Elektrická požární signalizace a legislativa s ní související, díl 4a - ČSN EN 54-1. Znáte správné názvosloví?

Norma se zabývá výhradně elektrickou požární signalizací. Jedná se o překlad evropské normy, doplněné národními přílohami.

Skládá se z několika částí, a pouze některé byly již přeloženy. O které se jedná napovídá obsah tohoto seriálu, který najdete zde.

 

Norma EN 54 je poměrně rozsáhlá a proto si její výklad rozdělíme do několika poddílů, dle členění jednotlivých částí normy.

 

Dnešní příspěvek je tedy první částí čtvrtého dílu seriálu (díl 4a).

 

 

ČSN EN 54 Elektrická požární signalizace - Část 1: Úvod

 

 

Tato norma, která nabyla účinnosti 1. 10. 1997, ruší a nahrazuje část I. NÁZVOSLOVÍ ČSN 342710 (více zde) z 15.8.1977.

 

 

V Kapitole 1. se dovídáme co je předmětem celé normy ČSN EN 54:

Požadavky, zkušební metody a kritéria provedení, na jejichž základě je možno hodnotit ´činnost a spolehlivost systému, schopnost komponentů a vytvářet účinný systém elektrické požární signalizace.

Řada norem platí pro systémy EPS v budovách. Lze ji však využít i jako základ pro jiné prostředí (doly, lodě atd.) Zde jsou však vyžadovány další zkoušky.

Systém EPS musí pracovat spolehlivě jak v podmínkách vlastního požáru, ale také za podmínek které se vyskytnou během praktického používání.

 

Kapitola 3. stanový definice, které je nutné využívat ve vztahu k systémům EPS.

Jasně tedy definuje názvosloví, kterým se pojmenovávají jednotlivé díly a zapojení v systému na základě jejich vlastností.

(fialově je vyznačeno pouze informativní rozdělení autora)

 

 

Hlásič požáru

je komponent EPS, obsahující alespoň jeden senzor, monitorující trvale nebo v daných časových intervalech určitý fyzikální či chemický jev spojený s požárem, který se poskytne nejméně jeden odpovídající signál ústředně EPS.

 

Hlásiče se dále dělí:

Podle fyzikální či chemické veličiny na kterou reaguje:

 

Hlásič teplot - reagující na zvýšení okolní teploty.

 

Hlásič kouře - reagující na částicové zplodiny hoření nebo pyrolýzy v ovzduší (aerosoly),

optický - citlivý na zplodiny hoření, schopné ovlivňovat pohlcování nebo rozptyl záření v infračerveném, viditelném nebo ultrafialovém pásmu elektromagnetického spektra (pozn. autora: reaguje na viditelné částice bílého kouře),

ionizační - citlivý na zplodiny hoření schopné ovlivnit ionizační proudy v hlásiči

 

Hlásič plynu - citlivý na plynné produkty hoření nebo tepelného rozkladu.

(dle národní přílohy se nedoporučuje tento k EPS připojovat)

 

Hlásič plamene - reagující na záření vysílané plameny požáru (pozn. autora: reaguje na infračervené nebo ultrafialové složky světla plamene).

 

Podle změny fyzikální či chemické veličiny na kterou reaguje:

 

Hlásič multisenzorový - reaguje na více než jeden průvodní jev požáru (pozn. autora: jedná se o kombinovaný hlásič, v praxi se nejčastěji vyskytuje optickokouřový hlásič kombinovaný s hlásičem teplot).

 

Hlásič statický - který zareaguje, když hodnota měřeného jevu překročí předem stanovenou hodnotu na předem stanovenou dobu.

 

Hlásič diferenční (rozdílový) - reaguje na rozdíl hodnot měřeného jevu na dvou nebo více místech, které překročí danou hodnotu a dobu.

 

Hlásič diferenciální (přírustkový) - reaguje, když rychlost změny hodnot měřeného jevu v čase překročí stanovenou hodnotu po dostatečnou dobu.

 

Podle způsobu prostorového snímání dané fyzikální či chemické veličiny:

 

Hlásič bodový - reagující na daný jev v blízkosti pevného bodu (pozn. autora: reagující na daný jev v okolním prostoru, tzn. okolo hlásiče. Dosah hlásiče je stanoven výrobcem. Jedná se o v praxi nejčastěji používaný typ tepelných, optických i plamenných hlásičů).

 

 

 

Hlásič vícebodový - reaguje na snímaný jev v blízkosti několika pevných bodů.

