Jak je to s podnikáním
v elektrotechnice?
Posoudit zda je někdo schopen podnikat, na to neexistuje žádná
komise. Přesto, a snad právě proto, máme pro tento účel studijní obory jak na
vysokých školách (např. bakalářské studium oboru ELEKTROTECHNIKA nebo v oboru
KOMERČNÍ ELEKTROTECHNIKA), tak i na školách nižšího stupně (MANAGEMENT V
ELEKTROTECHNICE, nástavbové studium – podnikání v oboru elektro). Nechce se
věřit, že tuto skutečnost jak Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), tak
ani Institut technické inspekce Praha (ITI Praha), potažmo Český úřad
bezpečnosti práce (ČÚBP), v úvahách o tom, jak se stavět k podmínkám vstupu do
podnikání nezaznamenalo.
Prověrkové komise na potencionální podnikatele
v elektrotechnice nemáme a zaplať Pán Bůh že ne. Stačí, když k tomu, aby ten,
kdo se chce postavit na vlastní nohy - dostal Živnostenský list pro toto
podnikání, musí nejdříve absolvovat právně nepodložené martyrium na ITI Praha.
Martyrium které je nazýváno prověřováním jeho odborné způsobilosti.
Právní nepodloženost spočívá v tom, že do dnešního dne neexistují (i když podle
představ dvou z výše zmíněných aktérů - ČÚBP a ITI Praha, musí existovat jejich
podíl na rozhodování o tom, kdo může a kdo nemůže podnikat) transparentní
pravidla pro ověřování takovéto způsobilosti.
Neexistují proto, že Ministerstvo práce a
sociálních věcí (MPSV) mělo vyhláškou: „blíže vymezit předpoklady kladené na
odbornou způsobilost organizací a podnikajících fyzických osob z hlediska
potřebného technického vybavení a odborné způsobilosti jejich pracovníků a
stanovit způsob prověřování jejich odborné způsobilosti“. Tuto pravomoc mu dal §
7b v odst. (1) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností
práce, novelizovaný zákonem č. 124/2000 Sb.
Pravomoc nebyla naplněna a do dnešních dnů žádná právně podložená pravidla
nejsou stanovena a bez ohledu na to si stát za „prověřování„ nechává
prostřednictvím ITI Praha platit a posvětil si to vyhl. č. 398/2001 Sb.
A i kdyby takovýto krok MPSV již učinilo, tak
by to byl podle mého názoru krok nejen zpět. Aby mně bylo rozuměno když říkám
„nejen“, kladu následující otázky:
- Otázka 1.
Platí stále Usnesení vlády ČR ze dne 19.5.2003 č. 475 o Národní
politice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci?
Odpověď
Protože nebylo podle mně dostupných informací revokováno, tak platí.
- Otázka 2.
Platí z tohoto usnesení ještě stále pasáž popisující Cíle Národní
politiky BOZP, konkrétně 3.1 Právní oblast?
Odpověď
Platí.
- Otázka 3.
Jaký má nebo snad měl být její cíl?
Odpověď
Cílem mělo být zjednodušení a větší stabilita právní úpravy a zvýšení
právního vědomí.
- Otázka 4.
Jakými prostředky ho mělo být dosaženo?
Odpověď
Odpověď dávají samotné Cíle Národní politiky BOZP. Mimo jiné se tam v níže
uvedených bodech říkalo, že se má v Právní oblasti:
3. Zpracovat návrh zákona o inspekci práce, který stanoví formy účinné
kontroly, prosazování a vynucování předpisů všemi zúčastněnými orgány státního
odborného dozoru.
4. Zpracovat návrh zákona umožňující důsledné provádění kontroly, prosazování
a vynucování předpisů k zajištění bezpečnosti technických zařízení a
bezpečnosti při používání technických zařízení.
7. Utlumit stávající činnost jediné organizace státního odborného dozoru
(Institutu technické inspekce Praha), týkající se uplatňování podmínek vstupu
do podnikání a činnost dosavadní pobočky ITI Praha v oblasti vyhrazených
technických zařízení na úseku jaderné energie převést na Státní úřad pro
jadernou bezpečnost.
- Otázka 5.
Jak je to s 3. a 4. bodem?
Odpověď
Poslanecké sněmovně byl předložen návrh zákona o inspekci práce. Návrh
nerespektuje Národní politiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, podle
kterého také měl být – viz 4. bod (já dodávám současně, jinak je to
nesystémové) vypracován návrh zákona umožňující důsledné provádění kontroly,
prosazování a vynucování předpisů k zajištění bezpečnosti technických zařízení
a bezpečnosti při používání technických zařízení.
- Otázka 6.
Jak je to se 7. bodem?
Odpověď
Odpověď nechť si čtenáři, kteří vidí kolotoč kolem ukončení platnosti
Osvědčení k provádění revizí vydaných před nabytím účinnosti zákona č.
124/2000 Sb., dosadí sami.
