Odstraňujte rizika! Ne závady!

V návaznosti na skutečnost, jak se přibližujeme EU, tak mnoho předpisů jak jsme je znali z dřívější doby se převádí do zákonů, vyhlášek, nařízení vlády a podobně. Někdo si stále neuvědomuje, že zákony jsou nadřazené vyhláškám a a nařízením vlády a teprve pak obsah normy. Po normách teprve následují návody na obsluhu a instalace elektrických zařízení. Právě v této posloupnosti se dělají chyby.

Zákoník práce
Každý vedoucí pracovník na jakémkoliv stupni, ve smyslu Zákoníku práce je zodpovědný za bezpečnou práci na pracovišti. V §132 až §135 se zdůrazňuje problematika prevence rizik. Každá organizace, každý provozovatel elektrického zařízení je povinen vyhledávat rizika na svých pracovištích. Zaměstnavatel nejen, že rizika vyhledá, ale dále mu Zákoník práce (§132 a §133) ukládá, že tato vyhledaná rizika musí odstranit. Odstraňování rizik souvisí se současnou technikou a navazuje na stav závad, které se vyskytují. Zákoník práce "vtahuje" celou sérii vyhlášek nebo nařízení právě do zákonné působnosti.
Pokud zaměstnavatel formou revizí vyhledá rizika, pak je následně odstraňuje. Chtěl bych upozornit revizní techniky, aby uváděli v revizních zprávách místo "odstraňování závad" termín "odstraňování rizik". S odvoláním na §132, kdy je provozovatel povinen odstraňovat rizika.
K dalším skutečnostem ze Zákoníku práce bych se pozastavil u povinností zaměstnavatele a povinností zaměstnanců. zaměstnavatelé jsou povinni zabezpwčovat školení pracovníků jak v právních, tak odborných záležitostech. Zaměstnavatel nesmí připustit aby zaměstnanec vykonával práci, jejíž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Což si samozřejmě mnozí zaměstnavatelé, vedoucí pracovníci neuvědomují. Paragraf §273 ZP uvádí, že právními a ostatními předpisy jsou i technické normy! Tedy pokud zákon 22 z roku 1997 říká, že technické normy jsou nezávazné, přesto zůstala ZP uvedena tato formulace! Dále ZP v §135 zdůrazňuje, že při práci je důležité dodržovat technologické postupy. Právě termín "postupy" bude v nejbližší době hodně diskutovaný, protože původní ČSN 34 3100 bude nahrazena novou normou a mnoho skutečností, které známe budou zcela jinak!

Zákon 396/92 (174/68) Státní odborný dozor
Rozlišuje dvě skupiny orgány a organizace

Působnost orgánů SOD (IBP) se nevztahuje na problematiku zákona 22 o výrobcích. Všechno co je o výrobcích patří do kompetence ČOI (České obchodní inspekce). Přes to všechno má SOD v tomto zákoně celou sérii povinností (vyjadřuje se k projektové dokumentaci, rozhoduje o odnětí oprávnění organizaci, rozhoduje o odnětí osvědčení revizních techniků), ale také

...poskytují bezplatně poradenství zaměstnavatelům a pracovníkům, jak vyhovět předpisům zajištění bezpečnosti práce a technickému zařízení....

Tedy se můžete v době konzultačních hodin obrátit na SOD, což vám může pomoci od mnoha nezodpovězených otázek.

Vyhláška 20/79
I přes to, že je tato vyhláška v působnosti již déle, i přes to ji mnohé organizace neberou v patrnost. Organizace, které vykonávají montáž zařízení, musí příslušnému orgánu dozoru (v jehož obvodu působnosti byly montážní práce vykonány) oznámit nejméně 15 dnů ukončení montáže jako celku.

• Elektromontážní firma, která dokončí práce v prostorách s nebezpečím výbuchu, zapomíná na prostory, které jsou z hlediska úrazu elektrickým proudem "prostory zvlášť nebezpečné". Tato vyhláška 20 ukládá organizacím oznámení ukončení montáží příslušným IBP v místě. A právě "zvlášť nebezpečné prostory" organizace neoznamují. V případě mimořádné události mají tyto subjekty první přitěžující okolnost právě proto, že to neoznámily.
• Tato vyhláška rozděluje objekty na A (bez nebezpečí výbuchu) a B (s nebezpečím výbuchu). Mnozí elektromontéři si neuvědomují, že když mají oprávnění pouze pro prostory A, tak že nemohou pracovat na benzínových pumpách, lakovnách.
• Dále vyhláška 20/79 ukládá všem, kteří provádějí opravy a rekonstrukce zařízení ukládat záznamy a archivovat je. A hlavně provést změny ve výkresových dokumentacích, což se také často nedělá.

