Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

 
Oddíly
reklama
Bleskovky
Osobní nástroje
FUTURE okénko - V nejbližších dnech se zde dočtete ...
  • Svůj pohled na sousední megaveletrh Light+Building ve Frankfurtu popisuje český elektrikář. Nezůstává pouze u jednoho selfie o své přítomnosti v Německu a prozrazuje proč se vydal tak daleko. Čím ho to obohatilo? Jak se dívá na budoucnost veletržních ...
  • Pokud chceme studovat různé aspekty elektrických jevů, včetně teploty výbojů blesku, vlivu ionizace vzduchu a negativních účinků elektrického oblouku, pak se nabízí studium na VUT, ČVUT ... mnoho příležitostí k experimentům s různými kombinacemi ...

Základní rozdíly mezi normami pro zdravotnictví ČSN 332140 a ČSN 332000-7-710


Document Actions
Článek
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi normami ČSN 332140 a ČSN 332000-7-710? Jak se liší v požadavcích na zdravotnickou izolovanou soustavu, proudové chrániče, ochranu oddělením obvodů nebo na omezení dotykového napětí v místnostech určených k přímým zásahům na srdci? To se dozvíte v tomto článku.
Autorský článek, ze dne: 3.03.2015
reklama


  1. V ČSN 332000-7-710, článek 710.413.1.6.3 se uvádí, že ve zdravotnických prostorech nebo v jejich blízkosti musí být umístěna přípojnice doplňujícího pospojování. V každé rozvodnici (rozvaděči), nebo v jejich blízkosti bude zřízena další přípojnice doplňujícího pospojování, na niž bude připojen vodič doplňujícího pospojování a ochranný vodič. Jejich připojení musí být provedeno tak, aby bylo zřetelně viditelné a samostatně odpojitelné. V podstatě je tento text napsaný obdobně jako v ČSN 33 2140 článek 3.2, ale v nové normě není uvedeno, aby tato přípojnice byla označena jako PA. V nové normě také není konkrétně uvedeno, že přípojnice pospojování a ochranného uzemnění musí být mezi sebou navzájem propojeny měděným vodičem 16mm2, tak jak tomu bylo v ČSN 33 2140.
  2. V ČSN 332000-7-710, článek 710.415.2.2 se uvádí, že ve zdravotnických prostorech skupiny 1 nesmí odpor ochranných vodičů, včetně odporu spojení mezi ochrannými kontakty zásuvek a ochrannými svorkami upevněných zařízení, nebo jakýmikoliv cizími vodivými částmi a přípojnicí doplňujícího pospojování být větší než 0,7Ω a ve zdravotnických prostorech skupiny 2 nesmí odpor ochranných vodičů, včetně odporu spojení mezi ochrannými kontakty zásuvek a ochrannými svorkami upevněných zařízení, nebo jakýmikoliv cizími vodivými částmi a přípojnicí doplňujícího pospojování být větší než 0,2Ω. V ČSN 33 2140 se pouze uvádělo, že impedance ochranného pospojování mezi okolními vodivými částmi a přípojnicí pospojování nesmí být větší než 0,1Ω.
    Poznámka: Na první pohled je zřejmý rozdíl v požadavcích na velikost hodnoty pospojování, zejména u skupiny 1.
  3. V ČSN 33 2140 se v požadavku P3 (Omezení dotykového napětí v místnostech určených k přímým zásahům na srdci) uvádí, že napětí mezi přípojnicí ochranného pospojování a kteroukoliv vodivou částí nesmí při odporu 1kΩ vyvolat proud větší než 10μA (minimálně pro okolí pacienta). Dále v normě následují požadavky například pro minimální průřez vodičů připojených k přípojnici pospojování. Nová norma ČSN 332000-7-710 takto detailní informace bohužel neobsahuje.
  4. V ČSN 33 2140 se v požadavku P4 (Proudové chrániče) se v úvodu tohoto požadavku uvádí, že se jedná o doplňující požadavky k ČSN 34 1010, jako  zvýšená ochrana proudovými chrániči. Jelikož všichni víme, že ČSN 34 1010 od 1. ledna 1996 neplatí a byla nahrazena ČSN 33 2000-4-41, kde došlo k velkým změnám z hlediska základních požadavků na ochranu před úrazem elektrickým proudem, tedy i k velkým změnám v používání proudových chráničů, které jsou v poslední době velmi preferované i v běžných instalacích, jak je všeobecně známé. Z toho tedy vyplývá, že i požadavky na proudové chrániče budou v nové“ normě daleko rozsáhlejší než v ČSN 34 2140.