Onen „útlum“ stávající činnosti ITI byl, alespoň jak se to jeví dnes, kdy byl
předložen jen návrh zákona o inspekci práce, plácnutím do vody. Samo MPSV ví
moc dobře, že pokud se nezmění zákon o SOD, podle kterého je ono zřizovatelem
ITI Praha, tak o žádném „útlumu“, natož jeho zrušení, nemůže být ani řeč. To
proto, že úkoly, velkolepě nazývané dozorem nad bezpečností vyhrazených
technických, by muselo potom plnit samo ministerstvo!
- Otázka 7.
Myslíš si čtenáři, že k podnikání v elektrotechnice je, nejen z
hlediska zajištění bezpečnosti práce, třeba, aby způsobilost k němu byla
předmětem rozhodování státem (MPSV) zřízené organizace, konkrétně dnes jediné
ITI Praha?
Odpověď
Já si to nemyslím a nepotřebuji se opírat ani o 7. bod Národní politiky
BOZP. Mám pro to analogické zdůvodnění.
- Otázka 8.
Myslíš si čtenáři, že pro podnikání v elektroenergetice, tj. je při
výrobě a rozvodu elektřiny, kteréžto činnosti se nepochybně dotýkají nejen
elektrických zařízení (záměrně neříkám vyhrazených technických zařízení), není
třeba brát zřetel na bezpečnosti těchto technických zařízení a na bezpečnosti
při jejich používání?
Odpověď
Naopak je to třeba.
A přes to k takovémuto podnikání stačí podle zákona č. 222/1994 Sb.:
doložení odborné způsobilosti ukončením vysokoškolského vzdělání technického
směru a tří let praxe v oboru, nebo úplného středního odborného vzdělání
technického směru s maturitou a šesti roků praxe v oboru nebo - ČÚBP a ITI
Praha div se, jen osvědčením o rekvalifikaci k provozování malých
energetických zdrojů,
prokázání, že žadatel o autorizaci má finanční, technické a materiální
předpoklady k zajištění výkonu autorizované činnosti a že touto činností
nedojde k ohrožení zájmů na ochranu životního prostředí podle právních
předpisů,
a to, že držitel autorizace je povinen zajistit, aby technická zařízení,
používaná k výkonu autorizované činnosti, splňovala požadavky bezpečnosti a
spolehlivosti stanovené právními předpisy na úseku bezpečnosti práce a
technickými normami.
- Otázka 9.
Myslíš si čtenáři, že žadatel o koncesi k provozování živnosti
„Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie nepodléhající licenci,
realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje
nad 50 kW“ potřebuje k prokázání, že jeho zařízení splňuje platné právní
předpisy, technické normy a požadavky předpisů z oblasti bezpečnosti práce,
nechat se „prověřovat“ od ITI Praha?
Odpověď
Nepotřebuje. Podle § 7 písm. b) vyhlášky č. 154/2001 Sb., stačí k
prokázání technických předpokladů k udělení licencí pro podnikání v
energetických odvětvích u stávajících zařízení jen čestné prohlášení žadatele
o koncesi, že zařízení splňuje platné právní předpisy, technické normy a
požadavky předpisů z oblasti bezpečnosti práce, zejména vyhlášky č. 91/1993
Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách, vyhlášky č.
18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé
podmínky k zajištění jejich bezpečnosti a příslušná nařízení vlády k zákonu č.
22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.
- Otázka 10.
Se nabízí sama. Jak je možný takový diametrální rozdíl v přístupu k
podnikání?
Odpověď
Podnikatelé v elektrotechnice nejsou, na rozdíl od elektroenergetiky,
nijak organizování a tak si na nich stát jednak hojí své rány v příjmové
stránce rozpočtu. Stejně tak v rámci „aktivní“ politika zaměstnanosti
zaměstnává ty, kteří by se měli a mohli postarat sami o sebe. Na
elektroenergetiku si netroufá neboť vždy jde, stejně tak jako v daňové
politice, cestou nejmenšího odporu.
Dovedeš si milí čtenáři představit tu grotesku, když by inspektor ITI Praha
„prověřoval“ odbornou způsobilost subjektu v podobě výrobce elektřiny v
kterékoliv elektrárně nebo subjektu zabývajícího se přenosem anebo rozvodem
elektřiny. Na ty by byl hodně krátký. Je přece jednodušší vymýšlet si
„požadavky“ na drobného podnikatele a o to víc v situaci, kdy pro takovéto
„vymýšlení“ stát připravil tu nejpohodlnější cestu v podobě toho, že o tom nic
právně závazného neřekl.
Nutné a možné řešení stávajícího stavu.
1. Naplnit důsledně Cíle Národní politiky BOZP, v Právní oblasti pak 3. a 4.
bod.
2. Podmínky pro podnikání v elektrotechnice převést do podoby analogické
podnikání v elektroenergetice.
Co by bylo třeba udělat v legislativní
oblasti?
1. Zpracovat návrh zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v
elektrotechnických oborech.
2. Promítnout dopady na Živnostenský zákon.
Pokračování příště na
téma:
Jak dál s odbornou způsobilostí v elektrotechnice, aneb potřebujeme
ještě vyhl. č. 50/1978 Sb.?