UN1: Normy revizí elektrických zařízení před bleskem v praxi

V roce 2007 byla vydána technická norma ČSN 33 2000-6 „Elektrické instalace nízkého napětí – část 6: Revize“. Norma nahrazuje ČSN 33 2000-6 –61 ed.2 z dubna 2004. Na úvod svého příspěvku bych rád reagoval na častý dotaz, jak je myšlen souběh staré a nové technické normy do 1.9.2009. Dotaz je celkem na místě, protože revize je činnost, kterou by bylo možno podle nové normy provádět okamžitě po jejím vydání. Princip revizní činnosti zůstává, i v pojetí nové normy, zachován.
Rozšiřuje se počet potřebných měření, která jsou normou pro revize požadována. Jednou z dalších novinek je žádoucí aplikace vzorů uvedených v informativních přílohách normy, které obsahují návrh na rozsah a náplň revize. Revize se tudíž může stát časově náročnější a rovněž může vzniknout požadavek na další měřící přístroje. Takže, pokud se nejedná o ekonomickou rozvahu provedenou v rozpočtu dle dříve platné normy nebo nebylo provedení revize zahájeno před účinností nové normy nebo nemá výchozí revize návaznost na revize předchozích etap, je vhodné už nyní provádět revize podle normy nové. V „nové norně“ se podařilo upravit několik drobných nesrovnalostí z normy předchozí a velmi dobře upřesnit požadavky na revize pravidelné (rozvedeno v dalším textu). Přes skutečnost, že je norma zpracována pro revize elektrických instalací nízkého napětí, ji lze brát jako vzor pro revize elektrického zařízení obecně. Samozřejmě, pokud není daná oblast ošetřena specifickými požadavky, které využití této normy vylučují nebo omezují. V tomto směru se jedná o určitou analogii s ČSN 33 2000- 1 „ Elektrické instalace budov – část 1: Rozsah platnosti, účel a základní hlediska“, kde jsou rovněž určitá stanoviska využívána obecně (posuzování elektrického zařízení podle technických norem platných v době uvedení zařízení do provozu, pokud není ohrožena bezpečnost nebo nová norma nestanoví jinak. Základní pohledy na materiál, provedení, dokumentaci v analogii na zákon o výrobku, zákon stavební či ČSN EN 50110 ed.2).

Další nezanedbatelné informace nám přináší Změna Z4 ČSN 33 1500 „Revize elektrických zařízení“. Zavedení pojmu mimořádná revize vyplynulo z nařízení vlády č. 378/2001 Sb. §2 a připomínek na nesnadnost, ne-li nemožnost, pojmenování revize, jejíž obsah neb důvod provedení nekoresponduje s pojmem revize výchozí ani pravidelná. Podle charakteru takovéto revize se na ně uplatňují požadavky stanovené pro revize výchozí (např. nedostupnost zpráv o revizích předchozích, pochybnosti o kvalitě výchozí revize) nebo revize pravidelné (např. odůvodněné zkrácení mezidobí revizí určené normou nebo právním předpisem, revize hromosvodu po úderu blesku). V úvodu normy dochází k úpravě odkazů na platné technické normy a právní předpisy. Jako důležitou lze definovat změnu posouzení elektrického zařízení ale hlavně ochrany před bleskem v závěru revizní zprávy.

Nová ČSN 33 2000-6 „ Elektrické instalace nízkého napětí“ uvádí v kapitolách 61 i 62 rámcové podmínky zkoušek a zajištění jejich provádění při revizích výchozích i pravidelných. V kapitole věnované lhůtám revizí se stanovení maximálních lhůt ponechává na národních předpisech. Nově jsou rovněž stanoveny požadavky na vypracování zprávy o revizi. Přílohy normy byly tedy doplněny významně. V rámci již existujících příloh byly zpřísněny požadavky na minimální hodnoty izolačních odporů ale i odporů podlah a stěn. Pokud se týká měření ochranných opatření pro ochranu automatickým odpojením (dříve ochrana samočinným odpojením od zdroje), tak byly doplněny nové metody měření impedance poruchové smyčky i odporu zemní smyčky, kterou je možno do značné míry nahradit i měření odporu samostatného zemniče. Nově je definována i popsána metoda měření pomocí proudových kleští. Byla doplněna příloha, která řeší odhad úbytku napětí ve smyslu požadavku ČSN 33 0120 „Normalizovaná napětí IEC“ – rok vydání 2001.