 

Hlásič lineární - reaguje na jev snímaný v blízkosti spojité linie

(pozn. autora: V praxi se nejčastěji setkáváme s lineárním hlásičem kouře optickým, sestávajícím z části vysílající světelný paprsek mimo viditelné spektrum a části přijímací. Obě části jsou instalovány v prostoru naproti sobě, pevně montovány na podklad. Přijímací část detekuje přerušení světelného paprsku viditelnými zplodinami kouře.

 

 

Podle elektronických vlastností

norma definuje hlásiče:

 

Nulovatelné, samonulovatelné, dálkově nulovatelné, místně nulovatelné,, nenulovatelné.

(Nulováním se rozumí návrat do výchozího stavu, v němž je připraven na další reagování)

 

Dvoustavový, vícestavový.

(Stavy se rozumí "normální", "polachový" atd.)

Analogový (Výstupním signálem předává hodnotu snímaného jevu)

 

Hlásič tlačítkový - komponent elektrické požární signalizace používaný pro ruční vyhlášení poplachu.

 

 

 

Podle konstrukčních vlastností

norma definuje hlásiče:

 

Snímatelný, nesnímatelný. (Dle snadné či nesnadné demontáže. Snímatelným se v praxi rozumí hlásič, který je montován do patice).

 

 

 

Ústředna EPS

je komponent elektrické požární signalizace jehož prostřednictvím je možno:

 

 

 Detekční část

Přijímat signály z připojených hlásičů.

Určovat zda tyto signály odpovídají poplachovému stavu.

Indikovat místa nebezpečí.

Případně zaznamenat každou takovou informaci.

 

Ovládací část

Poplachový signál předat: Na akustická či vizuální zařízení. Na zařízení pro dálkový přenos poplachu. Do místa trvalé obsluhy. Pomocí řídící jednotky samočinného hasícího zařízení na automatické stabilní zařízení (pozn. autora: nebo na jakékoli jiné zařízení spolupracující se systémem EPS).

 

Poruchová část

Sledovat správné činnosti systému a akusticky či vizuálně upozornit na poruchy.

 

Napájecí část

Napájet další komponenty.

 

 

Další definice

 

Komponenty systému EPS:

 

Požární poplachové zařízení - používá se pro vyhlášení požáru, jedná se o zdroj zvuku nebo optickou signalizaci. (pozn. autora: v praxi se nejčastěji setkáme s poplachovou sirénou).

 

Zařízení pro přenos požárního poplachu - zprostředkovává přenos požárního poplach z ústředny EPS do ohlašovny požáru.

 

Řídící jednotka samočinného zařízení požární ochrany - aktivuje samočinné zařízení požární ochrany po obdržení signálu od ústředny.

 

Zařízení pro přenos hlášení poruchových stavů - zprostředkovává přenos poruchového signálu z ústředny do přijímací stanice hlášení poruchových stavů.

 

Napájecí zařízení - dodává napájení pro ústřednu a pro komponenty, které jsou napájeny z ústředny. Napájecí zařízení se může skládat z několika zdrojů (např. síťové napájení a náhradní zdroje)

 

Propojovací elementy - jsou všechny elementy, které tvoří propojen mezi různými komponenty systému EPS (pozn. autora: Kabeláž, svorkovací krabice, patice atd.)

 

  

 

 

Stanoviště obsluhy EPS:

 

Ohlašovna požáru - je stanoviště, ze kterého mohou být kdykoli iniciovány nezbytné opatření požární ochrany po obdržení signálu z EPS.

 

Přijímací stanice hlášení poruchových stavů - je stanoviště, odkud je možné zahájit potřebná nápravná opatření.

 

 

Ilustrační příklad

komponentů tvořících systém elektrické požární signalizace dle ČSN EN 54:

 

 

 

A - Hlásič(e) požáru

B - Ústředna EPS

C - Požární poplachové zařízení

D - Hlásič(e) tlačítkové

 E - zařízení pro přenos požárního poplachu

F -Ohlašovna požáru

G - Řídící jednotka samočinného zařízení požární ochrany

H - Samočinné zařízení požární ochrany

J - Zařízení pro přenos hlášení poruchových stavů

K - Přijímací stanice hlášení poruchových stavů

L - napájecí zařízení

 

 

Příště si v díle 4b probereme další část normy ČSN EN 54.

Tento příspěvek není detailním výkladem předmětné normy, slouží pouze pro orientaci a k seznámení s jejími základními body.