V50 §14 Zkoušky a přezkoušení
Jak se provádí zkoušky a přezkoušení podle vyhlášky 50/78Sb.? A jak se zkoušky a přezkoušení provádí skutečně? Co je přesně předmětem zkoušek a přezkoušení? Koho zadavatel přezkoušení přizve ke zkouškám místo neexistujícího ROH? Jak se hodnotí výsledek zkoušek nebo přezkoušení? Mohou být při nevyhovujícím výsledku zkoušky nebo přezkoušení pracovníků opakovány v jiných termínech? Kdo v případě změny pracovního poměru pracovníka rozhodne o rozsahu nové zkoušky, popř. potvrdí platnost dosavadního osvědčení?
Tým portálu Elektrika,
ze dne:
8.09.2020
reklama
Pohledy odborníků:
Do seriálu V50# a k §6 vyhlášky 50/1978 Sb. nám doposud odpověděli:- Petr Létal, Solidteam Olomouc
- Václav Černý, ECPR Plzeň
- Josef Vozobule, TIČR Liberec
- Michal Kříž, IN-EL, Praha
- Jaroslav Melen, Trutnov
- Jiří Sajner, JNS, Praha
- Alexej Satinský, IRIS Electro, Havířov
- Ján Meravý, Lighting, Trenčín
- František Kosmák, Brno
- Oldřich Morávek, Dolany
- Josef Nyklíček, Žamberk
Znění a výklad §14:
§ 14
(1) Předmětem zkoušek a přezkoušení jsou:
- a) předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§272 zákoníku práce), které souvisejí s činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou m á zkoušený pracovník vykonávat, popřípadě řídit;
- b) místní pracovní a technologické postupy, provozní a bezpečnostní pokyny, příkazy, směrnice a návody k obsluze, které souvisejí s činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušený pracovník vykonávat, popř. řídit;
- c) teoretické a praktické znalosti o poskytování první pomoci, zejména při úrazech elektrickým proudem.
Doporučuje se, aby si organizace (jí určený odpovědný pracovník nebo komise) rozpracovala systém zkoušek a přezkoušení všech pracovníků, kteří činnost na elektrických zařízeních řídí nebo ji přímo vykonávají, nebo kteří sam ostatně projektují či projektování řídí.
Vhodné je navázat na rozdělení pracovníků podle kvalifikačních stupňů (viz výklad a kom entář k § 12 vyhlášky). K těm to skupinám pracovníků pak zpracovat přehled náplně zkoušek a přezkoušení, vyplývající z požadavku odstavce 1. Operativně, v návaznosti na vydání nových předpisů, změn apod. pak tento přehled udržovat tzv. živý.
Při ověřování znalostí se klade důraz na znalosti požadované v ČSN 34 3100 Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních, ČSN 34 1010 Všeobecné předpisy pro ochranu před nebezpečným dotykovým napětím a norm y přidružené.
Znalosti v poskytování první pomoci při úrazech elektrickým proudem se musí ověřit nejen teoreticky, ale i v praxi. Osvědčuje se spolupráce se závodním lékařem, obvodním lékařem, ČSČK nebo CO.
(2) Ke zkouškám nebo přezkoušení přizve organizace zástupce základní organizace Revolučního odborového hnutí, který má při zkouškách nebo přezkoušení podle § 6 až 8,10 a 11 oprávnění člena zkušební komise.
Přizvání zástupce základní organizace Revolučního odborového hnutí musí organizace zajistit v dostatečném předstihu, aby se delegovaný zástupce mohl zkoušení nebo přezkoušení zúčastnit. Lhůta, v jaké se v předstihu zkoušení nebo přezkoušení oznamuje, není stanovena, a tak je vhodné projednat mezi organizací a ZV ROH způsob a termíny oznamování předem.
Je vhodné, aby delegovaný zástupce RO H byl předem informován o zásadách zkoušení nebo přezkoušení, o jejich náplni a dále i v případech zkoušení nebo přezkoušení pracovníků uvedených v § 6, 7, 8, 10, 11 i o svých právech či povinnostech vyplývajících z oprávnění člena komise. Jeho účastí je naplňována společenská kontrola, zejména
z pohledu zajištění bezpečnosti práce.
z pohledu zajištění bezpečnosti práce.
Zástupce ROH tedy sleduje objektivnost prováděných zkoušek, a může tak v případě potřeby vznést i případné nám itky. Samozřejmě, že má právo i klást otázky. Případné nedostatky při zkouškách nebo přezkoušení se pak mohou projednat i jednáním mezi ZV ROH a vedením organizace. Toto je ovšem mezní situace.
