle §3 odst. 4 písm. a).

Obdobné povinnosti ukládá zákon č. 309/2006 Sb. (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) v platném znění, tj. zajistit, aby technická zařízení, přístroje byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné, tato zařízení musí být pravidelně a řádně udržována, kontrolována a revidována.

Elektrická technická zařízení podléhají jako vyhrazená zařízení podmínkám stanoveným vyhláškou č. 73/2010 Sb. ze dne 15. 3. 2010 s účinností od 1. 6. 2010 (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních). Podle tohoto právního předpisu:

• zařízení třídy I, skupiny A až D, lze uvést do provozu jen na základě odborného závazného stanoviska organizace státního odborného dozoru (viz §6a odst. 1 písm. a) zákona č. 174/1968 Sb. ve znění pozdějších předpisů),

• zařízení třídy II, skupiny E až J, lze uvést do provozu na základě výchozí revize vystavené oprávněným revizním technikem s příslušným osvědčením vydaným organizací státního odborného dozoru; tato výchozí revizní zpráva musí být uložena u provozovatele po celou dobu životnosti zařízení.

Provozovatel je povinen podle platných právních a technických předpisů a norem pravidelně ověřovat technický stav a bezpečnost elektrického zařízení zajištěním výkonu opakovaných revizí v předepsaných normativních revizních lhůtách, popř. ve lhůtách stanovených ve vypracovaném a schváleném Provozním řádu nebo Řádu preventivní údržby.

Odkazy:
[1]    Zákon 183/2006 Sb., stavební zákon ve znění k 1. 1. 2014.
[2]    Zákon 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně některých zákonů.
[3]    Nařízení vlády 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.
[4]    Zákon 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
[5]    Vyhláška 73/2010 Sb., o vyhrazených elektrických