Odpovědnost a povinnost projektanta, montážní firmy a provozovatele ez
Z praxe ESČ. Jakou odpovědnost a povinnosti mají projektant, montážní firmy a provozovatel elektrických zařízení? Tím se v tomto článku zabývá soudní znalec Jiří Fiala. V rámci konzultačních dnů ESČ se na něj obrátili projektanti, provozovatelé, revizní technici i justiční orgány s otázkou, kdo je odpovědný za provoz dodaného a vyprojektovaného díla. Přitom uvádějí, že normy ČSN nejsou obecně závazné, a proto se nemusí vždy dodržovat. Jak se na tuto problematiku dívá soudní znalec?
Autorský článek,
ze dne:
10.10.2014
reklama
Odpovědnost projektanta
Podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění k 1. lednu 2014 projektant podle §159 odst. 2 odpovídá za:
- správnost,
- celistvost,
- úplnost,
- proveditelnost,
- vliv projektu na životní prostředí,
- technickou a ekonomickou úroveň projektovaného technologického zařízení,
- bezpečnost díla (stavby).
Není-li projektant odborně způsobilý pro některou část projektové dokumentace sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušnou specializaci, která následně odpovídá za jím zpracovaný návrh. Totéž platí i v případě vypracování protokolu o určení vnějších vlivů a stanovení prostředí, kterému projektová dokumentace musí odpovídat (jde o nedílnou součást projektové dokumentace).
Protokol o určení vnějších vlivů je základním dokumentem pro:
- projektování a volbu, výběr elektrického zařízení a další úkony při zajišťování údržby a provozu,
- pro montážní firmu k tomu, aby při realizaci díla posoudila, zda se kryje s projektovou dokumentací a stanovenými vnějšími vlivy,
- pro přípravu revizního technika na provedení výchozí revize a následně výkonu pravidelných revizí, prohlídek a kontrol elektrického zařízení.
Odpovědnost dodavatele díla - montáže
Je vázán přesným dodržením všech dodávek podle vyprojektovaného zařízení. Případné změny musí vždy projednat s projektantem a ty musí být dodatečně schváleny. V opačném případě přejímá odpovědnost, kterou tímto snímá z projektanta.
Pro závaznost norem ČSN platí, že zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, definuje v §4 Českou technickou normu jako dokument schválený pověřenou právnickou osobou pro opakované nebo stálé použití, vytvořený podle tohoto zákona a označený ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, a dále stanovuje, že Česká technická norma není obecně závazná.
Česká technická norma se stává harmonizovanou Českou technickou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou, nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob. Z toho vyplývá, že ČSN nejsou považovány za právní předpisy a není stanovena obecná povinnost jejich dodržování. Taková povinnost závaznosti ČSN však může vyplynout z jiného právního aktu, např. odkazem na ČSN uvedeným v právním předpisu.
Odpovědnost provozovatele (majitele, zaměstnavatele)
Je povinen provozovat a udržovat dílo v souladu s projektovou dokumentací, platnými technickými a právními předpisy, odpovídá za bezpečnost provozovaného zařízení.
Povinnosti jsou uloženy nařízením vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, z 1. 3. 2005, zejména rozsah kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav, rizik, stanovení rizik podle §3 odst. 4 písm. a).
Obdobné povinnosti ukládá zákon č. 309/2006 Sb. (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) v platném znění, tj. zajistit, aby technická zařízení, přístroje byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné, tato zařízení musí být pravidelně a řádně udržována, kontrolována a revidována.
Elektrická technická zařízení podléhají jako vyhrazená zařízení podmínkám stanoveným vyhláškou č. 73/2010 Sb. ze dne 15. 3. 2010 s účinností od 1. 6. 2010 (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních). Podle tohoto právního předpisu:
- zařízení třídy I, skupiny A až D, lze uvést do provozu jen na základě odborného závazného stanoviska organizace státního odborného dozoru (viz §6a odst. 1 písm. a) zákona č. 174/1968 Sb. ve znění pozdějších předpisů),
- zařízení třídy II, skupiny E až J, lze uvést do provozu na základě výchozí revize vystavené oprávněným revizním technikem s příslušným osvědčením vydaným organizací státního odborného dozoru; tato výchozí revizní zpráva musí být uložena u provozovatele po celou dobu životnosti zařízení.
Odkazy:
[1] Zákon 183/2006 Sb., stavební zákon ve znění k 1. 1. 2014.
[2] Zákon 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně některých zákonů.
[3] Nařízení vlády 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.
[4] Zákon 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
[5] Vyhláška 73/2010 Sb., o vyhrazených elektrických
Autor: Jiří Fiala, soudní znalec KSP elektrotechnika, ekonomika, čestný prezident ESČ
Článek vyšel také v časopise Elektro 6/2014
Diskutující k tomuto článku
... a další (počet diskutujících: 12)TEXT Z OBLASTÍ | SOUVISEJÍCÍ KONTAKT |
---|---|
|
ESČ Elektrotechnický Svaz Český Zaslání vizitky Zobrazit záznam v adresáři |