    • ČSN 33 2140 článek 5.2 uvádí, že „Primární vinutí ochranného oddělovacího transformátoru, použitého pro vytvoření zdravotnické soustavy a vývody ZIS nesmí být chráněny proudovými chrániči. V ČSN 332000-7-710 tuto podmínku přímo neobsahuje, i když lze v textu nalézt poznámku, která v podstatě výše uvedené pravidlo také potvrzuje. Osobně se domnívám, že proudový chránič na sekundární straně oddělovacího transformátoru samozřejmě nemá absolutně žádný smysl.
    • ČSN 33 2140 článek 5.3 uvádí, že „Základní ochrana celkového osvětlení instalovaného výše než 2,5m nad podlahou nemusí být doplněna zvýšenou ochranou proudovými chrániči. ČSN 332000-7-710 se o této podmínce vůbec nezmiňuje.
    • ČSN 33 2140 článek 5.4 uvádí, že „ Proudové chrániče musí mít citlivost 30mA“. Jedná se tedy o obecný požadavek. Jak již bylo uváděno v předchozím textu, používání proudových chráničů s jmenovitým reziduálním proudem 30mA, je specifikováno poměrně konkrétně a to jak pro skupinu 1, tak i pro skupinu 2 a to i s upozorněním, že to musí být chrániče typu A, B. Výběr typu chrániče bude záležet na možném typu poruchového proudu. Uvedené typy proudových chráničů nejsou obecně mezi „elektrikáři“ moc známé.
    Podmínka používání proudových chráničů typu A a B je asi jednou z velkých změn, které se v elektrických instalacích pro zdravotnictví projevily.

