Výbušné prostředí a výběr materiálu (5.)

...pokračování

Kabelové trasy v nebezpečných prostorech mají být, pokud možno, nepřerušované. Kde se nelze vyhnout přerušení, má spojka kromě mechanické odolnosti, elektrické odolnosti a odolnosti pro dané prostředí být:

• provedena v závěru s typem ochrany vhodným pro danou zónu, nebo
• pokud spoj není vystaven mechanickému namáhání, pak může být zalitý epoxidem, zalévací hmotou, nebo chráněn za tepla se smršťující trubičkou nebo trubičkou smršťující se chladem, v souladu s návodem výrobce.

Pokud jsou použity mnohodrátové vodiče (lanka) a zvláště jemné mnohodrátové vodiče, musí mít chráněny konce proti roztřepení vodičů např. pomocí kabelových ok nebo vodičových koncovek nebo jiným typem koncovky, nesmí však být chráněny pouze měkkou pájkou.
Povrchová teplota kabelů nesmí překročit teplotní třídu instalace.

Dodatečné požadavky pro jednotlivé typy ochrany

Pevný závěr
K funkci pevného závěru přispívají k zabránění přenosu výbuchu základní tři principy:

• – ochlazení plamene na úzkých dlouhých spárách závěru;
• – ochlazení plamene expanzí – uvnitř závěru má hořící směs tlak cca 1 MPa, při jejím průchodu spárou dochází k rozpínání na okolní tlak a tím i ochlazování;
• – plyny procházející spárou s vysokou teplotou se míchají se studeným vzduchem v okolí závěru a tím dochází k jejich ochlazování;

Aby všechny tři principy fungovaly, nesmí být v těsné blízkosti spáry pevného závěru žádné přepážky, pro skupinu IIA do vzdálenosti 10 mm, pro IIB 30 mm a pro IIC 40 mm.
Pevné závěry se vyrábějí ve dvou základních variantách – s přímým vstupem a s nepřímým vstupem. Srovnání konstrukce těchto závěrů je vidět na obrázku.

Pevný závěr s přímým vstupem	Pevný závěr s nepřímým vstupem (přes připojovací prostor a průchodky)

Správná funkce pevného závěru závisí především na správném sestavení závěrových ploch. Při jakémkoliv otevírání závěru je nutno zajistit správné dosednutí ploch, jakákoliv nečistota nebo zbytky ztvrdlého tuku mohou způsobit zvětšení spár nad bezpečnou úroveň.
Hlavním rozdílem v obou konstrukcích je to, že závěry s nepřímým vstupem se mohou používat v zóně 1 bez jakýchkoliv omezení, kdežto závěry s přímým vstupem nikoliv. Použití závěrů s přímým vstupem v zóně 1 je možné:

• – pokud je použit trubkový systém (se zalévacími mezikusy do 45 cm od závěru);
• – pro závěry skupiny IIA a IIB s volným vnitřním objemem do 2 litrů;
• – závěry se speciálními kabelovými vývodkami, jejichž jedna část se zalévá zalévací hmotou.

Z výše uvedeného je vidět, že omezení pro závěry s přímým vstupem jsou dosti přísná a proto se pevné závěry s přímým vstupem mohou většinou použít pouze pro zónu 2.
Pro napájecí systém pro pevné závěry se historicky v Evropě používají kabely a odpovídající kabelové vývodky, v zámoří (USA a Kanada) se používá výlučně trubkový systém. Tento systém sice nebyl podle starých norem v ČR povolen, přesto se však především v plynárenství používal, vzhledem k tomu, že kompresory a jejich pohony pro podzemní zásobníky se vyrábí především v Kanadě a USA. Tento trubkový systém má své výhody a nevýhody (oproti kabelovým systémům).

Výhodou jsou:

• – pro všechny případy se smí použít přímý vstup do závěru;
• – trubkový systém je velmi odolný proti mechanickému poškození;

Mezi hlavní nevýhody patří:

• – velmi obtížné změny v konfiguraci (přesunutí zařízení, výměny vodičů apod.);
• – nutnost použití speciálních bezešvých trubek;
• – povinnost použít zalévacích mezikusů (krabic), které jsou buď součástí závěru nebo se umisťují samostatně do 45 cm od každého vstupu do závěru.

...pokračování