Po prostudování podkladů pro revizi, upřesnění vazeb na provozovatele a doprovodnou osobu je vhodné zahájit revizi prohlídkou. Zda je prohlídka prováděna z části pod napětím, nebo jednoznačně v beznapěťovém stavu, vyplývá z konkrétní situace. Účelem prohlídky je základní orientace revizního technika pro následné zkoušky, vyhodnocení plnění bezpečnostních požadavků s přihlédnutím na požadavky dané v době uvádění zařízení do provozu. Dále, zda není elektrické zařízení viditelně poškozeno v míře, která by mohla ohrozit bezpečnost nebo provozuschopnost el. zařízení. Ve výčtu úkonů prohlídky uvedených v ČSN 33 2000-6 došlo na základě připomínky k důležitému upřesnění při posuzování vnějších vlivů vztažmo k jejich určení v doprovodné dokumentaci či protokolu.

 I když se změna týká zejména revize výchozí, má dopad i na revize mimořádné či pravidelné. Povinností revizního technika není ověřovat správnost určení vnějších vlivů, ale posouzení stavu el. zařízení vztažmo k určeným vnějším vlivům. Pokud ale má revizní technik na základě svých zkušeností a konkrétního stavu zařízení pochybnosti, je jeho povinností stanovené vnější vlivy nechat přehodnotit. V původní verzi byl uveden požadavek tuto pochybnost uvést do zprávy o výchozí revizi, což by v případě možného ohrožení osob nebo majetku nebylo dobrým řešením. Proto došlo k následujícímu upřesnění. Cituji:“ V případě pochybností se v revizní zprávě upozorní na potřebu ověření těchto opatření předepsaných v projektu. Kdyby se skutečný stav jevil jako nebezpečný, je nutno s vydáním zprávy o výchozí revizi počkat, dokud se stanovisko v dané otázce nevyjasní“. Je-li stav zařízení vyhodnocen při mimořádné nebo pravidelné revizi jako nebezpečný, je povinností na tento stav, bez ohledu na výsledné stanovisko protokolu o určení vnějších vlivů, reagovat. Ve většině případů to znamená vycházet z vlastní úvahy pro přijetí opatření, která by ohrožení osob nebo majetku odstranila nebo alespoň minimalizovala.

Nová ČSN 33 2000-6 uvádí metody zkoušek elektroinstalací, součastně nevylučuje možnost využití jiných metod, pokud lze výsledek měření považovat za rovnocenný. Zde je nutno dbát na požadavky uvedené v EN 61557.
U pravidelných revizí je oproti předchozí ČSN 33 2000-6-61 jejich rozsah rozšířen. Měření se provádí tak, aby byla posouzena:

• bezpečnost osob a užitkových zvířat vůči účinkům úrazu nebo popálení elektrickým proudem
• ochrana před poškozením majetku ohněm nebo teplem vzniklým při poruše

Měření je z důvodu bezpečnosti provádí přednostně v tomto pořadí:

• spojitost ochranných vodičů a pospojování
• izolační odpor elektroinstalace
• ochrana malým bezpečným napětím či elektrickým oddělením
• odpor podlahy a stěn (v případě potřeby)
• automatické odpojení od zdroje
• doplňkové ochrany
• vyhodnocení pořadí fází
• úbytek napětí

Na rozdíl od revize výchozí se při revizi pravidelné nemusí neprovádět demontáž, obvyklá bývá demontáž částečná pro možnost měření. Součástí revize musí být kontrola zapojení přístrojů a funkční i provozní zkoušky. Pro úplnost opakuji, že elektrické zařízení nebo zařízení, jehož je součástí, nesmí být poškozeno nebo narušeno tak, aby byla ohrožena bezpečnost. Revize se provádí s ohledem na normy platné v době uvedení instalace do provozu, pokud není součastnou situací ohrožena bezpečnost. Tento zjednodušeně řečený požadavek je vhodné rozebrat při diskusi a posouzení provádět samostatně pro konkrétní případy. Nejčastěji diskutovanou bývá otázka automatického odpojení od zdroje, potřeby doplnění proudových chráničů nebo zpřísněných požadavků na izolační odpory.

Při revizi se berou v úvahu záznamy z předchozí revize nebo revizí. Pokud není předchozí revize k dispozici, je nutno provést podrobnější přezkoumání (vhodný je rozsah určený pro revizi výchozí). Z revizní zprávy musí být vždy patrný rozsah prováděné revize. Pokud je rozsah revize omezen, musí být uveden důvod tohoto omezení.

Lhůty pravidelných revizí se odvíjejí od právních předpisů, technických norem, požadavků daných smluvním vztahem nebo návrhu uvedeného a zdůvodněného v revizi výchozí, mimořádné či pravidelné. Na lhůtu revize má vliv způsob a četnost použití, kvalifikace osob, které elektrické zařízení používají i četnost a kvalita údržby. Je vhodné, aby pro potřebu majitele či osoby odpovědné za elektrické zařízení byla určená či doporučená lhůta následné revize sdělena. Nejvhodnější je její uvedení v revizní zprávě. Diskutovaná bývá otázka pravidelných revizí elektroinstalací bytů, obydlí nebo soukromých příbytků. V České republice nejsou předepsány právním předpisem ani technickou normou, přestože vzhledem k řadě neodborných zásahů „českých kutilů“ by byly žádoucí. Jejich provádění je účelné a vzhledem k bezpečnosti vhodné, ale po právní stránce pouze na základě smluvního vztahu (energetika – odběratel, bytové družstvo – nájemník apod.) nebo na základě dohody s vlastníkem.