SRVO: Venkovní osvětlení zámku v Pardubicích

Koncept návrhu osvětlení vychází ze situací, ve kterých se zámek ve večerních a nočních hodinách pohledově uplatňuje. Tyto situace jsou dány polohou zámku a jeho využitím. Důležitým faktem je v tomto ohledu umístění zámku uvnitř valů, vytvářející uzavřený prstenec. Valy spolu se vzrostlými stromy a zelení představují terénní pohledovou clonu a proto při pohledech z města se ze zámku uplatňují hlavně věže, střechy a horní části fasád. Při procházce po valech se zámek uplatňuje v pohledech, ve kterých dominují hlavně fasády zámku. Specifickou situací je pohled z nádvoří před zámkem, při kterém se uplatňuje průčelí zámku jako celek. Tento pohled může mít zvláštní význam pro společenské akce konané na zámku nebo v protilehlé galerii.
Koncept venkovního osvětlení vychází ze tří popsaných situací:

• pohledy z města (střední vzdálenosti)
• pohledy z valů (krátké vzdálenosti)
• pohledy z nádvoří (krátká vzdálenost)

U venkovního architekturního osvětlení se požadavky na úroveň osvětlení vyjadřují v jasech, tedy v množství odraženého světla od osvětlovaného povrchu. Pro volbu jasu osvětlovaného povrchu jsou důležité tři základní informace: architektonický záměr, pozorovací vzdálenost, jas okolí.

Z pohledu vizuálního vjemu je návrh založen na tom, že blízké pohledy z valů jsou určeny pro chodce, které je využívají k noční procházce (obr. 1, obr. 2). Je třeba si uvědomit, že valy jsou přírodním neosvětleným prvkem a noční atmosféra by měla být uměřená, klidná, ne agresivní. Z tohoto důvodu by osvětlení fasád zámku mělo sice umožnit vjem fasády zámku, jeho struktury, ale zároveň by mělo respektovat celkovou noční atmosféru místa. V tomto případě není proto vhodné akcentovat jednotlivé architektonické celky a detaily. Osvětlení by mělo být nenásilně a jemné. Na uvedené osvětlení pro blízké pozorovací vzdálenosti navazuje osvětlení pro střední pozorovací vzdálenosti z města, které musí být intenzivnější (větší pozorovací vzdálenost), ale zároveň je třeba vytvořit přiměřený přechod mezi částmi objektu osvětlenými pro blízké a střední pozorovací vzdálenosti. Pro krátké pozorovací vzdálenosti z valů a z nádvoří je důležitou informací, že okolní prostředí je tmavé.

Obr. 1 Pohled na osvětlený zámek od jihozápadu

Obr. 2 Pohled na osvětlený zámek od severovýchodu

Na základě výše uvedeného rozboru by se pro krátké pozorovací vzdálenosti měl průměrný jas povrchů pohybovat v rozsahu od 2cd/m2 do 3cd/m2. Z těchto hodnot lze pro rovnoměrně rozptylný povrch odvodit, na základě známé hodnoty činitele odrazu, potřebnou hladinu osvětlenosti. Pro světlou omítku zámku byl činitel odrazu odhadnut na ρ = 50%. Potřebná hladina osvětlenosti se pohybuje v rozsahu od 13lx do 19lx. Pro dálkové pohledy je třeba, aby jasy byly přibližně dvojnásobné. Vzhledem k plynulému přechodu mezi povrchy pozorovanými z krátké a střední vzdálenosti by tyto hodnoty měly být maximálně dvojnásobné. Z toho vyplývá, že pro povrchy se stejným barevným odstínem (činitelem odrazu) by měla být i osvětlenost dvojnásobná, pro tmavjší povrchy střech by měla být osvětlenost až trojnásobná.

Obr. 3 Osvětlení zámku – studie

Návrh osvětlení vychází pro jednotlivé pohledy z následujících hodnot osvětleností:

• fasády (blízké pohledy): Ep = 15 – 20lx
• fasády (střední vzdálenosti): Ep = 30 – 40lx
• střechy (střední vzdálenosti): Ep = 45 – 60lx

Dalším důležitým světelně technickým parametrem je barva světla. Vzhledem k navazujícímu osvětlení pro blízké a střední pozorovací vzdálenosti a ke kombinaci různých barevných povrchů byl v návrhu použity halogenidové výbojky s neutrální neutrálním barevným tónem a teplotou chromatičnosti 4.200K.

Obr. 4 Světlomet Maxiwood iGuzzini

Rozmístění svítidel (obr. 1) bylo voleno s ohledem na minimální pohledový účinek osvětlovací soustavy, maximální omezení možného oslnění, a s ohledem na možnosti dané terénem a zelení. Tomuto rozmístění pak byla přizpůsobena volba vyzařovacích charakteristik s ohledem na požadovaný světelný účinek. Dalším kritériem při volbě svítidel bylo typové sjednocení a maximální využití světelného toku světelného zdroje. Osvětlovací soustavu pro blízké vzdálenosti tvoří světlomety MAXIWOODY pro 250W halogenidové výbojky se středně širokým světelným svazkem osazené refraktorem (obr. 4). Refraktory rozšiřují světelný svazek v horizontálním směru a vytváření eliptický tvar světelné stopy. To umožňuje rovnoměrnější osvětlení fasády a změkčení přechodů světelných svazků. Osvětlovací soustavu pro střední vzdálenosti tvoří světlomety MAXIWOODY pro 150W halogenidové výbojky s úzkým a středně širokým světelným svazkem. Použité světlomety MAXIWOODY mají krytí IP67, mechanickou odolnost IK08 a třídu ochrany II. Svítidla jsou rozdělena do tří samostatně ovládaných okruhů, které umožňují vytvoření tří samostatných scén: osvětlení pro krátké vzdálenosti, osvětlení pro střední vzdálenosti, osvětlení nádvoří.

Základní údaje:
Architekt: Ing. Arch. Libor Toman, Návrh osvětlení: Ing. Petr Žák, Instalovaný příkon 7kW, Svítidla: Maxiwoody, iGuzzini, Světelné zdroje: Powerball, Osram, 150W, 250W

Přednášku Petra Žáka o osvětlení Pardubického zámku, můžete zhlédnout zde ...