Komutace
Komutace
-
děj
ve stejnosměrném elektrickém stroji, při kterém v cívce vinutí dochází
ke změně směru proudu, přičemž cívka je přes lamely komutátoru
zkratována sběracím kartáčem
přechod z propustného
stavu polovodičové diody nebo tyristoru do blokovacího stavu, u
tyristoru tento přechod zajišťují tzv. obvody vlastní komutace. Viz
komutátor.
Komutátor
- rotující
část elektrického stroje, složená z měděných klínových lamel,
elektricky navzájem izolovaných slídovou izolací, u malých strojů
termosetickou pryskyřicí. Lamely, k níž jsou připojeny předepsaným
způsobem vývody cívek vinutí kotvy, tvoří dutý válec, který je
elektricky izolovaně spojený s hřídelem motoru. Komutátor má funkci
usměrňovače, střídavé napětí indukované ve vinutí kotvy se mění na
napětí stejnosměrné. Komutátor slouží ke změně kmitočtu proudu kotvy
nebo napájecí sítě. Prostřednictvím komutátoru se proud do kotvy
přivádí (motor) nebo se z kotvy odvádí (dynamo).
Autor
Redakce slovníku
Zdroj
Všeobecná encyklopedie, vydal Diderot Praha, 1999
Příbuzné termíny