První fotovoltaická "fasáda" na výrobu elektřiny se objevila začátkem dubna na pražském hotelu Panorama, minulý týden k ní přibyl solární panel nad vchodem do základní školy na Zbraslavi.
Panely s fotovoltaickými články o celkové ploše 66 metrů čtverečních, instalovali na střeše pražského hotelu Corinthia Panorama pracovníci rožnovské firmy Solartec. Demonstrační projekt - první svého druhu ve střední Evropě - je financován z evropského programu Inco-Copernicus, unikátem je rovněž zlatá barva použitých článků.
Miniaturní solární elektrárna se objevila také v základní škole Nad parkem v Praze-Zbraslavi. Má spíše symbolický význam (Max. dodávaný výkon je 100W), ale ředitel školy Martin Kupka, který celou akci domluvil s českou pobočkou Greenpeace, je spokojený: "Děti budou měřit výkon fotovoltaiky na počítači a zájem o to, jak vlastně vzniká elektřina, jistě vzbudí i displej ve vstupní hale," vysvětluje.
Elektřina vyráběná ze slunečního záření pomocí fotovoltaických panelů by se mohla stát konkurenceschopnou variantou ke konvenční elektřině. Vyplývá to z nejnovější studie mezinárodní auditorské firmy KPMG. Ta ovšem současně zjistila, že nyní se solární energie nalézá v jakémsi začarovaném kruhu. Poptávka po fotovoltaických panelech je totiž malá, a dokud to tak bude, zůstane jejich malosériová výroba nákladná, a tudíž nezajímavá pro případné zákazníky. Právě masová výroba fotovoltaických panelů by mohla snížit jejich cenu až o 80%, podobně, jako tomu bylo v nedávné době u osobních počítačů nebo mobilních telefonů.
Z analýzy KPMG rovněž vyplývá, že výstavba továrny, která by byla schopna vyrobit alespoň pět milionů panelů ročně (ty by stačily pokrýt spotřebu pro 250 000 domů dvoukilowattovým systémem, celkem se tedy jedná o 500 MW) by mohla vyvolat pokles ceny elektřiny vyráběné ze slunečního zářaní na úroveň srovnatelnou s elektřinou z neobnovitelných zdrojů. Taková továrna by vyšla zhruba na 25 mld. korun, což jistě nejsou malé peníze. Na druhou stranu téměř stejnou sumou dotuje český stát fosilní a jadernou energetiku a jenom Temelín spolkne přes 100 mld.
Řada zemí si již uvědomila, že pro solární energetiku - stejně, jako pro každou jinou - je třeba vytvořit podmínky. Stačí se rozhodnout, čemu dát přednost. Riskantnímu jadernému průmyslu? Ekologicky pustošivé těžbě uhlí? Například americký prezident Clinton vyhlásil plán s názvem Milion solárních střech, Japonsko si vytklo za cíl instalovat jich již do konce roku 2000 sedmdesát tisíc. A sousedním Německu začal platit před měsícem zákon určující rozvodným závodům povinnost vykupovat "čistou elektřinu" z fotovoltaiky za pevně stanovenou cenu 99 feniků za kWh. Obnovitelné zdroje dostávají zelenou.
Tisková zpráva z časopisu Týden 18/2000, autor Marek Šálek.