ČSN EN 13501-1-Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb
Část1:Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň:červenec 2005
Mimo jiné ruší od 1.1.2004 ČSN 73 0862 z roku 1980, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou.
Od 1.1.2008 se ruší ČSN 73 0823 z roku 1983, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou.
Tato evropská norma určuje postup klasifikace podle reakce na oheň pro všechny stavební výrobky zabudovaných v konstrukcích staveb. Výrobky jsou uvažovány ve vztahu k jejich konečnému použití. TADY POZOR!!! Může dojít k záměně značení stupňů hořlavosti podle původní normy (A,B,C1,C2,C3) s novým označením třídy reakce na oheň (A1,A2,B,C,D,E,F) protože tyto normy platí souběžně. A také pozor, mimo materiálů uvedených v příloze A1 musí všechny ostatní mít atest reakce na oheň dle této normy!

Je nutné také respektovat případy,
kdy je vnější vliv určen přímo normou či předpisem, například v části 7 souboru ČSN 33 2000. Pak se dle normy nemusí vlivy určovat odbornou komisí. Autor je však toho názoru, že v případě kdy se již komise svolá, je lepší určit vnější vlivy ve všech prostorách, to znamená i tam, kde je vnější vliv přímo definován normou. Tak se podaří zachytit i případné nuance a odlišnosti od předpokladů norem. Musí se předpokládat, že norma je sice platná, ale není závazná! A ještě jednu připomínku závěrem. Označování vnějších vlivů na výkresech je zcela v kompetenci projektanta. Takže, jak je na výkresech označí je v podstatě jeho věc, třeba zase pomocí trojúhelníčku s třímístným kódem, musí to však být označení jednoznačné, jasné, přehledné a nesmí dovolovat dvojí výklad. Možná také proto někteří prostředí neoznačují raději vůbec.

A teď k jednotlivým okruhům problémů.
Nutno ještě podotknout, že výše zmíněná problematika jednak není konečná, jednak se zmíněně okruhy problémů vzájemně prolínají nejen mezi sebou, ale i v jednotlivých návaznostech především na celý soubor ČSN 33 2000 (IEC 364), bez kterého by vlastně celý problém nenastal.

Příčiny těchto problémů byly již naznačeny v úvodní části. Určování vnějších vlivů v projektech je obecně projektanty velmi podceňováno. Za to však nemůže nový předpis, jak „někdy slyšíme projektanta naříkat“, protože ti z nich, kteří nejvíce naříkají, totéž dělali i dříve (v době platnosti ČSN 33 0300 i dalších ČSN), v dobách, kdy pomyslet na soubor IEC 364 v české normalizaci bylo považováno málem za stejný prohřešek, jako poslouchat „štvavý vysílač Svobodná Evropa“.

Ono nakonec prostředí či vnější vlivy v občanské výstavbě rodinných domů a panelových „králíkáren“ nehrálo zas tak zásadní roli (Tím ovšem neříkáme, že je zbytečné!!!).

Nejproblematičtější místo v panelovém bytu nebo rodinném domě bývá koupelna a někdy kuchyně, ostatní prostory nezavdávaly příčinu ke zvýšení ostražitosti. To už ale zdaleka není pravda! V prvé řadě je to nezávaznost všech norem a z toho vyplývající až hrubé podcenění některých předpisů a ustanovení, v neposlední řadě i prostředí.

A v koupelnách se již běžně objevují vířivé vany, masážní sprchy, ozvučení, podlahové topení a podobné vybavení nabité elektrickými zařízeními. I když montáž sama je ošetřena například v tomto případě částí ČSN 33 2000-7-701, začíná i prostředí hrát svou roli. A co teprve okolí „domečků chudých milionářů“! Zde vidíme bazén s olympijskými rozměry a s vlnami Karibiku, zde zase jízdárnu pro 15 koní k koňskou sprchou a sušením sedel, zde zas podzemní osvětlení pařezů v několika hektarovém soukromém lese se světelnou fontánou na jezírku a osvětlením přístupových cest. A tak bychom mohli pokračovat. A zde už se jen velmi nezodpovědný jedinec nezajímá o to, jaké v uvedených prostorách bude prostředí. A to nemluvíme o stále rostoucí průmyslové výrobě a nových technologiích, kde podcenění či vypuštění objektivního posouzení vnějších vlivů a jejich vliv na bezpečnost zařízení si již zahrává s příslušnými paragrafy trestního zákona. Projektování je volná živnost, sice vázaná na ona „kulatá razítka autorizovaného inženýra či technika“, ale v podstatě záleží jen na poctivosti projektanta, zda prostředí určí nebo neurčí ve shodě s realitou. A stavební úřady tomu ještě v podstatě pomáhají, uvidíme jak do toho zasáhne nový stavební zákon.

