Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: Principy (47.) A proč se mění elektrická energie v tepelnou? (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 5.10.2004
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

Principy (47.) A proč se mění elektrická energie v tepelnou?


Principy (47.) A proč se mění elektrická energie v tepelnou?
Na to jsme už narazili, když jsme studovali průchod proudu vodičem.Tehdy jsme soudili, že teplo ve vodiči vzniká nárazy pohybujících se elektronů na dolní kmitající části atomové stavby vodiče a mezi sebou. Vzniká třením elektronů...
Margita Boháčová, ze dne: 5.10.2004

Na to jsme už narazili, když jsme studovali průchod proudu vodičem.Tehdy jsme soudili, že teplo ve vodiči vzniká nárazy pohybujících se elektronů na dolní kmitající části atomové stavby vodiče a mezi sebou. Vzniká třením elektronů, prodírajících se změtí kmitajících iontů hmoty vodiče.
Navenek se tyto úkazy jeví jako odpor vodiče, který bude jistě nějak závislý na teplotě. To si můžeme ostatně dokázat jiným pokusem.
Mezi svorky stojánku napneme tenký odporový drát a necháme jím protékat slabý elektrický proud, který si měříme ampérmetrem.

Když se drát prohřeje, nastane rovnováha. Teplo vznikající proudem se vyrovná s teplem, které vyzařuje povrch drátu, a proud se už nemění. Jakmile však začneme drát zahřívat, například lihovým kahanem, proud znovu klesá. Je to důkaz, že odpor vodiče se zvětšuje s rostoucí teplotou. To platí o všech kovech.
Škoda, že nemůžeme provést pokus i obráceně. Je přece logické, že odpor s ubývající teplotou klesá. Ale kde se tento pokles zastaví?
Když teplota stoupá, je snadné uhodnout, co se stane. Odpor vodiče bude stále stoupat, až přijdeme k teplotě, kdy se vodič prostě roztaví. Obráceně to už není tak jednoduché. Navenek se nic neděje. Měď zůstává nadále i poctivou mědí, olovo olovem. Jsou jenom chladnější. Zato uvnitř, v atomové stavbě, musely nastat změny. Teplo je pohyb atomů a molekul, proto se jejich pohyb musí s klesající teplotou zvolňovat. A zchladíme-li kov až na teplotu absolutní nuly, to je-273°C, je prakticky nulový. Pohyb molekul ustal. Ale také odpor vodiče stále klesal. V okolí absolutní nuly je mizivě malý, nezměřitelný.
Z toho plynou všelijaké fantastické důsledky. Představme si kovový prstenec zchlazený na nejnižší možnou teplotu. Jeho odpor je prakticky nulový. Když v něm vzbudíme elektrický proud, elektrony se dají do spořádaného pohybu. Co se stane dál?
Obrazně řečeno, z prstence se stane perpetuum mobile.
To je fantastické zařízení, které vyrábí energii z ničeho. Je to sen mnoha bláhových vynálezců, kteří v něm utratili celé své jmění a promarnili zbytečně léta svého života. Zapomněli, že na světě není nic zadarmo. Perpetuum mobile, věčný samohyb, odporuje základním fyzikálním zákonům, je nemožný.
Proto to nemůžeme vážně tvrdit ani o onom kovovém prstenci, i když v něm jednou vzbuzený proud po mnoho hodin nezměněně putuje.
Takový pokus provedl r.1911 badatel Kamerlingh-Onnes. Při teplotě tekutého helia vzbudil indukcí proud v uzavřené cívce z olověného drátu. Po celé hodiny koloval cívkou proud bez zdroje napětí, kontrolovaný stálou výchylkou magnetky zavěšené nad cívkou a měřený ampérmetrem. Věčný proud velikosti téměř 100 ampérů. Jak je to podivuhodné.

Reloaded Ladislav Smrz 1956

TEXT Z OBLASTÍ
  • Dějepis
SOUVISEJÍCÍ KONTAKT

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.