Průřez každého ochranného vodiče musí splňovat podmínky pro automatické odpojení od zdroje (požadované v článku 411.3.2 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007), to znamená, že musí být schopný vydržet mechanické a tepelné namáhání způsobované předpokládaným poruchovým proudem v průběhu doby, po kterou probíhá odpojování ochranným přístrojem.
Průřez ochranného vodiče musí být:
- buď vypočítaný podle výše uvedeného vzorce nebo
- musí být zvolený podle tabulky 7.
Tabulka 7 – Minimální průřezy ochranných vodičů (pokud nejsou vypočítány podle výše uvedeného vzorce)
Pro větší náhled kliknout!
V každém případě musí průřez žádného ochranného vodiče, který není součástí kabelu nebo který není ve společném obložení s vodiči vedení (fázovými vodiči) nesmí být menší než
- 2,5mm2 Cu nebo 16mm2 Al, pokud je chráněn před mechanickým poškozením,
- 4mm2 Cu nebo 16mm2 Al, pokud není chráněn před mechanickým poškozením, přičemž
- použití oceli jako materiálu ochranného vodiče se nevylučuje (obvykle není průřez menší než 50mm2).
Norma dovoluje použití jednoho ochranného vodiče pro dva nebo více obvodů. Pak ovšem jeho průřez musí být:
- buď vypočítán podle vzorce pro nejhorší kombinaci předpokládaného poruchového proudu a doby odpojení, která v daném obvodě může nastat, nebo
- zvolen podle tabulky 7 tak, aby odpovídal průřezu největšího fázového vodiče daných obvodů.
Ochrannými vodiči mohou být:
- vodiče v mnohožilových kabelech;
- izolované nebo holé vodiče ve společném obložení s pracovními vodiči;
- upevněné holé nebo izolované vodiče;
- kovové pláště kabelů, stínění kabelů, pancéřování kabelů, drátěné pletivo, koncentrické vodiče, kovové instalační trubky, předměty za předpokladu zajištění jejich elektrické spojitosti, požadované vodivosti a možnosti připojení dalších ochranných vodičů.
Jako ochranné vodiče nebo vodiče ochranného pospojování se nesmějí používat tyto kovové části:
- potrubí obsahující potenciálně hořlavé látky, jako jsou plyny, kapaliny, prachy (výjimkou jsou potrubí s katodickou ochranou, kde neživá část jednotlivého elektrického zařízení je přímo spojena s potrubím);
- konstrukční části vystavené za normálního provozu mechanickým namáháním;
- pohyblivá nebo poddajná kovová vedení, pokud pro účel ochranných vodičů nejsou přímo navržená;
- pohyblivé kovové části.
Spojitost ochranných vodičů musí být trvale (takřka za všech okolností a působení vnějších vlivů mechanických, chemických, elektrochemických apod.) zachována. Šrouby pro připojování ochranných vodičů nesmí sloužit k jinému účelu. Spojení nesmí být provedeno pájením. Ochranný vodič nesmí být vybaven žádným spínacím přístrojem, ale může mít spoje, které je možno pro potřebu zkoušení pomocí nástroje rozpojit.
Vodiče PEN, PEL nebo PEM Vodiče PEN, PEL nebo PEM se mohou používat pouze v pevných instalacích a z důvodu mechanické pevnosti nesmí mít průřez menší než 10mm
2 mědi nebo 16mm
2 hliníku. V neměřených částech pevných instalací připojených na sítě TN je však přípustné použít vodič PEN menšího průřezu za předpokladu, že:
a) průřezy všech vodičů odboček k elektroměru a od elektroměru jsou shodné a nejsou menší než 6mm2 Cu nebo 10mm2 AI;
b) rozdělení vodiče PEN na PE a N je provedeno v nejbližším vhodném místě rozvodu za elektroměrem (např. v bytové rozvodnici apod.) při splnění požadavků 543.4.2 až 543.4.4;
c) vodič PEN s tímto nižším průřezem není delší než 15m.
Vodič PEN, PEL nebo PEM musí být spojen se svorkou nebo přípojnicí určenou pro ochranné vodiče (viz obr. 2), pokud není určitá svorka nebo přípojnice určená pro připojení vodiče PEN, PEL nebo PEM (příklady jsou znázorněny na obrázcích 3 a 4).
Obr. 2 – Vodič PEN spojený s přípojnicí určenou pro ochranné vodiče
Obr. 3 – Vodič PEN spojený s přípojnicí určenou pro vodiče PEN
Obr. 4 – Vodič PEN spojený s přípojnicí určenou pro vodiče PEN, na kterou jsou připojeny přípojnice N a PE
Jako vodiče PEN, PEL nebo PEM se nesmějí používat cizí vodivé části.
