#EH: Ve Sloupně si výstavou připomenou elektrifikaci Bydžovska

V průběhu měsíců září a října se na zámku ve Sloupně koná výstava 90 let od elektrifikace Sloupna. Dne 15. prosince 2014 tomu totiž bude 90 let, kdy se v obci poprvé rozsvítily elektrické žárovky napájené střídavou elektrickou energií o napětí 220/380V. Výstava zpřístupní veřejnosti především písemné dokumenty od počátků elektrifikace Bydžovska včetně nejstarší projektové dokumentace z roku 1894. Otevřená bude o sobotách, nedělích a svátcích od 13:00 do 16:30 hodin, pro hromadné  návštěvy po domluvě i mimo uvedenou dobu.


Jak elektrifikace na Bydžovsku probíhala?
Nemalý vliv na elektrifikaci Bydžovska měla městská elektrárna s parními stojatými rychloběžkami přímo spojenými hřídelí s generátory na stejnosměrný proud o výkonu 2 x 58,8kW a napětí 360V. Je datována jako jedna z nejstarších v Čechách, neboť začala dodávat elektrickou energií odběratelům již v říjnu 1895. Zásluhu na tom, že elektrárna tak záhy spatřila světlo světa, má tehdejší starosta Pekárek a hlavně velmi vlivný samosprávní pracovník architekt ing. Alois Jedlička. Přestože měli mnoho odpůrců, svůj záměr prosadili a město předběhlo elektrifikací okolní města o mnoho let. Například dnešní krajské město Hradec Králové spustilo elektrárnu až v lednu 1910 a tak zůstalo za Bydžovem o více než 14 let pozadu.

Rok 1918 přinesl významné události, skončila světová válka, vznikl nový československý stát a nastaly i organizační změny i v  elektroenergetice. Období stejnosměrného proudu a blokových osvětlovacích stanic bylo vystřídáno výrobou třífázového střídavého proudu ve větších elektrárnách. Zájem o elektrickou energii neustále stoupal, a proto bylo nutné řešit situaci celostátně. Z toho důvodu byl v roce 1919 vydán elektrizační zákon, který byl na tehdejší dobu velice pokrokový. V roce 1920 bylo započato s  velkou elektrifikací bývalého okresu Nový Bydžov. Prováděla se stavba přespolních linek o napětí 15000V. Jako jedna z prvních byla vybudována přepínací stanice v Novém Bydžově přes Sloupno a Smidary do Vysokého Veselí, kde zazářilo veřejné osvětlení dne 1. ledna 1921. Vysoké Veselí tak bylo mezi prvními obcemi bývalého okresu s elektrickým osvětlením. Na vedení se postupně připojovaly odbočky, které byly zakončeny transformačními stanicemi v jednotlivých obcích. Obec Sloupno byla mezi prvními na Bydžovsku, které byly připojeny k distribučnímu rozvodu elektrické energie. Přispělo k tomu i ta skutečnost, že vysokonapěťové vedení procházelo středem obce od Bydžova přes východní stranu návsi, kolem Huškovi hospody směrem na Skřivany a proto nebylo nutné zřizovat dlouhou odbočku. Obecní rada se dne 5. února 1924 usnesla na elektrifikaci obce s celkovými náklady 120500 korun, z toho připadlo 17500 korun na domovní přípojky a 12000 korun na počítadla, které byly majetkem obce. Elektrifikace byla hrazena půjčkou na tři léta, jednání se vleklo a tak bylo započato s výstavbou až v srpnu. Výstavbu prováděl elektromontér Horák a Langr, částečně Příborský. Kdo si dal zavést instalaci jinému elektrotechniku, než podnikateli při výstavbě sítě musel zaplatit obnos 2 koruny za každou rozsvícenou žárovku. Kdo si zavedl světelnou přípojku, zaplatil poplatek 75 korun a za motorovou přípojku 150 korun. Obecní transformační stanice byla vystavěna za školní zahradou. Monolitická stanice byla vybavena odpojovačem s pojistkami na vysoké napětí, transformátorem a rozvaděčem na napětí 220/380V. Rozvaděč byl z bílého mramoru s vodivými prvky z leštěné mosazi a elektrovodné mědi.



Svítit se začalo slavnostně v prosinci 1924. Poplatek za 1kW světelnou byl 3 koruny a za 1kW motorovou 2,70 korun. Slavnostní rozsvícení doplnila rozsvícenecká zábava. Byla to první zábava osvětlená elektrickým osvětlením. V lednu 1932 se obecní zastupitelstvo usneslo na přecejchování elektroměrů. Práce byla zadána firmě Langr z Nového Bydžova. O půl roku později se na schůzi zastupitelstva usneslo připojit Sloupínko (dnes část Skřivan) k sekundární síti ve Sloupně. Práce za celkový obnos 15000 korun byla opět zadána firmě Langr. Prvního března 1933 povolil okresní výbor zápůjčku 10000 korun u místní kampeličky na rozšíření sekundární sítě.

Ceny proudu se snižovaly. První snížení nastalo 1. 3. 1932 u proudu za svícení, a to o 10 haléřů za 1 kilowatthodinu. Od 1. 7. 1934 byla snížena cena proudu motorového také o 10 haléřů na 2,60 korun a světelného o dalších 15 haléřů na 2,75 korun za kilowatthodinu.

V současné době je obec napájena distribučním vedením 35kV č. VN 2302 z rozvodny 110/35kV u obce Králíky. V obci jsou instalovány tři transformátory.