Předpisy uvádějí rozdělení problematiky na jednotlivá zařízení podle účelu a to:
- zařízení na stavbách
- zařízení na výstavách, veletrzích, poutích a podobných podnicích
- krátkodobá prozatímní zařízení (omezená doba užívání nejvýše 3 dny)
- zkoušení prozatímních zařízení.
Způsob posuzování bezpečnosti technických zařízení a odstraňování rizik se změnil. U technických norem je realizován postup sjednocení s požadavky mezinárodních a evropských norem. Proti předchozí normě byla nová norma ČSN 341090 ed. 2 uvedena do souladu s platnými předpisy a normami, byly vypuštěny všechny přílohy a byl změněn název normy. Nová norma upřesňuje požadavky pro navrhování, provádění a provozování prozatímních elektrických zařízení, které se řídí normami ČSN 33 2000-7-704 ed. 2, ČSN 33 2000-7-711 a ČSN 33 2000-7-740. Stanovuje další požadavky s ohledem na bezpečnost osob a zařízení s ohledem k hospodárnému řešení.
Za prozatímní elektrická zařízení je možno považovat taková zařízení, kde je doba používání podstatně kratší než životnost použitých přístrojů a materiálů, ze kterých je zařízení zhotoveno. Umožňuje to opakované použití a tím úspory vynaložených nákladů na zhotovení zařízení. U prozatímního elektrického zařízení jsou sledována ekonomická hlediska.
Znamená to, žeje hodnocena pracnost zhotovení, montážní náklady při uvedení do provozu a po ukončení používání a v některých případech i materiálové ztráty vzniklé v průběhu využití zařízení. Pro prozatímní zařízení existují proto některé úlevy ve srovnání se zařízením trvalým. V žádném případě to však neznamená, že by se mohlojednat o takové změny, které by byly na úkor bezpečnosti samotného zařízení, nebo by vznikala rizika pro okolí. Proto ČSN 341090 ed. 2 uvádí, kdy je zřizování prozatímních zařízení výslovně zakázáno.
Prozatímní elektrické zařízení se nesmí zřizovat:
- v domácnostech a zemědělských objektech
- v prostředí s nebezpečím výbuchu a požáru snadno zápalných látek - viz ČSN EN 13501-1+A1.
Jako prozatímní elektrické zařízení nelze řešit rozvody v prostorách s vanou a/nebo sprchou, pokud se nejedná o nouzová zařízení.
Při provozu prozatímního elektrického zařízení musí být splněny základní požadavky bezpečnosti. Proto je vyžadováno, aby po dobu jeho trvání byla zajištěna ochrana osob a zařízení. Dále každé prozatímní elektrické zařízení musí být odstraněno nebo nahrazeno definitivním zařízením, pokud zanikl důvod pro jeho zřízení. Za bezpečný stav prozatímního elektrického zařízení od jeho zřízení do jeho odstranění zodpovídá pověřená osoba odpovědná za elektrické zařízení (ČSN EN 50110-1 ed. 3). Montáž prozatímního elektrického zařízení smí provádět podle platné dokumentace jen osoby s odpovídající kvalifikací. Pro každé prozatímní elektrické zařízení je nutno určit vnější vlivy a z nich vyplývající požadavky na provedení tohoto zařízení. U každého prozatímního zařízení - elektrické rozvodné sítě, je nutno před uvedením do provozu (pro napojení náhradního zdroje elektřiny) provést revizi podle ČSN 33 2000-6 ed. 2. Pokud je zařízení vybaveno ochranou před bleskem, řídí se revize ČSN EN 62305-3 ed. 2 Ochrana před bleskem - Hmotné škody na stavbách a ohrožení života.
Zde ještě poznámka k odborné způsobilosti osob, případně k jejich poučení ve smyslu vyhlášky č. 50/1978 Sb. nebo seznámení podle zákoníku práce - zákona č. 262/2006 Sb. v platném znění. Se vstupem ČR do Evropské unie dochází k volnému pohybu pracovníků, což platí i pro některé další země. Pokud se jedná o odbornou způsobilost a speciálně o poučení, je třeba nejen pracovníka vhodně informovat, ale zjistit, zda problematice porozuměl. Pro činnosti na staveništích a demolicích je zapojení zahraničních pracovníků dosti velké.
Podle praktických poznatků a zkušeností mají prozatímní elektrická zařízení poměrně široké využití. Platí to především pro oblast stavebnictví, a tojak pro drobné stavební práce, tak pro velké stavební komplexy. Se změnami společnosti a legislativy dochází ke změnám v této oblasti u technických norem. Jde příkladně o vydání norem pro staveniště a demolice, došlo ke změnám v otázce připojování na rozvodnou síť, dále souboru norem pro rozvaděče a nakonec i v otázkách rozvodů a vedení. Významné jsou i vnější vlivy, kterým je zařízení vystaveno po dobu své existence.
Správný přístup k prozatímním zařízením z hlediska vnějších vlivů je důležitý a má významnou roli pro řešení ochrany před úrazem, hmotnými škodami, povětrnostními vlivy a podceňovat nelze ani odbornou způsobilost pracovníků. Na staveništích a demolicích dochází i k určitému prolínání legislativy s technickou normalizací a celkovým způsobem práce. Pro stavby je pochopitelně základem stavební zákon a na něj navazující prováděcí vyhlášky. Z hlediska bezpečnosti práce, vztahu zaměstnavatelů a zaměstnanců je to zákoník práce. Postupem doby a změnami ve složení zaměstnanců je v nejednom případě třeba řešit i práci zahraničních pracovníků. Tady jsou důležité nejen technické požadavky, ale významné je řešení vzájemné komunikace, dodržování stanovených pravidel a vhodný způsob seznámení pracovníků s předpisy. Jde tedy nejen o to, že pracovníci jsou seznámeni ve smyslu zákoníku práce, ale o fakt, že seznámení porozuměli.
Stručně shrnuto, na elektrická prozatímní zařízení působí vnější vlivy ve značném rozsahu, odborná způsobilost zaměstnanců někdy zaostává za stanovenými požadavky a současná staveniště bez elektrických zařízení si dost dobře nelze představit. Největší potíže s odbornou způsobilostí zaměstnanců bývá u malých firem, které nemají kvalifikované elektrotechniky a z řady důvodů si je nemohou ani dovolit. Potom je problémem provést seznámení zaměstnanců podle zákoníku práce a případně poučení ve smyslu vyhlášky
č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.
Více o prozatímních elektrických zařízeních naleznete v
této knize.