Vyhláška 48/82
Je neopomenutelnou záležitostí v oblasti právních předpisů. Elektrická zařízení musí být před uvedením do provozu odborně prověřena a vyzkoušena. Řekněme, že se v praxi u nových zařízení revizní zprávy vykonávají, ovšem u následných (i drobných údržbářských) prací se tato vyhláška nedodržuje. Montážní firma provede nezbytné úpravy na zařízení (změny jištění, výměna průřezu vedení....) ale nic nezaznamená do dokumentace!
Elektrická zařízení u kterých je zjištěno, že ohrožují život nebo zdraví osob musí být hned odpojena a zajištěna. Tedy každý by si měl sáhnout do svědomí, zda opravdu, pokud zjistíte závažné nedostatky, zda takové zařízení aktivně odpojujete nebo prokazatelným způsobem sdělujete provozovateli elektrického zařízení, že ohrožuje bezpečnost osob nebo majetku. Prokazatelným způsobem je právě písemná forma v které vám provozovatel podepíše, že vzal tuto skutečnost na vědomí.
Dále v §199 této vyhlášky se hovoří o tom... elektrická zařízení musí být ve všech svých částech konstruována, vyrobena tak, aby zajišťovala následující:

• ochranu před dotykem živých částí
• ochranu před dotykovým napětím neživých částí
• ochranu před atmosférickými výboji
• proti škodlivému působení prostředí na elektrické zařízení

Opět si mnozí vůbec neuvědomují význam posledního bodu. Pokud se chcete v takovém případě o něco právně opřít musí být vypracován protokol "působení vnějších vlivů" ve smyslu ČSN 33 2000-3. Z mé vlastní revizní praxe vím, že mnohé elektromontážní firmy odevzdají dílo bez tohoto vypracovaného protokolu. Takto se může snadno dostat do problémů, protože i přes to, že nainstaluje zařízení podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ovšem může být nevyhovující krytí, nevyhovující ochrana, protože se je některý prostor klasifikován jako "prostor se zvlášť nebezpečným prostředím".

ČSN 33 2000-1
Jedná se o základní normu série norem 2000. Jsou zde stanovena pravidla na stavbu elektrických zařízení tak, aby byla zajištěna jejich bezpečná a správná funkce při použití k tomu účelu, ke kterému jsou určeny. Mnohá zařízení se prodávají, ale jsou určena pro jiné účely, než pro které je instalujete! Nebo je dokonce deklarováno, že zařízení je určeno do koupelen, přes to, že vůbec takovým prostředím nevyhovují.

V ČSN 34 3100 se hovoří... pokud el. zařízení, které neodpovídá platným předpisům a přitom bezprostředně neohrožuje bezpečnost osob a majetku, je možno toto zařízení provozovat, ve smyslu zvláštního provozního řádu, s kterým musí být prokazatelně seznámeny osoby, které zde pracují, nebo se zde pohybují. V dohledné době bude tato norma nahrazena jinými předpisy a právě v normě ČSN 33 2000-1 se tato myšlenka opět objevuje...

Cituji:
...ostatní el. zařízení, která nevyhovují platným el. předpisům a neohrožují bezpečnost, je dovoleno dále provozovat podle zvláštních provozně- bezpečnostních předpisů, ve kterých musí být uvedeny odchylky od uvedených norem.

Tedy jak vidíte, to co platilo v ČSN 34 3100, platí i v ČSN 33 2000-1, přičemž tato norma je harmonizovaná s evropskými normami. Vidím to jako velmi dobrou myšlenku jak zlegalizovat něco, co je na první pohled v rozporu s platnou normou ale potřebné pro provoz technologického zařízení. Také se v této normě zdůrazňuje, že dokumentace ke každému el. zařízení které je dokončováno, musí být dodáno. A při opravách a údržbách musí být doplňováno.