Poruchový unikající proud se projevuje u všech provozovaných sítí ve větší či menší míře. Jednoznačně však lze říci, že jej nelze při provozu sítě odstranit
a je tím větší čím nižší je izolační stav sítě. Tento unikající proud tedy charakterizuje stav izolantů použitých k izolaci fázových vodičů a to jak mezi sebou tak i proti zemi, či ochrannému obvodu. Je pochopitelné, že i izolační stav spotřebičů zde hraje svoji roli. Pro spotřebiče i rozvody tento stav vyvolává ztráty na výkonu a hlavně za jistých podmínek již i ohrožuje bezpečnost obsluhy. U velkých izolovaných sítí se navíc projevuje i kapacitní proud, který je kompenzovatelný pomocí laditelných indukčností, jako je Petersenova laditelná indukční cívka nebo Bauchův transformátor. 

Kapacitní proud v těchto sítích představuje cca 80% celkového proudu a tedy při zapojení kompenzačních zařízení říkáme, že kompenzujeme na zbytkový kapacitní proud který představuje těch zbývajících 20% celkového proudu. Zbývající proud je prakticky činný, tedy ve fázi s napětím a lze jej snížit jedině udržováním izolačních stavů zařízení a rozvodů na předepsaných minimálních hodnotách. Tento proud je i tak proměnlivý, protože je ovlivňován zejména relativní vlhkostí ovzduší, nebo snižováním přeskokových vzdáleností a.p. Protože el. zařízení není schopno rozlišit, zda poruchový proud teče přes izolaci nebo přes odpor lidského těla, tak i zde je zapotřebí začít z hlediska bezpečnosti zvažovat podle daného prostoru, možnost úrazu svodovým proudem, který by přesáhl hodnotu 10 mA u starší instalace nebo 3,5 mA u nové instalace.

Za normálních okolností je odpor lidského těla 2000 a tedy zde lze předpokládat proud až 11 mA. Průchodem el. proudu přes tělo postiženého odpor těla klesá a tím v praxi vznikají nebezpečné situace, které vyúsťují až ve smrtelné úrazy. Z tohoto důvodu se též v praxi přistupuje k proměřování odporu podlahy, pokud měření těchto hodnot není předepsáno např. na sálech počítačů. Odpor podlah však z hlediska odvádění el.statických nábojů je vysoký a dostačující i při hodnotě 10⁶. Odpor podlahy je s odporem těla postiženého zapojen do serie a tedy dotykové napětí se rozdělí v poměru odporů tohoto obvodu. Po změření lze vypočítat ze vztahu :

R_i - vnitřní odpor voltmetru
U_f - fázové napětí
U_m - napětí mezi fázovým vodičem a snímací elektrodou

Postup měření je takový, že na podlahu, která se předem očistí, se položí vlhká tkanina, na kterou se položí předepsaných rozměrů kovová deska, na kterou se položí izolační podložka, která se zatíží 75 kg a přepínáním voltmetru se měří hodnoty U_f a U_m.