Zesílené ochranné vodiče pro proud ochranným vodičem vyšší než 10mA Pro elektrická zařízení určená pro trvalé připojení, jejichž ochranným vodičem protéká proud vyšší než 10mA, musí být navrženy zesílené ochranné vodiče vyhovující těmto požadavkům:
- pokud má spotřebič pouze jednu ochrannou svorku, musí mít ochranný vodič v celé své délce průřez alespoň 10mm2 Cu nebo 16mm2 Al (řádně provedené vodiče PEN, PEL nebo PEM tomuto požadavku vyhovují);
- pokud má spotřebič samostatnou svorku pro druhý vodič ochranného uzemnění, musí být druhý vodič ochranného uzemnění alespoň takového průřezu, jako má ten, který je požadován z hlediska ochrany při poruše, položen od místa, ve kterém má vodič ochranného uzemnění průřez alespoň 10mm2 Cu nebo 16mm2 Al.
Uspořádání ochranných vodičů Pokud jsou pro ochranu před úrazem elektrickým proudem použity nadproudové ochranné přístroje, musí být ochranný vodič součástí stejného vedení jako jeho živé vodiče nebo musí být v jejich bezprostřední blízkosti. (To znamená, že odděleně od živých vodičů mohou být vedeny samostatné ochranné vodiče např. v případech, kdy jsou pro ochranu použity chrániče.)
Vodiče ochranného pospojování
Průřez vodičů ochranného pospojování určených pro připojení k hlavní uzemňovací svorce nesmí být menší, než je polovina průřezu vodiče ochranného uzemnění (vodič označený PE), jehož průřez je v instalaci největší, a nesmí být menší než:
- 6mm2 mědi nebo
- 16mm2 hliníku nebo
- 50mm2 oceli.
Průřez vodičů ochranného pospojování určených pro připojení k hlavní uzemňovací svorce nemusí být větší než 25mm
2 Cu nebo ekvivalentní průřez pro jiné materiály.
Vodiče doplňujícího ochranného pospojování spojující navzájem dvě neživé části nesmí mít vodivost menší, než je vodivost tenčího z ochranných vodičů připojených k neživým částem (viz obr. 5). Přitom platí, že pro délky přívodů do 100m nemusí být zpravidla průřez vodičů doplňujícího ochranného pospojování větší než 25mm
2 Cu.
Kde
M1, M2 jsou neživé části,
SPE1, SPE2 průřezy ochranných vodičů
Sb průřezy ochranných vodičů doplňujícího pospojování
Obr. 5 – Vodiče ochranného pospojování mezi dvěma neživými částmi
Vodiče doplňujícího ochranného pospojování spojující neživé části s cizími vodivými částmi nesmí mít vodivost menší, než je polovina vodivosti odpovídající průřezu příslušného ochranného vodiče*.
Kde
M je neživá část,
SPE průřez vodiče ochranného pospojování,
Sb průřez vodiče ochranných vodičů doplňujícího pospojování
Obr. 6 – Vodiče ochranného pospojování mezi dvěma neživými částmi
Přitom samozřejmě platí, že minimální průřez vodičů ochranného pospojování pro doplňující pospojování a vodičů pro pospojování mezi dvěma cizími vodivými částmi musí splňovat požadavek na průřez samostatných ochranných vodičů, tj.:
- 2,5mm2 Cu nebo 16mm2 Al, pokud je chráněn před mechanickým poškozením,
- 4mm2 Cu nebo 16mm2 Al, pokud není chráněn před mechanickým poškozením, přičemž
- použití oceli jako materiálu ochranného vodiče se nevylučuje (obvykle není průřez menší než 50mm2).
Přílohy normy Příloha A uvádí, jak se odvodí součinitele k pro výpočet průřezu ochranných vodičů i samotné součinitele k pro různá provedení a uspořádání vedení.
V příloze B je znázorněn příklad uspořádání uzemnění a ochranných vodičů (pospojování a přípojnice pospojování).
Příloha C vysvětluje, jak ukládat základové zemniče do betonových základů.
Příloha D uvádí zásady ukládání zemničů do půdy.
Další přílohy E, ZB, ZC uvádějí některá doplňující a pozměňující ustanovení jednotlivých evropských zemí k základním požadavkům normy.
Pro ČR je podstatná příloha NA, která uvádí informace k provádění uzemnění u elektrických instalací do 1000V v rámci ČR.
Příloha NB obsahuje vzorce pro výpočet zemního odporu strojených zemničů.
V příloze NC jsou vysvětleny některé termíny a zkratky v souvislosti se zemněním a pospojováním, které jsou používány v evropských a mezinárodních normách.
Příloha ND objasňuje návaznosti na dříve platná ustanovení ČSN.