  5. V ČSN 33 2140 se v požadavku P5 uvádějí požadavky na zdravotnickou izolovanou soustavu (ZIS) a dají se najít základní rozdíly s novou normou ČSN 33 2000-7-710
    • Podmínka, že pro vytvoření ZIS musí být použit ochranný oddělovací transformátor, již v ČSN 33 2000-7-710 není přímo uvedena, ale je zde uvedeno, že „Transformátory pro vytvoření zdravotnických sítí IT musí odpovídat ČSN EN 61558-2-15 ed.2 (Bezpečnost transformátorů, tlumivek, napájecích zdrojů a jejich kombinací - Zvláštní požadavky a zkoušky pro oddělovací ochranné transformátory pro napájení v místnostech pro léčebné účely). Transformátory pro určené jako zdroje ZIS jsou většinou speciálně označené.
    • V každé místnosti pro lékařské účely musí být minimálně dva samostatné jištěné zásuvkové obvody ZIS. V ČSN 33 2000-7-710 se uvádí, že zásuvkové obvody zdravotnické IT sítě ve zdravotnických prostorech skupiny 2 Na každém místě pro pacienty, například u čela lůžka, musí být instalovány minimálně dva samostatné zásuvkové obvody a dále se uvádí, že  „několik zásuvkových obvodů (zdravotnická síť IT ve zdravotnických prostorech skupiny 2) musí být napájeno odděleně minimálně ze dvou obvodů".
    • Zásuvkové vývody musí být trvale a pro celé zdravotnické zařízení jednotně označeny. V příloze číslo 9 se uvádí, že zásuvkové vývody ZIS mají mít žlutou barvu. Mimo jiné jsou zde i barvy zásuvek pro další obvody:
      DO – barva zelená, VDO – barva oranžová. V nové normě se uvádí, že jsou-li ve stejném zdravotnickém prostoru obvody napájeny z jiných sítí (TN-S, nebo TT), pak zásuvky napájené zdravotnickou sítí IT nesmí být spínatelné a musí buď mít takovou konstrukci, která zabraňuje jejich použití v jiných sítích (použitím nezáměnných vidlic a zásuvek), nebo, být zřetelně a trvanlivě označeny.
      (Poznámka: zřetelné a trvanlivé může znamenat a barevné označení, ale bohužel to není v normě direktivně stanoveno, takže označení řeší pouze projektant).
    • V ČSN 33 2140 se uvádí, že snížení izolačního odporu ZIS musí být signalizováno opticky i akusticky. V ČSN 332000-7-710 se ještě navíc uvádí, že pro každou zdravotnickou síť IT musí být na vhodném místě uspořádaný akustický a optický výstražný systém obsahující následující součásti tak, aby mohl být nepřetržitě kontrolován (vizuálně a akusticky) zdravotnickým personálem: zelená optická signalizace pro indikaci normálního provozního stavu; žlutá optická signalizace, indikující snížení izolačního stavu pod nastavenou hodnotu, tento optický signál nesmí být možné zrušit; akustická signalizace, signalizující snížení izolačního stavu pod nastavenou hodnotu, tento akustický signál může být možné zrušit; žlutá optická signalizace může být vypnuta pouze po opravení závady a při opětovném normálním stavu.
    • V obou normách jsou v podstatě identické požadavky, ohledně IT sítí, které musí být vybaveny hlídačem izolačního stavu, kdy u AC musí být vnitřní impedance minimálně 100kΩ; zkušební napětí nesmí být vyšší než 25V DC (u ČSN 332140 byla hodnota 24V); proudový impuls i v případě poruchy, nesmí ve špičce přesáhnout 1mA; musí být signalizováno snížení izolačního odporu k 50kΩ.
    • V ČSN 332000-7-710 se na rozdíl od původní normy uvádí, že jednofázové transformátory pro vytvoření zdravotnických IT systémů pro napájení upevněných i přenosných zařízení nesmí mít jmenovitý výkon menší než 0,5kVA a větší než 10kVA. Pokud je požadováno napájení třífázového zařízení z IT sítě, musí se pro tento účel použít samostatný třífázový transformátor s výstupním napětím mezi fázemi nepřekračujícím 250V.
    • Také je nutné připomenout, že v ČSN 332140 se v poslední poznámce k požadavku P5, uvádí obecné požadavky pro zabezpečení co největší impedance ZIS vůči zemi jako jsou: velikost výkonu oddělovacího transformátoru, délky vodičů, počty napájených spotřebičů a vysoká vnitřní impedance hlídačů izolačního stavu (HIS). V ČSN 332000-7-710 se o těchto podmínkách také můžete dočíst, například v poznámce k článku 710.512.1.101 se důrazně doporučuje, aby maximální vzdálenost mezi výstupními svorkami transformátoru a spotřebičem byla například 25m, o maximálním výkonu transformátu (10kVA) jsme se již také zmiňovali…
  6. V ČSN 33 2140 se v požadavku P6 uvádějí požadavky na „Ochranu oddělením obvodů“, které jsou v obou normách, vychází z požadavků normy k ochraně před úrazem elektrickým proudem jako je ČSN 33 2000-4-41 ed.2 (dříve 34 1010).
    • Dle ČSN 33 2140 je maximální napětí na oddělené straně transformátoru stanoveno na 250V. V ČSN 332000-7-710 se lze dočíst, že jmenovité napětí Un sekundárního vinutí transformátoru ZIS nesmí přesáhnout AC 250V. Není zde ovšem zmínka o ochraně (ochranném opatření „Elektrickým oddělením).
    • Ostatní požadavky se nijak v obou normách neliší. Připomínáme ty nejdůležitější:
      • Pohyblivé přívody musí být viditelné po celé délce a chráněny před mechanickým poškozením.
      • Živé části odděleného obvodu nesmí být spojeny se zemí ani ochranou uzemňovací soustavou.
    Poznámka: Tyto výše uvedené požadavky vycházejí obecně z požadavků na „Ochranné opatření elektrickým odpojením“ dle ČSN 33 2000.4-41 ed.2.
  7. V ČSN 33 2140 se v požadavku P7 uvádějí požadavky na „Ochranu bezpečným napětím“. V ČSN 332000-7-710 se samozřejmě již hovoří o ochranném opatření SELV a PELV. Pozor opět připomínáme, že funkční obvody malého napětí FELV se ve zdravotnických prostorách nesmí používat. Jedná se o velmi důležitý požadavek. V nové normě je také důležitý požadavek, že ve zdravotnických prostorech skupiny 2 musí být přístupné vodivé části zařízení a elektrických spotřebičů PELV, (například operačních svítidel), připojeny na vodič ochranného pospojování. V původní normě toto bylo také uvedeno, ale ne tímto jasným požadavkem.
  8. V ČSN 33 2140 se v požadavku GE „Hlavní nouzový zdroj elektrické energie“ a v požadavcích E1 a E2 (Speciální nouzové zdroje elektrické energie) uvádějí požadavky na zapnutí těchto zdrojů. Jak již bylo uvedeno v první části této přednášky, norma ČSN 332000-7-710 se zajištěním napájení pro dané obvody zabývá daleko podrobněji.
  9. Jak již bylo uvedeno v úvodu této přednášky, lze v ČSN 33 2140 najít tabulku číslo 3 (Aplikace požadavků), kde se uvádí přehled konkrétních požadavků (P1 – P7, GE, E1, E2…) podle daných typů místností (specializovaná vyšetřovna, porodní sál, operační sál atd.). V ČSN 332000-7-710 lze najít v příloze B, tabulku B.1, kde se uvádí „Příklady zařazení zdravotnických prostor do skupin a přiřazení tříd důležitých obvodů“. Důležitý je text pod nadpisem, kde se uvádí, že výčet zdravotnických prostor dle jejich zatřídění do skupinové klasifikace je poněkud nepraktický z důvodu možné různosti každé z popisovaných místností a to jak odlišného řešení mezi jednotlivými zeměmi, tak i uvnitř jedné země. Příklady uvedené v tabulce B1 jsou pouze vodítkem. V této tabulce se nachází opět přehled zdravotnických prostor a požadavky dle skupiny a dle tříd důležitých obvodů (DO). 

