Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

 
Oddíly
reklama
Bleskovky
Osobní nástroje
FUTURE okénko - V nejbližších dnech se zde dočtete ...
  • Svůj pohled na sousední megaveletrh Light+Building ve Frankfurtu popisuje český elektrikář. Nezůstává pouze u jednoho selfie o své přítomnosti v Německu a prozrazuje proč se vydal tak daleko. Čím ho to obohatilo? Jak se dívá na budoucnost veletržních ...
  • Pokud chceme studovat různé aspekty elektrických jevů, včetně teploty výbojů blesku, vlivu ionizace vzduchu a negativních účinků elektrického oblouku, pak se nabízí studium na VUT, ČVUT ... mnoho příležitostí k experimentům s různými kombinacemi ...

#EH: Vliv světové války na normalizaci


Document Actions
#EH: Vliv světové války na normalizaci
Bez nadsázky lze tvrdit, že vedlejším účinkem války byl nějaký vynález. Znepřátelené strany měl podstatně vyšší motivaci než za míru konkurenční subjekty. Za války šlo o víc. Ale nemusí jít vždy nutně přímo o střelbu palných zbraní. Podívejme se na nouzový stav a řádění koronaviru. Jak tato skutečnost změnila uvažování lidí a kolik technologií se najednou objevilo. Pokud se tedy začteme do tohoto "stoletého sdělení", pak při troše fantazie nalezneme hned několik paralel a opakujících se dějů, neřkuli přímo dejavuee. Tehdy ještě netušil nikdo, jaká zvěrstva bude o pár roků páchat Hitler a vlastně ani my netušíme co bude od teď za tři měsíce ...
František Tuček, ze dne: 25.12.2021


Možná se někomu nezdá tradiční v toto datum číst knihu podobného obsahu. Nejsem si však jist, zda je vhodné přinášet čtenářskému kmenu tohoto portálu něco o andělíčcích a jesličkách. Uvedl jsem, že nevíme, co nás za pár měsíců čeká. Opravdu neznáme vývoj inflace, směr budoucích poptávek, zda se bude konat veletrh AMPER a dokonce nelze s jistotou tvrdit, že se ta "nová vyhláška padesát" (rozuměj nařízení vlády jako prováděcí předpis k zákonu 250/2021Sb.) skutečně objeví v čase, kdy jej očekáváme.

To, o čem však pochybovat nemusíme, je fakt, že se vždy objeví několik zachránců elektrotechniků a budou se snažit o repliku dění před sto roky. Koukněme opět na to, co uváděl Vladimír List o vzniku normalisace a zvažme, zda na základě něčeho podobného dnes může vzniknout podobné hnutí ....


Světová válka, která byla ohromná pánev, v niž se slily a smíchaly národy i pronárody, kultury i nekultury celého světa, a která vybičovala výrobu střeliva, zbraní a všech vozidel k šílenému tempu, donutila jak státy válčící, tak obchodující neutrály k mimořádným počinům a zá­sahům do oboru výroby. Jaký převrat myšleni způsobila válka i u jed­notlivců, charakterisují dobře slova jednoho brněnského průmyslníka, jenž mi asi v polovici války řekl: „Výroba šrapnelů mi ukázala, jak klesá režie s velkovýrobou.“

Světová válka však ukázala také, že i výroba má své meze hos­podářské, že může býti spojena i s plýtváním, a že se hromadná vý­roba musí opírali o účelné a cílevědomé odborné badání a zkoušení. Několik let po válce pak velmi rychle lidstvu ukázalo, že hospodářské možnosti světa jsou omezené. Změnu myšlení dnešního člověka, ať prů­myslníka či dělníka, obchodníka či technika charakterisuje převrat, jaký prodělává klasické heslo „laissez faire, laissez passer“ proti názorům nedávno skalopevným. Před jednou generací byla ještě svoboda obchodu a podnikání — tabu. Dnes nejosvícenější národní hospodáři, nejbystřejší politikové, geniální hlavy průmyslu i obchodu, nejmocnějši vůdci děl­nictva nestydí se prohlásili, že toto heslo patří do starého haraburdí!

Tyto hlavy chápou ohromný národohospodářský, politický, technický, civilisační a kulturní význam kartelů, trustů a monopolů, ať státních či soukromých, ať kapitalistických či dělnických, ať politických či kultur­ních, dnes, kdy telefon, rádio, letadlo, auto, elektrický drát. Společnost národů, dělnické i průmyslové internacionály svazují a proplétají lidstvo
na zeměkouli tak, jak toho dosud nikdy nebylo, co svět světem stojí. Můžeme říci, že charakter dvacátého století je zmnohonásobení styků jednotlivce s ostatním světem. Tato rychlá komunikace, toto nebývalé spřažení lidstva spolu navzájem vytvořilo nové potřeby — všeobecnou výměnnost šroubů i peněz, paliva i myšlenek, hodinkových sklíček
i korespondenčních lístků, pneumatik i lístků do notesu, žárovek i desek na gramofony a novou soustavnou činnost normalisací!

Z tohoto myšlenkového prostředí a z nutnosti války vznikly pak tzv. národní normalisační korporace, které mají za účel normalisovati soustavně v rozsahu svého státu. Tak vznikla normalisační společnost roku 1916 v Holandsku, 1917 v Německu, 1918 ve Švýcarsku, Francii a Spojených státech. Téhož roku přeměnil se zmíněný britský vý­bor na dnešní British Engineering Standards Associalion (BESA) pod egidou Board of Trade (ministerstva obchodu).

