Vyjádření k návrhu nové vyhlášky o odborné způsobilosti v elektrotechnice

Dlouhou dobu jsem se bránil zveřejňování jakéhokoliv stanoviska k nově připravovanému znění vyhlášky MPSV, která by měla nahradit vyhl. 50/1978 Sb., protože v této fázi se jedná pouze o návrh, který vůbec není jisté, zda bude akceptovatelný pro MPSV, a proto jsem považoval za předčasné v této věci jakkoliv činit. Nicméně vzhledem k tomu, že v rámci různých diskusních serverů i e-mailové komunikace se vede velmi živá a vzrušená diskuze nad novým návrhem, rozhodl jsem se, že se pokusím širokou elektrotechnickou veřejnost oslovit prostřednictvím médií, abych mohl tento nový návrh vyhlášky jako jeden ze spoluautorů představit.

Než se dostanu k samotnému novému návrhu, dovolte mi, abych uvedl, co přípravě tohoto návrhu předcházelo. Domnívám se, že každý, kdo se elektrikou alespoň okrajově zabývá, již slyšel, že se chystá změna vyhlášky 50/1978 Sb., mluví se o tom a píše již více jak 20 let. V květnu roku 2014 došlo na Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) k jednání mezi zástupci ministerstva a zástupci Hospodářské komory České republiky (dále jen HKČR) - zástupce ESČ nebyl tohoto jednání přítomen, ve věci nového návrhu vyhlášky o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Na tomto jednání byl v podstatě zamítnut předchozí návrh předložený ministerstvu a ze strany MPSV byl předložen věcný návrh nového znění, který byl ovšem neakceptovatelný pro zástupce HKČR.

Výsledkem květnového jednání na MPSV tak bylo pověření, které udělilo ministerstvo řediteli Technické inspekce České republiky (dále jen TIČR) k přípravě nového znění předmětné vyhlášky. Ředitel TIČR na základě tohoto pověření oslovil moji osobu jakožto prezidenta Elektrotechnického svazu českého (dále jen ESČ) s návrhem na vytvoření společné pracovní komise, která by nový návrh připravila. A vzhledem k tomu, že ESČ je na HKČR vedeno jako Autorizované začleněné společenstvo pro obor Vyhrazená technická zařízení - elektrická, byl jsem požádán viceprezidentem HKČR panem Pommerem, aby se ESČ podílelo jako vedoucí zástupce na tvorbě tohoto návrhu za HKČR, samozřejmě ve spolupráci se všemi aktivními subjekty elektrotechnického oboru. Souhlasil jsem proto s vytvořením pracovní skupiny společně s TIČR. Pracovní skupina byla vytvořena ze dvou zástupců TIČR a třech zástupců ESČ. Tato pracovní skupina se několikrát sešla, zprvu analyzovala současný stav, předchozí předložené návrhy, zkoumala potřeby dnešní doby a připravila návrh (koncept), který ve stanoveném termínu do 15. 7. 2014 dokončila a předložila MPSV k posouzení věcné a legislativní správnosti.

Během přípravy návrhu byli informováni o průběhu prací zástupci Elektrotechnické sekce HKČR prostřednictvím e-mailu a byli vyzvání k věcným návrhům a připomínkám. Mnoho těchto připomínek a návrhů tak mohlo být a bylo zapracováno již v průběhu přípravy návrhu vyhlášky. V tuto chvíli je návrh na MPSV, který návrh zkoumá a v případě, že bude po věcné a legislativní stránce akceptovatelný, bude dopracován (doplněn o vzory osvědčení, …) a předložen k řádnému připomínkovému řízení (usoudí-li MPSV, že připomínkové řízení vyhlásí). V souvislosti s tímto návrhem musím vyzdvihnout přístup MPSV, a to především ředitele příslušného odboru, který dává prostor odborné veřejnosti a zástupcům HKČR, protože vydání vyhlášky je čistě v dikci ministerstva a pokud by tak chtělo učinit, může vydat novou vyhlášku bez ohledu na jakékoliv připomínky či názory, protože je k tomu pověřeno zákonem.