Závěrem k této kapitole připomínám, že byly uvedeny pouze ty nejmarkantnější rozdíly mezi jednotlivými normami a nelze v žádném případě postihnout úplně všechny rozdíly.

Autoři: Ing. Jiří Sluka, inspektor EZ, ZZ TIČR, pobočka Ústí n. L.
Ing. Vladimír Macháček, inspektor ZZ, EZ TIČR, pobočka Ústí n. L.



Toto je ukázka sborníku L.P.Elektro číslo 72 (zde)
 Pro členy BENEFIT clubu LPE je k dispozici celé znění sborníku (zde)!
 
 

 

TEXT Z OBLASTÍ



FIREMNÍ TIPY
V přednášce na konferenci SOLID Team se Miroslav Záloha ze SUIP zmínil také o nutnosti a významu technické dokumentace při revizích. Přestože jsou běžné argumenty o ztrátě nebo zastarání dokumentace, zdůraznil, že legislativa, vládní nařízení a provozní bezpečnostní předpisy, jasně stanovují povinnost udržování a aktualizace technické dokumentace. Připomněl význam dokumentace pro správné provedení revize. Hlavním bodem bylo, že revizní technik musí nejen ... Více sledujte zde!
Digitalizace nás kromě jiných služeb zasypává také daty. Máme tolik dat, že se v nich často nemůžeme vyznat. O tom, co nám dnes poskytuje digitalizovaná knihovna, hovořím s Petrem Žabičkou z Moravské zemské knihovny. Žijeme v době, kdy nové publikace nevznikají, nejsou žádní autoři odborných článků. Jsme zasypávání krátkými reklamními úryvky a zdroje ke studiu nám zůstávají skryty pod tlustou vrstvou marketingových cílů. Co s tím?
Jaké problémy mohou nastat při tvorbě projektových dokumentací hromosvodu pro rodinné domy? Je časté, že nízká kvalita dokumentace komplikuje práci realizovních firem? Co obvykle chybí v těchto nedostatečných projektech? Jak důležitá je analýza rizik v projektování hromosvodů? Co všechno by měla obsahovat kvalitní technická zpráva? Je pravda, že někteří lidé nevědí, jak by měla správná dokumentace vypadat, a jsou spokojení jen s několika listy papíru? Jaký rozdíl je mezi zkušenými projektanty a těmi, kteří "podvádějí" v projektování? Co všechno zahrnuje dobře vypracovaný projekt hromosvodu a uzemnění?
Pohyblivá napájecí jednotka HoverCube VH od OBO. V dílenských prostorách tam, kde se na pracovní ploše objevují různá zařízení, různých rozměrů, se pevně instalovanými zásuvkami prakticky, jejich počtem a blízkostí nikdy nezavděčíme. Jinak je tomu u pohyblivých přívodních boxů. Ty se přiblíží na potřebnou vzdálenost a stejně tak rychle uklidí do bezpečné vzdálenosti. A parametry? Krytí IP20, rozměry ...
DALŠÍ FIREMNÍ ODKAZY
Pravděpodobně nejobsáhlejší katalog možností jak uložit vedení do podlahy. Letošní produkce sloučené značky OBO Bettermann a Ackermann se jeví jako nejkompletnější nabídka kterou můžeme na našem trhu potkat ...
V současné době platí povinnost nechat certifikovat každý rozvaděč, ať už se jedná o malou rozvodnici s jedním modulem nebo velký průmyslový rozvaděč. Neustálým bodem diskuzí mezi odbornou veřejností je pak spor o této povinnosti u malých domovních rozvaděčů, které se prakticky skládají z již certifikovaných komponentů. Přeptali jsme se tedy přímo konkrétních řemeslníků, jaký je jejich názor ...
Kam se v budovách vyvíjí uplatnění vysokorychlostních dat optickými vlákny? Příchod elektroinstalačních podomítkových trubek Fraenkische se zabudovaným optickým vláknem se datoval dřív než známost standardů datových přenosů Industry 4.0. Trubky s označením FFKuS DATALIGHT se v českých e-shopech objevují, ale na běžných stavbách určitě ne. Jde o speciálku, říkají dataři, v běžném obydlí stačí spotřebiteli Wi-Fi. Jiná situace může ...
Definice průmyslových svítidel. Průmyslové svítidlo je speciálně navržené a vyrobené pro použití v průmyslových prostředích, kde může být vystaveno náročnějším podmínkám, jako jsou vyšší nebo nižší teploty, vlhkost, prach, chemikálie, mechanické nárazy a vibrace. Je konstruováno tak, aby odolávalo těmto extrémním podmínkám, a často splňuje specifické bezpečnostní a výkonové normy relevantní pro daný ...
Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
Autor článku
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933