Po válce vlivem ohromné průmyslové konkurence rychle následo­valy státy ostatní: roku 1919 Belgie, Kanada, 1920 Rakousko, 1921 Itálie, Japonsko, Maďarsko, 1922 Austrálie, Československo, Švédsko, 1923 Dánsko, Norsko a Rusko, 1924 Finsko a Polsko, a 1928 Rumunsko. Celkem má dnes 21 států své národní normalisační korporace.

Při normalisaci nestačí, rozřešili jen technické otázky, nýbrž je nezbytno řešit současně i otázky hospodářské. Každé odvětví průmyslu při jednání o normalisaci si musí uvědomili a musí se rozhodnouti:
  • Co se má normalisovat
  • Až po jaké detaily se to má normalisovat
  • Co bude stát normalisovaná výroba
  • Jaké výhody z toho bude míti výrobce i konsument


Užití normalisovaných součástek německých při konstrukci bagru


Je přirozeno, že se normalisuje snadněji část než celek, a že také většího prospěchu dosáhne výrobce i odběratel rozumnou normalisací postupující od částí k celku. Dobrým příkladem je praktické užití norem částí pro větší celky na obr. norem detailů při konstrukci bagru.

Jiné pravidlo je, že lze normalisovat pouze takový výrobek, který se hodí pro hromadnou výrobu a který je ustálen již
dlouhým užíváním. Tak např. normalisace součástí pro radiotechniku, která se vyvíjí bouřlivě, neměla úspěchu ani zde, ani jinde. Nejúspěš­nější normalisace je u těch odvětví, kde lze normalisaci výrobu zrychlit.

Konečnou snahou normalisace musí býti, aby se co nejmenším počtem druhů uspokojilo co nejvíce spotřebitelů. Tato
zásada může býti kritériem pro posuzování zdravé normalisace. Normalisační práce se proto skládá z těchto složek:
  • Unifikace — shodnutí se na určité řadě výrobků neb prací
  • Specifikace — jasné a přesné stanovení dobré jakosti suro­viny, zboží, (výrobku neb úkonu.
  • Simplifikace — německy zvaná typ i sace — vybrání z řady velikostí výrobků jen omezený počet na krytí hlavní spotřeby.

To je konec úryvku jedné historické pasáže.


Dnes bych asi podobný text začal trošku odlišně.
Několik měsíců koronavirové pandemie prokázalo, kolik zbytečných činností jsme v novodobém blahobytu (v podstatě novodobém komunismu) dokázali vymyslet. Vše zbytné jsme vyřadili abychom přežili. Začínáme znovu, což je velice dobrá příležitost pro nové konstrukce a metody. Ovšem bohužel i pro nová šílenství a nové slepé cesty. O dnešním davovém šílenství "ovčanů" nemluvě.

Před sto léty teprve zrychlovali komunikaci,
že z toho bude digitální globalizace snad odhadl až George Orwell. Bez tehdejší normalizace by byl svět dnes možná podstatně pestřejší. Nebylo by třeba tak snadné koupit stejnou holandskou čokoládu (vyrobenou v Číně) na české benzínce, stejně tak jako na parkovišti v Rakousku. Dnes z takového myšlenkového prostředí se v zásadě na normalizaci "normalizačním institutu" nic zásadního nestalo. Snad jen to, že technické normy jsou dostupnější díky ČSN online.

Po sto létech normalizace se snažíme o něco jiného.
Podstata toho se ukrývá v hloubi pojmu Průmysl 4.0. Musím uvést, že tento výraz je přes všechny interpretace mnohými strávníky neustále špatně chápán. Respektive rozsah následků iniciativy Průmyslu 4.0 je tak široký, že málokterý jedinec jej může všechny postřehnout. Obvykle se zaměří na krátkou úsečku, odpovídající jeho odbornosti. Ale zpět k tématu ... Před sto roky jsme tvořili normalizaci. Dotýkala se změn výroby, tehdy převážně řemeslné výroby. Dnešní aktivity se nezaměřují na ruce člověka ale na "ruce stroje".

Proto nelze opisovat to, co bylo předmětem revoluce kdysi.
Upřímně, stále nerozumím tomu, proč se někdo snaží napodobovat minulost i přes to, že jsou rozdané zcela jiné karty. Pozor! Aby se někdo nedomníval, že není potřeba minulost zkoumat! Je nutné sledovat to, co tu už bylo a proč dnes již být nemůže. Snad už proto abychom vytvořili novou kombinaci, která bude mít svou tradici v minulosti ale dnes nabídne novou, neodolatelnou službu ...

A tak se ptám znovu, kdo povede nás elektrotechniky?
Úředníci, obchodníci, agentury, ČKAIT, vyhlášky a zákony nebo se jednoduše oddáme náorovým vlnám sociálních sítí?


Kdo bude od roku 2022
nosičem světla "nové padesátky"?
 
 

 

Diskutující k tomuto článku

  ... a další (počet diskutujících: 4)
TEXT Z OBLASTÍ SOUVISEJÍCÍ KONTAKT



Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
Autor článku
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933