Měnič jednokotvový -
Z každé stejnosměrné dynamky může se odebírati současně s proudem stejnosměrným též proud třifázový. K tomu účelu stačí opatřiti kotvu stejnosměrného stroje třemi sběracími kroužky a spojiti tyto se třemi body vinutí. Přípojky ty musí rozdělovati vinutí kotvy na tři stejné díly, jsou tudíž na obvodu kotvy o 1/3 obvodu čili o 120 stupňů oproti sobě položeny. Dynamo takto zařízené dává stejnosměrný proud od kolektoru, od kroužků pak, možno současně odebírati proud třífázový. Dynamo takové nazýváme proto dynamem dvouproudovým a slouží s výhodou tam, kde nutno napájeti z elektrárny současně dvě sítě, jednu třífázovou pro pohony motorické a jednu stejnosměrnou pro světlo.
Obdobně jako dynamo dvou proudové seřízen jest měnič jednokotvový, sloužící ku transformaci třífázového proudu na proud stejnosměrný. Liší se tedy od obyčejného dynama jen tím, že kromě kolektoru umístěny jsou vedle kotvy 3 kroužky, spojené se třemi body vinutí, jak shora popsáno. Připojíme-li měnič na stejnosměrnou síť a pomocí stejnosměrného spouštěče uvedeme do chodu, poběží měnič jako synchronní motor třífázový, při čemž však můžeme odebrati na kolektoru proud stejnosměrný. Uvedení měniče do chodu musí se ovšem státi vždy od stejnosměrné strany (zpravidla z akkumulátorové baterie), neboť by se měnič od třífázové strany jako synchronní motor třífázový sám nerozběhl. Schema spojeni pro měnič jednokotvový naznačeno jest na obr. 125., kde AB značí v tomto případě jedinou společnou kotvu.

Na jedné straně kotvy jsou kroužky, kterými se přivádí třífázový proud ze sítě, na druhé straně kotvy umístěn jest kolektor, z něhož se odebírá stejnosměrný proud. Tři souměrně na obvodu kotvy rozložené body vinutí 1, 2 a 3 spojeny jsou s kroužky. Měnič jednokotvový má oproti motorgenerátoru tu výhodu, že jest levnější a že ztráty ve společné kotvě jsou menší nežli ztráty ve dvou strojích při motorgenerátoru. Oproti motorgenerátoru má však měnič jednokotvový tu nevýhodu, že nelze napětí na straně stejnosměrné libovolně derivačním regulátorem regulovati. Jelikož totiž vinutí jest společné, jest napětí stejnosměrného proudu ve zcela určitém poměru k napětí proudu třífázového. Napětí na straně třífázové obnáší 61 % onoho na straně stejnosměrné. Napětí na straně stejnosměrné můžeme regulovati jedině tím, že měníme napětí třífázového proudu, přiváděného ke kroužkům.
Jak jsme již poznali, děje se tak buď regulačním transformátorem anebo indukčním regulátorem čili boostrem. Jelikož měnič jednokotvový nelze připojiti přímo na vysoké napětí, musí k vůli transformaci třífázového proudu na nízké napětí před měnič zařaděn býti ještě transformátor. Jednokotvových měničů se proto málo používá.