(3) Výsledek zkoušek nebo přezkoušení se hodnotí dvěm a stupni známek (vyhověl nebo nevyhověl). Vyhláška připouští hodnocení výsledku zkoušek nebo přezkoušení pouze dvěm a stupni známek (vyhověl nebo nevyhověl). Není proto možné, aby znalosti pracovníků byly hodnoceny jiným způsobem, jako např. známkování 1 až 5 nebo aby bylo používáno jiné slovní vyjádření úrovně (výborně, dobře, dostatečně atd.). Je proto nezbytný a nekompromisní přístup při hodnocení znalostí pracovníků, přičemž je nutné se vystříhat projevů tzv. falešné solidarity. Obvykle pak tento přístup může být i jedním z momentů, které přispěly ke vzniku nešťastné události.
Nesprávné zodpovězení otázky vyplývající z ČSN 34 1010, ČSN 34 3100 a norem přidružených by měly mít v praxi následek, že souhrnný výsledek je klasifikován jako nevyhovující, i kdyby byly další otázky jinak zodpovězeny správně.
(4) Při nevyhovujícím výsledku mohou být zkoušky nebo přezkoušení pracovníků opakovány v term ínech určených organizací. Do úspěšného vykonání zkoušek nebo přezkoušení mohou být tito pracovníci pověřováni jen činností, která odpovídá jejich znalostem prokázaným při zkoušce nebo přezkoušení. Je logické, že organizace musí provést při nevyhovujícím výsledku zkoušky nebo přezkoušení opatření v tom směru, že pracovníka bude pověřovat do doby kladného závěru opakované zkoušky nebo přezkoušení jen činností, pro kterou jsou znalosti pracovníka vyhovující.
Tuto okolnost je potřebné uvést v závěrečném zhodnocení zkoušky nebo přezkoušení (zápisu) písemně. Je možné záznam o náhradním pověření omezenou činností provést i jinou prokazatelnou formou.
(5) Při změně pracovního poměru pracovníka rozhodne organizace o rozsahu jeho zkoušky, popř. potvrdí platnost dosavadního osvědčení. Dojde-li ke změně pracovního poměru, je nutné, aby organizace posoudila dříve vydané osvědčení, tj. na jaký druh zařízení a napětí byly znalosti pracovníka ověřeny. Bude-li i po změně pracovního poměru
pověřován stejnou činností, může organizace po seznámení pracovníka s pracovištěm a činností, kterou bude vykonávat, dříve vydané osvědčení potvrdit, nebo na základě odchylných podmínek v organizaci rozhodne o rozsahu jeho zkoušky a vydání nového osvědčení.
pověřován stejnou činností, může organizace po seznámení pracovníka s pracovištěm a činností, kterou bude vykonávat, dříve vydané osvědčení potvrdit, nebo na základě odchylných podmínek v organizaci rozhodne o rozsahu jeho zkoušky a vydání nového osvědčení.
Při posuzování osvědčení a při rozhodování o rozsahu přezkoušení je nutné přihlédnout i k délce a druhu předcházející praxe a termínu posledního přezkoušení nebo zkoušky. Shodný postup je potřebné uplatnit i v případech, kdy nedochází k přechodu pracovníka z jedné organizace do druhé, ale jen např. k přechodu pracovníka na jiné pracoviště nebo i k rozšířeni jeho dosavadní pracovní náplně. Na tom to m ístě je třeba připomenout požadavek §12 odst. 2, kterým je zdůrazněno, že organizace smí pověřovat činností, řízením činnosti, sam ostatným projektováním nebo řízením projektování a prováděním revizí jen pracovníky, kteří mají odpovídající kvalifikaci podle této vyhlášky. Znamená to, že znalosti pracovníků ověřuje organizace vždy ve vazbě na jimi vykonávanou činnost na elektrických zařízeních příslušného druhu a napětí. Pokud např. organizace nezajistí přezkoušení pracovníka v předepsaném term ínu, musí organizace zajistit, aby do doby ověření znalostí činnost nevykonával, jinak by organizace porušovala požadavek § 12 odst. 2 vyhlášky.
Pokud tedy vydala organizace pracovníkovi osvědčení podle §7 s uvedením druhu a napětí např. pro řízení činnosti na venkovních vedeních s napětím nad 1.000V, není možné toto osvědčení vztahovat automaticky pro řízení činnosti např. pro elektrická zařízení pracovních strojů s napětím do 1. 000V. Toto vymezení by muselo být v osvědčení konkretizováno v celém rozsahu.