Při tvorbě nového návrhu vyhlášky o odborné způsobilosti v elektrotechnice si pracovní skupina vytkla následující cíle, které by nový návrh měl splňovat:

• 1.    upravit názvosloví do současného právního rámce a zohlednit osoby samostatně výdělečně činné - podnikatele (dále jen OSVČ) v rámci nového návrhu

• 2.    vytvořit jasný vztah mezi novou vyhláškou a zákonem 179/2006 Sb. (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) a striktně vymezit rozsah způsobilosti osob s „profesní“ kvalifikací,

• 3.    zjednodušit stupně odborné způsobilosti, a to i s ohledem na skutečnost, že prokazování praxe je v současné době velmi diskutabilní,

• 4.    vyřešení otázky uznatelného elektrotechnického vzdělání obecným způsobem, nikoliv taxativním výčtem,

• 5.    zvýšení úrovně přezkoušení a s tím související úrovně znalostí elektrotechniků,

• 6.    umožnění kontroly skutečného rozsahu odborné způsobilosti jednotlivých osob pro širokou veřejnost.

Ad 1 Asi všichni elektrotechnici mají ze současného znění vyhlášky 50/1978 Sb. zažité pojmy organizace, pracovník, atd., nicméně tyto pojmy se dnes již v právních úpravách moc nevyskytují nebo mají již trochu jiný význam než v době vydání původní vyhlášky. Z tohoto důvodu nový návrh již přichází s novou terminologií, kdy místo pojmu „pracovník“ se používá „osoba“ a místo pojmu „organizace“ se používá pojem převzatý z občanského práva „právnická a fyzická podnikající osoba“, čímž bylo rovněž dosaženo toho, že jsou eliminovány polemiky o tom, zda se vyhláška 50/1978 Sb. vztahuje i na OSVČ, či nikoliv. I díky nové terminologii je v novém návrhu již jasné, že se návrh vztahuje i na OSVČ, protože jsou to fyzické podnikající osoby.

Ad 2 Asi nejkontroverznější a svým způsobem nejzásadnějším bodem celého návrhu je stanovení vztahu nové vyhlášky a zákona 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Tento zákon, velmi zjednodušeně řečeno, stanovuje podmínky pro získání úplné kvalifikace nebo profesní kvalifikace, nikoliv způsob nabytí vědomostí a znalostí. Dle tohoto zákona tak může osoba na základě složení zkoušky získat profesní kvalifikaci, a to bez klasického vzdělání v daném oboru, na základě složení zákonem stanovené zkoušky pro daný typ profesní kvalifikace. Byť je tento zákon platný a účinný již více jak 8 let a byl řádně schválen Parlamentem ČR, v elektrotechnice není dosud aplikovatelný, protože současná vyhláška 50/1978 Sb. nezná pojem profesní kvalifikace a v současné době není nikdo pověřen tím, aby vydal výjimku ze vzdělání. Tento zákon není rozhodně z tohoto pohledu natolik důležitý pro samotné elektrotechniky, ale pro příbuzné obory, které částečně potřebují zasahovat do oblasti elektrotechniky. Takovým případem mohou být „výtaháři“, stejně jako osoby pracující oboru výroby nábytku, kdy při své práci potřebují do nábytku zamontovat například osvětlení, ale i mnoho dalších profesí.

Existuje mnoho názorů a přístupů k dané problematice, kdy existuje na jedné straně názor, že by se do nové vyhlášky neměly profesní kvalifikace vůbec vpustit, protože jsou to „elektrikářské rychlokvašky“, které si koupily pouze cár papíru bez jakéhokoliv vzdělání, až po názor, že když má někdo doklad o profesní kvalifikaci, měla by mu být umožněna činnost v plném rozsahu vyhlášky. Naše pracovní skupina, na rozdíl od předchozího návrhu, nezastává názor, že by profesní kvalifikace měla být postavena na stejnou úroveň jako klasické vzdělání, a proto do nového návrhu zakomponovala nový stupeň odborné způsobilosti nazvaný „osoba znalá pro samostatnou činnost v rozsahu profesní kvalifikace – profesní elektrotechnik". Osoba s touto odbornou způsobilostí bude moci vykonávat činnost pouze v rozsahu své profesní kvalifikace a do dalších elektrotechnických oblastí nebude smět zasahovat ani postupovat „žebříčkem“ odborné způsobilosti. V této souvislosti je nutno ještě zdůraznit, že je nutná revize stávajících profesních kvalifikací stejně jako klást důraz na kontrolu oprávněných osob, které profesní kvalifikace v souladu se zákonem udělují.

