Buzení magnetů a regulace napětí (rok 1913)

Buzení magnetů a regulace napětí
Proud, potřebný k buzení magnetů, odebírá se přímo od svorek stroje, takže část proudu v kotvě vyrobeného neprochází vnějším vedením, nýbrž magnetickými cívkami. Aby k buzení magnetů stačil co nejslabší proud, zhotovují se magnetové cívky ze slabého drátu, avšak o velkém počtu závitů. Cívky zapnuty jsou za sebou a vinuty takovým směrem, aby se střídal vždy pol severní s jižním. Jelikož na síle magnetického pole závisí napětí stroje, jest možno toto napětí snadno regulovati sesilováním anebo seslabováním budícího proudu.
K tomuto účelu slouží regulační odpor čili regulator napětí. Pohybem páky regulátoru zapínáme větší nebo menší odpor do magnetického vedení, čímž sílu budícího proudu a tím napětí stroje v širokých mezích můžeme měniti. Jelikož magnetové vinutí zapnuto jest s kotvou paralelně čili v t. zv. derivaci, nazýváme stroje takové derivačními a regulační odpor derivačním regulátorem. Největší sílu budícího proudu a tím též nejvyšší napětí na svorkách stroje docílíme, je-li derivační regulátor spojen na krátko, t. j. úplně vypnut. Čím více odporů zapneme do magnetového vedení, tím slabší budou magnety a tím menší také napětí na svorkách stroje. Na obr. 53. znázorněno jest provedení regulátoru.

Páka regulátoru pohybuje se po kontaktové dráze, mezi jednotlivými kontakty zapnuty jsou odporové spirály. V poloze A jest celý odpor vypnut čili spojen na krátko, v poloze B pak jest celý odpor zařazen do magnetového vedení.