Mění-li se pracovní náplň pracovníka i v jeho vlastní organizaci, musí organizace zvážit doplnění znalostí pracovníka a jejich následné ověření. Tedy smí pověřovat pracovníka jen takovou činností, na kterou má ověřeny znalosti (viz §14 odst. 1 — předmět zkoušek a přezkoušení).
Toto konstatování nesmí být ovšem chápáno jako extrém, kdyby byli pracovníci organizací téměř nepřetržitě zkoušeni nebo přezkušováni. Je obvyklé, že si organizace ověřuje znalosti pracovníka s přihlédnutím k možným alternativám jeho činnosti v organizaci již při základní zkoušce. Pak již běžný přechod mezi pracovišti v rámci organizace nevyžaduje nové přezkoušení, ale jen případné seznámení s novým pracovištěm.
(6) Pracovníci, kteří přeruší činnost na dobu delší než tři roky, se musí znovu podrobit zkoušce v plném rozsahu.
Požadavek, který je shodný se stávající praxí. Předtím , než se pracovník podrobí nové zkoušce v plném rozsahu je vhodné, aby organizace zajistila doplnění jeho znalostí, a to především těch předpisů, které byly v době přerušení jeho činnosti nově vydány, doplněny nebo jinak upraveny. Rozumí se těch, které souvisejí s jeho činností.
Požadavek, který je shodný se stávající praxí. Předtím , než se pracovník podrobí nové zkoušce v plném rozsahu je vhodné, aby organizace zajistila doplnění jeho znalostí, a to především těch předpisů, které byly v době přerušení jeho činnosti nově vydány, doplněny nebo jinak upraveny. Rozumí se těch, které souvisejí s jeho činností.
(7) Nemůže-li organizace pověřit svého pracovníka provedením zkoušky nebo přezkoušení, nebo zajistit ustavení vlastní zkušební komise, zajistí provedení zkoušky nebo přezkoušení pracovníkem nebo zkušební komisí jiné organizace.
Tento postup je vhodné uplatnit v dohodě s nadřízenou organizací, která může způsob zkoušení nebo přezkoušení upravit jednotně pro všechny podřízené organizace. Při zajišťování zkoušek nebo přezkoušení mimo vlastní organizaci
je nezbytné předat zkušební komisi detailní informace o rozsahu činnosti, kterou budou zkoušení pracovníci vykonávat (vždy jednotlivě ke každému pracovníkovi) a o zvláštnostech v organizaci, např. podklady charakteru, které jsou uvedeny v §14 odst. 1 písm. b). Zkušební komise pak přihlédne k těm to informacím a zkoušku patřičně zaměří.
je nezbytné předat zkušební komisi detailní informace o rozsahu činnosti, kterou budou zkoušení pracovníci vykonávat (vždy jednotlivě ke každému pracovníkovi) a o zvláštnostech v organizaci, např. podklady charakteru, které jsou uvedeny v §14 odst. 1 písm. b). Zkušební komise pak přihlédne k těm to informacím a zkoušku patřičně zaměří.
Pokud jsou zkoušky nebo přezkoušení zajišťovány mimo vlastní organizaci, je rovněž potřebné, aby si organizace zajistila u zkušební komise vyhotovení kopie zápisu o zkoušce nebo přezkoušení, který pak bude v organizaci uložen tak, že bude přístupný příslušným orgánům dozoru. Jiným i slovy, aby byl doklad o tom, že zkouška nebo přezkoušení bylo provedeno v potřebném rozsahu. Termín a místo konání zkoušek nebo přezkoušení ohlašuje vždy organizace, která zkoušky nebo přezkoušení organizuje, a to místně příslušnému orgánu dozoru (§7, §8, §10), příslušnému energetickému závodu (§8, §10) a příslušné organizaci ROH §6 až 8, §10 a 11).
(zdroj)
Stažení
celého znění vyhlášky 50/1978 Sb. zde.
POKUD MÁTE KONSTRUKTIVNÍ PŘIPOMÍNKU
K TÉMATU §14,
PŘIDEJTE JI DO NÍŽE UVEDENÉ DISKUSE!
K TÉMATU §14,
PŘIDEJTE JI DO NÍŽE UVEDENÉ DISKUSE!
Diskutující k tomuto článku
... a další (počet diskutujících: 8)TEXT Z OBLASTÍ |
---|
|