PZP#2 Jak jsme dělali montáž kabelů na stavbě – starý montér vzpomíná

Na jedné stavbě v rámci školní praxe nám učitel přivedl svého bývalého mistra. Domníval se, že ho někdo z nás bude poslouchat, ale to fakt nešlo! Tak jsem ho alespoň nahrál na mobil a poslal do Elektriky. Tam je všechno a tak i tento pán se tam určitě neztratí ...

---

Pamatujte kluci, že příprava materiálu a nářadí je klíčová. Vždycky jsme si připravili jen to, co jsme potřebovali na danou etapu práce. Někdy to byly ocelové profily, jindy zase trubky. Vždycky jsme se řídili plánem, aby se nám materiál neznehodnotil nebo neztratil, zvlášť když na stavbě bylo víc montážních týmů.

Nářadí jsme si vždycky důkladně zkontrolovali. Elektrický nářadí muselo mít revizi a všechny řezný nástroje ostrý. Pamatujte, že bezpečnost je na prvním místě, takže všechny násady na pilníky a kladiva musely bejt hladký a dobře zajištěný.

A teď k těm hlavním uzlům - rozvaděčům. Polohu těch hlavních nám vždycky určoval projekt, ale někdy jsme museli udělat změny kvůli stavebním úpravám. Na zdi nebo podlaze jsme si vyznačili, kam máme dát ty ocelový upevňovací konstrukce pro rozvaděče. A když ještě nebyly stavební úpravy hotový, dali jsme zedníkům pokyny, co mají udělat.

No a trasy pro kabely a přístroje? Ty jsme si taky vždycky důkladně naplánovali. Snažili jsme se vést kabely co nejpříměji, bez zbytečných zatáček. Vždycky jsme brali ohled na to, jak vypadá celý objekt, aby to všechno hezky ladilo.

Na těch složitějších stavbách, kde bylo hodně železobetonu nebo ocelových konstrukcí, jsme kabely vedli na roštech. Ale vždycky jsme dávali pozor, aby odbočky a rozvětvování vedení byly přesně kolmý - tak, aby všechno vypadalo dobře a bylo to funkční.

A co vám říkám kluci, značení je taky důležitý. My jsme používali uhel, barevnou křídu nebo hrubou tužku. A když jsme označovali trasy pro kabely, vždycky jsme si nejprve rozměřili, kde budou krabice nebo vypínače. Vzdálenosti mezi příchytkama musely bejt stejný, aby to vypadalo dobře a bylo to pevný.

A pamatujte, že výška vypínačů a zásuvek od podlahy je taky důležitá. Většinou to bylo v projektu, ale když ne, tak jsme si to vybírali sami – obvykle tak metr a půl nad podlahou.

Takže kluci, tohle jsou základy. Když tohle budete umět, tak budete na dobrý cestě stát se šikovnými montéry, jako jsem byl já a moji kolegové.

---

1. Ocelové profily a trubky: Používány v rámci dané etapy práce, výběr podle plánu a potřeb.

2. Nářadí: Důkladná kontrola před použitím. Elektrické nářadí muselo mít revizi, řezné nástroje ostré, násady na pilníky a kladiva hladké a zajištěné.

3. Hlavní uzly - rozvaděče: Poloha určená projektem, někdy potřeba změn kvůli stavebním úpravám. Vyznačování polohy pro ocelové upevňovací konstrukce rozvaděčů na zdi nebo podlaze.

4. Kabely a přístroje: Plánování tras pro kabely, snažení se vést je co nejpříměji a brání ohledu na celkový vzhled objektu.

5. Rošty: Použití v složitých stavbách s mnoha železobetonovými nebo ocelovými konstrukcemi, vedení kabelů na nich.

6. Značící materiály (uhel, barevná křída, hrubá tužka): Použití pro označování tras pro kabely, vyznačení polohy krabic, spínačů a příchytek.

7. Spínače a zásuvky: Důležitost výšky jejich umístění, často určené projektem nebo vybrané podle potřeb – typicky 1,30 až 1,50m nad podlahou.