„Hitem některých investorů“ posledních let v rámci všemožných úspor „nedůležitých“ nákladů jako je například prováděcí projekt, je tzv. „Dokumentace ke stavebnímu povolení“. Velmi zvláštní dokumentace! Stavebnímu úřadu postačuje k vydání stavebního povolení, ale montovat se podle ní vůbec nedá, což potvrdí autorovi každý zkušený montér. A že se podle této „dokumentace“ nedá provést objektivní revize, potvrdí každý revizní technik. A když revizní technik „odvážně“ žádá dokumentaci (projekt) skutečného provedení, tak se většinou setkává s nechápavými (v lepším případě) pohledy zadavatele revize. Tento nešvar se objevuje zejména u malých staveb, kde se snaží stavitel ušetřit co se dá, bohužel šetří právě na dokumentaci, stavebním dozoru i revizi, kde požadavek na objektivní posouzení bezpečnosti el.instalace například rodinného domu se velmi často mění na požadavek majitele na vystavení “PAPÍRU“, který potřebuje pro kolaudaci. Ale nedej bůh, aby vzniknul nějaký problém či havárie, v tu ránu je revizní technik, pokud podlehne naléhání na vystavení „Papíru“ nejvíce pronásledovanou osobou v okolí, protože „prý“ je odborník a měl instalaci samozřejmě zkontrolovat!!! Bohužel také platí, že pod údajným tlakem ztráty práce se k tomu propůjčí i řada našich kolegů, i když z toho mohou mít problémy.

A že prostředí (vnější vlivy) mají podstatný vliv na bezpečnost zařízení nejen v prostorách s nebezpečím výbuchu a v průmyslu, ale i v prostorách tak obyčejných, jako je občanská výstavba a stavby podnikatelské sféry převážně malých živnostníků, je zcela zřejmé již dlouho, a autor spolu s ostatními kolegy na to již léta upozorňuje.

Místo, abychom učili elektromontéry číst výkresy, osvojovat si nové technologie a postupy, seznamovat je s novými přístroji a podobně, učíme elektrikáře systém používání vnějších vlivů a z toho vyplývající požadavky na provedení, krytí a použití toho kterého el. zařízení.

Musíme vlastně suplovat práci projektanta, který má přiřazení provedení el. zařízení k vnějším vlivům v popisu práce, a který by měl za tento projekt odpovídat daleko více, než je v „kraji“ zvykem. Autor se neustále setkává s doplňováním projektu ze strany montážní firmy, protože i ta vidí, že projekt neřeší to, co má řešit. A to nemluvíme o tom, že instalace se dělá podle citu, a v lepším případě přijde projektant „zkreslit“ skutečný stav, a to říkáme „v lepším případě“.

Zvláštní „sortou“ projektantů jsou pak ti, kteří neznají jiné vnější vlivy než AA4, AA5, AB5, a jiné pro ně vlastně neexistují. Zvědavce autor odkazuje na definici „Vnějších vlivů normálních“, uvedených na začátku ČSN 33 2000-5-51, neboť tam je zdroj jen těchto tří vlivů“.

Podobným způsobem lze odvozovat praxi určování vnějších vlivů například v energetice, kde platí PNE 33 0000-2, rozšiřující ČSN 33 2000-3, a kde projektanti chybují stejně jako ostatní „civilní“ kolegové. Navíc čím dál více monopolní postavení i přístup ČEZ situaci nám, „obyčejným“ revizním technikům, nijak neusnadňuje.

Důležitý mezičlánek, vlastně nejdůležitější, je montér, provádějící montáž podle projektu provedeného podle zásad výše uvedených. Ten vnější vlivy vlastně moc nepotřebuje, jako zaměstnanec má nadřízeného, který mu zadá práci i materiál, živnostník to má těžší, protože většinou sám sebe řídí a nadávat za chyby montáže může také jen většinou sám sobě. A když neví a projekt mu to nepoví, tak má možnost zavolat někoho, kdo je v těchto věcech více znalý než on sám. Autor tohoto příspěvku může potvrdit, že dotazy tohoto druhu mu zabírají někdy velkou část jeho pracovní doby.

I přes potíže výše uvedené, je dílo jednou hotovo a přichází ten třetí vzadu – revizní technik. A ten bývá většinou „za největšího blbce“ v Čechách a přilehlých územích. Má, tedy když vůbec má, projekt ke stavebnímu povolení vypracovaný zahradním architektem, který ví, že „elektrika jezdí v Praze po kolejích a stojí 20 korun“, orazítkovaný akreditovaným technikem staveb, který na místě stavby vůbec nebyl, s poznámkami slušného montéra, v lepším případě, kde co asi leží. Běžným prvním pohledem zjistí, že stavební půdorys je zcela jiný než má v ruce, někdy zjistí, že onen „projekt“ se týká stavby ve vedlejší vesnici atd. Druhým pohledem také zjistí, že zásuvky v kuchyni a koupelně nejsou zapojeny, protože obkladači měli dovolenou a v rozváděči domu není napětí, protože stavba trafostanice VN/NN je teprve ve výstavbě. A zítra se dům kolauduje!!!

