Výchozí revize

Výchozí revize

Prohlídka
Definice prohlídky zůstala naprosto stejná jako v normě ČSN 33 2000-6-61 ed.2. Jednotlivé body prohlídky (čl.61.2) zůstaly téměř totožné jako v normě původní, ale došlo k doplnění některých nových bodů, kterými jsou:

• „Zapojení jednopólových přístrojů ve vodičích vedení“. Jedná se o kontrolu zapojení fázových vodičů, ale v některých případech (např. u instalace v prostorách s nebezpečím požáru dle požadavků ČSN 33 2000-4-482) i u vodičů pracovních (nulových).
• „Použití a odpovídající parametry ochranných vodičů“. V tomto bodě prohlídky je odvolávka na požadavky obsažené v ČSN 33 2000-5-54 ed.2, která mimo jiné řeší právě problematiku ochranných vodičů. V původní normě tento bod prohlídky nebyl uveden a musím konstatovat, že jeho doplnění osobně vítám, protože např. kontrola průřezů ochranných vodičů je jedna z opravdu základních a důležitých bodů revize.

Upozorňuji na poslední odstavec v kapitole, kde se uvádí, že při prohlídce se musí ověřovat veškeré speciální požadavky pro jednoúčelové elektrické instalace nebo jejich umístění ve zvláštních objektech. Zde je zřejmá odvolávka na kapitolu č.7 harmonizačního dokumentu HD 60364.

Zkoušení:
V kapitole „Zkoušení“ přibyly oproti původnímu vydání normy další dvě zkoušky, a to doplňkové ochrany a zkouška pořadí fází. Pro lepší přehlednost uvádím některé důležité změny oproti původní normě.

Spojitost vodičů: 
Uvádí se, že v případě kruhových koncových obvodů se zkouška spojitosti musí provádět také u fázových vodičů.

Izolační odpor elektrické instalace:
V tabulce minimálních hodnot izolačního odporu (tab.6A) je u obvodů s jmenovitým napětím do 500V (vč. FELV) uvedena hodnota izolačního odporu 1MΩ (oproti původní normě došlo ke zvýšení hodnoty o 0,5MΩ). Nově jsou uvedena některá omezení pro měření izolačních odporů tak, aby při měření jejich měření nedošlo k poškození připojených koncových zařízení. Tato omezení původně obsahovala pouze TNI 33 2000-6-61 ed.2.

Izolační odpor/impedance podlahy a stěn:
Informativní příloha A obsahuje v požadavcích na střídavé a stejnosměrné sítě více informací z hlediska měření izolačního odporu (impedance) podlah a stěn vůči zemi.

Ochrana automatickým odpojením od zdroje
V této kapitole přibylo více upřesnění zejména v poznámkách pod příslušným textem. Zaujala mě poznámka N1 (pro sítě TN), kde se uvádí, že při použití proudových chráničů není obvykle třeba provádět měření impedance poruchové smyčky z důvodů ověření podmínky samočinného odpojení pomocí proudového chrániče. Měření impedance je však nutné na obvodu před chráničem. Tato poznámka je poměrně důležitá, protože ne všichni odborníci měli na tuto problematiku stejný názor. Někteří tvrdili, že se impedance za chráničem musí měřit, jiní tvrdili opak. Myslím, že poznámka v normě je poměrně jednoznačná. Já s ní samozřejmě plně souhlasím.

Měření impedance smyčky
Tak jako v předchozím odstavci, tak i zde opět budu „opěvovat“ poznámku, v tomto případě se jedná o poznámku N1, kde se uvádí, že před zahájením měření impedance smyčky je nutné provést kontrolu a zkoušku spojitosti ochranného vodiče a pospojování. Poznámka mi hovoří přímo z duše. Při svých přednáškách jsem na tuto skutečnost také velice často poukazoval, a to z toho důvodu, že i revizní technik před zahájením měření musí zjistit, že veškeré neživé části jsou přivedeny na stejný potenciál a osoby, které se těchto neživých částí při revizi dotýkají a provádí měření, jsou dostatečně chráněny.

Ověření úbytku napětí
Norma uvádí, že jedna z možností, jak určit úbytek napětí, je měření impedance obvodu, což je jistě metoda, která je v praxi využívána. V příloze D normy, je uveden příklad nomogramu vhodného pro odhad úbytku napětí. Tento graf je určen pro odečet úbytku napětí maximálně ve výši 4% třífázového vedení AC 400V (obecný požadavek na maximální úbytek napětí na vedení je uveden například v ČSN 33 2000-5-52) a obsahuje závislost délky vodičů na jmenovitém proudu a na průřezu vodiče. Myslím, že tento graf může sloužit jako dobrá pomůcka.

Doplňková ochrana
Použití doplňkové ochrany v rámci „Ochrany automatickým odpojením od zdroje“, ve smyslu ČSN 33 2000-4-41 ed.2, je jednou z důležitých doplňujících opatření. Při použití „Proudového chrániče“ je nutné použít vhodné zkušební zařízení (odpovídající měřící přístroj), které ověří všechny požadavky uvedené v ČSN 33 2000-4-41 ed.2.

Kontrola sledu fází
V případě vícefázových obvodů je nutné ověřit, že je sled fází zachován. V případě rozsáhlých průmyslových instalací je tato kontrola více než důležitá, protože v takovémto provozu může při opravách či údržbě zařízení k záměně sledu fází, při „oživování“ zařízení, dojít.

Vypracování zprávy o výchozí revizi
Jak jsem již uváděl v úvodu přednášky, požadavek na vypracování revizní zprávy je zcela nový. Čl. 61.4. obsahuje výčet základních bodů, které mají být ve výchozí revizi obsaženy. Podrobnější informace jsou uvedeny v přílohách F,G a H, které obsahují vzorové příklady a přehledy, které mohou být použity pro popis a pro výchozí (i pravidelnou) revizi instalace, zvláště pak domovní.

V tomto článku, je znovu zdůrazněna náplň revize, která musí obsahovat jak záznamy o prohlídkách, tak i záznamy o zkoušených obvodech a výsledky zkoušek.

Zvláště pak upozorňuji na povinnost vést záznamy o prohlídkách, které v mnoha revizních zprávách nejsou přesně popsány nebo také zcela chybí. Z hlediska praktických činností při revizi tvoří prohlídka více než 50%, a proto je nutné jí při zpracovávání revizní zprávy věnovat dostatečnou pozornost a úkony provedené v rámci prohlídky dostatečně popsat a zhodnotit, zda výsledek prohlídky je vyhovující.

Více ve sborníku zde ...