Ad 3 Současné znění vyhlášky 50/1978 Sb. klade velký důraz na délku praxe při získávání vyšších stupňů odborné způsobilosti. Tato tendence je ovšem v dnešní době, kdy dochází k velmi častému střídání zaměstnavatelů stejně jako ke vzniku nových a zániku stávajících společností, díky čemuž je prakticky nemožné řádně prokazovat praxi u předchozích, mnohdy již tedy neexistujících, zaměstnavatelů. Což je pouze část problému, mnohem větší komplikaci představují praxe u OSVČ, kterým vlastně nemá kdo praxi prokázat. V reálu to v podstatě znamená, že v mnoha případech je prokazována praxe formou tzv. čestného prohlášení. I z tohoto důvodu se pracovní skupina shodla na tom, že nový návrh by již neměl tolik lpět na délce prokazované praxe a celková struktura odborné způsobilosti by se měla zjednodušit a zpřehlednit.
Pracovní skupina se shodla, vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, na následující struktuře odborné způsobilosti:

• současný §3 - osoba seznámená byl zrušen, protože osobou seznámenou je v podstatě každá osoba, která prošla zákonem stanoveným základním školením v oblasti BOZP dle zákona č. 262/2006 Sb. - zákoník práce.

• současný §4 - osoba poučená byl zachován.

• současný §5 - osoba znalá byl zrušen.

• současný §6 - osoba znalá pro samostatnou činnost byl zachován, nicméně nově ho obdrží osoba, která prokáže odbornou kvalifikaci a složí zkoušku, minimální praxe zde není návrhem stanovena a stává se tak základním stupněm odborné způsobilosti.

• nově je zde vložen stupeň odborné způsobilosti osob znalých pro samostatnou činnost v rozsahu profesní kvalifikace, u tohoto stupně není požadována odborná kvalifikace (vzdělání), je zde požadována profesní kvalifikace dle zákona 179/2006 Sb. a tento stupeň odborné způsobilosti je omezen výhradně na rozsah prokázané profesní kvalifikace. Což v praxi znamená, že elektromechanik pro výtahy může provádět činnost výhradně na elektrickém zařízení pro výtah, nesmí ovšem vykonávat činnost na jakémkoliv jiném el. zařízení.

• současné §§7 a 8 byly sloučeny do odborné způsobilosti osob znalých pro řízení činností. U těchto osob návrh požaduje kromě odborné kvalifikace (vzdělání) složení zkoušky, zároveň také minimální délku praxe, a to v délce 2-4 roky dle rozsahu činností.

• současný §9 byl zachován ve formě osob pro provádění revizí.

• současný §10 byl zachován ve formě osob pro projektování.

• současný §11 byl zachován ve formě osob se zvláštní odbornou způsobilostí.

Ad 4 Současné znění vyhlášky 50/1978 Sb. v příloze 2 taxativně vyjmenovává obory    uznatelného vzdělání dle této vyhlášky. Tento taxativní přístup je bohužel v současné době velmi těžko aplikovatelný, proto pracovní skupina přistoupila k vyřešení dané problematiky odkazem na předpis MŠMT, čímž je dosaženo toho, že "seznam" uznatelných oborů je maximálně aktuální a není nutno provádět změny vyhlášky o odborné způsobilosti.

Ad 5 V návaznosti na současnou praxi, kdy mnoho právnických i fyzických podnikajících osob a spolků provádí školení a zkoušky dle současné vyhlášky 50/1978 Sb. skutečně kvalitně a s nemalou mírou odbornosti, najdou se bohužel i tací, jejichž přístup tak důsledný rozhodně není. S ohledem na zmíněnou druhou skupinu dospěla pracovní skupina k závěru, že je zapotřebí klást větší důraz na odbornost školících a zkoušejících osob a z tohoto důvodu je u většiny stupňů odborné kvalifikace stanoven "revizní technik" jako předseda zkušební komise. Stejně tak jako je v předloženém návrhu jasně stanoven rozsah školení a zkoušek.

Ad 6 Nový návrh rovněž řeší otázku veřejně přístupného registru "revizních techniků" stejně jako veřejně přístupného registru osob odborně způsobilých v elektrotechnice. Přesný rozsah zveřejňovaných údajů bude konzultován s Úřadem na ochranu osobních údajů. Snahou je minimalizovat riziko poskytování revizních stejně jako dalších elektrotechnických služeb osobami bez řádné odborné způsobilosti.

Jak již bylo v úvodu uvedeno, tento návrh nového znění vyhlášky o odborné způsobilosti v elektrotechnice není ještě stále finální verzí a mnoho věcí v něm ještě může být změněno, upraveno, vyškrtnuto či naopak doplněno. Stejně tak je možné, že celý návrh MPSV zamítne a bude se vytvářet znění nové. Vzhledem k výše uvedenému, nebýt "rozvášněných diskuzí" na internetu, vzrušených reakcí v emailech apod., k vytvoření tohoto materiálu bych nepřistoupil, neboť se pořád ještě nachází na samém počátku své tvorby s nejistou budoucností.