A teď „revizáku“ reviduj!!

Autor zde nastínil, na první pohled, katastrofickou situaci, ale domnívá se, že mnoho jeho kolegů již bylo postaveno před podobný problém. Zkušenosti z těchto kolaudačních revizí by zabraly celý sborník, takže zpět k vnějším vlivům.

Aby mohl revizní technik posoudit provedení el. instalace, musí mít především projekt skutečného provedení,určené vnější vlivy a pro měření rozvod pod napětím. Málokdy to má všechno najednou!

A tady by chtěl autor varovat své kolegy! Aby mohl revizní technik vůbec provést revizi, musí posoudit provedení el. zařízení především podle vnějších vlivů. A když je nemá, má snahu je určit sám! A ještě to napíše do revizní zprávy! Autor varuje: „Pokud určíte prostředí sami, bez znalosti všech souvislostí, a el. zařízení v důsledku tohoto chybného určení způsobí škodu, požár, výbuch nebo úraz, tak jste revizní zprávou uvedli provozovatele v omyl, a mohl by se také na Vás hojit, což je v Čechách „skoro legální způsob obživy“ některých „občanů“. Autor se pokusil, po diskusi s právníkem, vytvořit pro tento případ takový způsob záznamu určení vnějších vlivů v revizní zprávě, aby toto nebezpečí minimalizoval.

Autor si také nemyslí, že dále uvedený text všechno zachrání, stále nejlepší je mít kvalitní projekt s kvalitně určenými vnějšími vlivy odbornou komisí. Jenže realita roku 2007 v Čechách je bohužel stále jiná, bohužel však skoro stejná jako v roce 2003, kdy začali vznikat první články na téma vnějších vlivů.

Citace textu v revizní zprávě:
Vzhledem k tomu, že provozovatel, projektant (resp. investor) nepředložil protokol o určení vnějších vlivů, je el. zařízení v rozsahu této revize, a pouze pro účely této revize posuzováno do prostorů s dále uvedenými vnějšími vlivy. V žádném případě toto porovnání nenahrazuje Protokol o určení vnějších vlivů, a el. zařízení není posuzováno do prostorů s jinými vnějšími vlivy než dále uvedenými. Provozovatel byl prokazatelně seznámen s tím, že v případě jiných vnějších vlivů než v revizi předpokládaných, již nemusí el. zařízení vyhovovat svým provedením a použitím příslušným bezpečnostním předpisům a nemusí být schopné bezpečného provozu ve smyslu ČSN 331500. Posuzování el. zařízení pouze dle předpokládaných vnějších vlivů (bez určení komisí…) se netýká a ani neprovádí v prostorách s nebezpečím výbuchu v rozsahu této revize……… konec citace.
Závěrem je zapotřebí se zmínit o stále se zvyšující praxi v neposledních letech, kdy převážně bezpečnostní a požární technici, v některých případech i orgány a organizace státního dozoru, nutí firmy určit v provozech prostředí podle nových předpisů (tedy ČSN 33 2000-3), i když poslední rekonstrukce byla provedena ještě za „vlády jedné strany a lidu“. Nejen, že to je v rozporu s řadou předpisů (např. ČSN 33 2000-1), ale při důsledném aplikování nových předpisů a vnějších vlivů na zařízení provedené podle předpisů platných v době svého vzniku, bychom museli zastavit prakticky všechna zařízení v zemi.Ale pozor, jiné mechanismy fungují při provozu zařízení s nebezpečím výbuchu ve znění vl.nař.č.406/2004 Sb. Bohužel rozsah tohoto příspěvku nedovoluje tento problém více rozvinout.

Tento příspěvek má upozornit především projektanty, montéry, revizní techniky a jiné zúčastněné elektrotechniky na problémy s aplikováním nových vnějších vlivů v nových i původních prostorách s elektrickým zařízením a s chybami při jejich použití. Konkrétní situace z bohaté praxe autora by již přesahovaly rámec tohoto příspěvku.

Ing. Miloslav Valena ELEKTRO SLUŽBY KLADNO soudní znalec v oboru elektrotechnika

Použitá literatura:

• Soubor ČSN 33 2000
  Zejména ČSN 33 2000-3, ČSN 33 2000-5-51
• Ing. Karel Dvořáček: El. rozvody a vnější vlivy – díl I
• Příspěvky autora z let 1996 – 2006 v České a Slovenské republice
• Ing.Valena,JUDr.Urban:Sborník k semináři:Kladenské elektrické dny č.1 červen/2005
• Sborník přednášek k 16.aktivu elektrotechniků a revizních techniků Kladno 10/2005 vydaný pořadatelem ING.VALENA ELEKTRO SLUŽBY-přednáška autora

Přednáška je v celé verzi součástí
Sborníku přednášek LPE číslo 24
(sborník je již vyprodán)