Přívodní a elektrická vedení na staveništích

Na stavbách často spatřujeme různé provizorní vedení. Ukládání přívodních kabelů se často řeší operativně bez konzultace s provozovatelem. Které základní informace bychom měli znát a kde hledat další podrobnosti naleznete zde ...

---

Podstatnou částí prozatimního elektrického zařízení (PEZ) na staveništi jsou vedení, která mohou být řešena jako venkovní, kabelová, případně šňůrová. Za základní normu pro vedení je možno považovat ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, kterou by se měly řídit postupy při výstavbě a provádění vedení. Z hlediska zajištění bezpečnosti se na staveništi nedoporučují venkovní vedení holými vodiči, ale přednostně by mělo být použito závěsných kabelů nebo izolovaných vodičů. U venkovních vedení by měla být dodržována vzdálenost podpěr s ohledem na mechanické namáhání vodičů. U podpěr do vzdálenosti 20m se nevyžaduje provedení výpočtu vodičů.


U venkovních vedení holými vodiči s napětím do 1kV má být vedení alespoň 6m nad zemí, pokud okolnosti nevyžadují větší výšku. U zemědělských ploch je požadována výška vedení holými vodiči 6m nad zemí. Pro umístění holých vodičů ve výšce 3 až 6m norma vyžaduje ochranu před nahodilým dotykem zajištěnou vhodným krytem. Pro umístění holých vodičů méně jak 3m nad zemí je třeba zajistit ochranu před úmyslným dotykem. Uvedená ochranná opatření se nevyžadují, pokud je vedení napájeno bezpečným napětím. Některé podrobnější požadavky jsou uvedeny v podnikových normách energetiky (PNE).


Ochrana před úrazem elektrickým proudem u vedení s holými vodiči ve vnitřních prostorách musí být zajištěna i ve vodorovném směru, a to do vzdálenosti alespoň 3m od okraje míst přístupných osobám. Vždy by měly být dodrženy minimální vzdálenosti od vedení s holými i izolovanými vodiči, stejně jako u kabelových vedení, a to podle hodnot, které uvádí podklady např. PNE 33 3302. Obdobně je tomu s dodržováním bezpečných vzdáleností od vodivých konstrukcí, které by měly být takové, aby nedošlo k elektrickému spojení s vodiči a možnosti přenesení nebezpečného napětí. Platí to příkladně pro elektrická vedení, která procházejí lešením nebo jsou v jeho těsné blízkosti. Zde se musí po dobu používání lešení zajistit ochrana před úrazem odpojením vedení nebo zajištěním ochrany před úrazem.


K ochraně před úrazem elektrickým proudem u rozvodných vedení na stavbách je třeba volit řešení a umístění tak, aby nevznikalo riziko od nebezpečného dotykového napětí pracovníkům a osobám na stavbě, zejména na lešení nebo u vodivých konstrukcí nebo strojů. Řešení vyžaduje otázka rizika zavlečení nebezpečného napětí na vodivé konstrukce. Jde příkladně o pokládání kabelů a šňůr přes ostré hrany, uložení vedení na komunikačních cestách a podobné situace. Zvláštní pozornost vyžadují pohyblivé stroje a zařízení, jako jsou jeřáby, výtahy a pohyblivé plošiny. Obsluha těchto strojů a zařízení musí být seznámena s prostorovým uložením vedení a rizikem přiblížení pod dovolené ochranné vzdálenosti.

Pro prozatimní elektrické zařízení (PEZ) na staveništi platí stejně jako pro ostatní stavby a zařízení ochranná pásma vedení, jak je uvádí energetický zákon č. 458/2000 Sb. v platném znění. Ochranná pásma elektrických zařízení se řeší ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění, jak jsou uvedena v § 46. Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy, územní rozhodnutí nahrazující nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby. Pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu.


Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany.

• a) u napětí nad 1kV a do 35kV včetně:
  1. pro vodiče bez izolace 7m,
  2. pro vodiče s izolací základní 2m,
  3. pro závěsná kabelová vedení 1m,
  

• b) u napětí nad 35kV do 110kV včetně:
  1. pro vodiče bez izolace 12m,
  2. pro vodiče s izolací základní 5m,
  

• c) u napětí nad 110kV do 220kV včetně 15m,

• d) u napětí nad 220kV do 400kV včetně 20m,

• e) u napětí nad 400kV 30m,

• f) u závěsného kabelového vedení 110kV 2m,

• g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1m.

Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do napětí 110kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1m po obou stranách krajního kabelu. U podzemního vedení o napětí nad 110kV činí 3m po obou stranách krajního kabelu.


Jedno z podstatných ustanovení o činnostech a pohybu v ochranném pásmu je v § 46 odstavec 12: „V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení“.

Mimo požadavky na kladení vedení jsou v normě uvedeny požadavky na kladení kabelů v zemi. Trasy kabelů uložených v zemi se volí tak, aby nebyly přejížděny mechanismy a vozidly, pokud není provedena patřičná mechanická ochrana kabelů. Při volbě trasy má být přihlédnuto k budoucí zástavbě území a k případné možnosti využití trasy jako definitivní. K zamezení mechanického poškození kabelů je zakázáno pokládat na trasy kabelů těžké předměty nebo sypké hmoty.

---

Více o prozatimních elektrických zařízeních naleznete v této knize.