V poněkud pozměněné podobě se vracíme ke vzorům pro zpracování revizní zprávy. V dalším textu tuto část podrobně rozebereme, ale už nyní je vhodné podotknout, že technická norma je dobrovolným dokumentem, tudíž vodítkem dobrým, ale ne direktivním. Výhodou vzorů je skutečnost, že bychom neměli na nic podstatného zapomenout, na druhou stranu je revizní činnost natolik specifická, že „sešněrovat“ řadu informací do tabulek by v řadě případů asi moudré nebylo.

Při tvorbě a připomínkování normy ČSN 33 1500 v roce 1990 nám unikla skutečnost, že norma o revizích nezahrnuje pouze zařízení elektrická, ale i ochranu před bleskem. Požadavek na vyhodnocení stavu zařízení v článku 6.1.2 „V závěru zprávy o revizi musí být uvedeno, zda elektrické zařízení je z hlediska bezpečnosti schopné provozu“ není vhodný pro revize bleskosvodů. Pokud není ochrana před bleskem řešena aktivním bleskosvodem, nemůžeme mluvit o provozním zařízení. I tato skutečnost je na základě připomínky zapracována do změny Z4 ČSN 33 1500. Cituji: „Pokud se týká revize ochrany před bleskem, musí být v závěru zprávy o revizi uvedeno, zda její provedení odpovídá normě platné v době jejího zřízení a zda její součásti jsou v dobrém funkčním stavu“.

V praxi se setkáváme se zdánlivě drobným zkreslením definice stavu elektrického zařízení, kdy revizní technici v celkovém posudku uvádějí „elektrické zařízení je schopno bezpečného provozu“. Po právní stránce jde, mimo jiné, o nerozumně přijímanou celkovou odpovědnost. Na základě zkušeností ze soudních jednání doporučuji držet se citace uvedené v normě.

Další změna. Při zjištěné závadě se rozšiřuje požadavek na uvedení porušených paragrafů právních předpisů nebo článků technických norem. Cituji: „Pokud byly při revizi zjištěny závady, musí být v revizní zprávě uvedeno, s jakým ustanovením normy nebo jiného předpisu jsou v rozporu, popřípadě jaké je v důsledku závady riziko ohrožení bezpečnosti“. Zejména konec citátu vyžaduje od odborníka, kterým revizní technik bezesporu je, vyhodnocení míry rizika při dalším provozu zařízení. Tento požadavek napomáhá plnit požadavky ČSN EN 50110-1 ed.2 „Obsluha a práce na elektrickém zařízení“.

Lhůty pravidelných revizí, které byly přehodnoceny ve změně Z3 ČSN 33 1500 v dubnu 2004, doznaly změnou Z4 další úpravu. Na základě celkového přepracování norem pro ochranu před bleskem dochází k odkazu na ČSN EN 62305-3 „Ochrana před bleskem“.

Pro úplnost bych rád shrnul úlevy z uvedených lhůt:

• elektrická zařízení, které ze závažných společenských, národohospodářských či technologických důvodů nelze během rekonstrukce ponechat bez napětí, lze v průběhu prací provozovat bez revize. Musí být přijata opatření, kterými lze garantovat, že nebude ohrožena bezpečnost
• v distribuční a přenosové soustavě dodavatele elektrické energie se nemusí provádět pravidelné revize, pokud je prováděna údržba dle pránu preventivní údržby
• tam, kde je vypracován a plněn řád preventivní údržby (ve smyslu požadavků ČSN EN 50110-1 ed.2) lze s výjimkou prostorů s nebezpečím požáru a výbuchu prodloužit lhůty revizí až na dvojnásobek

Problematika lhůt revizí uvedených v technické normě, tedy dobrovolném dokumentu, bude s největší pravděpodobností převedena po navrhované změně zákona o bezpečnosti do právního předpisu shodně s řešením v oblasti resortu dopravy a státní báňské správy.