Může být složen ze tří jednofázových transformátorů, nebo magnetický obvod s vinutím tvoří jediný celek. Používá se druhého způsobu (obr. 5). Vinutí trojfázového transformátoru se spojuje do hvězdy (Y - obr. 6), do trojúhelníku (D - obr. 6) nebo do lomené hvězdy (Z - obr. 6).

Při spojení do hvězdy jsou konce vinutí vedeny ke svorkám a, b, c a začátky se spojují do uzlu, který může být vyveden jako nulový bod n. Tím získáme napětí fázové a síťové (sdružené).

Při spojení do trojúhelníku je vždy začátek jedné fáze spojen s kon­cem vinuti sousední fáze.

Při spojení do lomené hvězdy je vinutí každé fáze rozděleno na dvě poloviny a obě poloviny jsou umístěny na dvou sousedních jádrech. Aby se indukovaná napětí správně geometricky sčítala, musí být jedna polovina vinutí připojena obráceně a konce spojeny do uzlu. Tohoto vinuti používáme na straně nízkého napětí u transformátoru v nerov­noměrně zatížených sítích (světelných).

obr. 5

obr. 6

Zvýšené zatíženi jedné fáze se přenáší magnetickými toky dvou jader na dvě fáze vstupního vinutí. Tím se zmenší nerovno­měrnost a úbytky napětí v přetížené fázi.

Primární a sekundární vinutí trojfázového transformátoru mohou mít tato spojení: hvězda-hvězda (Yy) nebo hvězda - lomená hvězda (Yz) pro transformátory v osvětlova­cích sítích trojúhelník - hvězda (Dy) pro velké transformátory v sítích, nebo hvězda-trojúhelník (Yd) pro velké transformátory v elektrárnách a podružných stanicích. Velké písmeno značí spojení vinutí vyššího napětí, malé písmeno značí spojení vinuti nižšího napětí.

Kombinací základních spojení a vnitřním spojováním konců jednotlivých fází dospějeme k různému fázovému posunu sekundár­ního indukovaného napětí proti indukovanému napětí primárnímu téže fáze. Tento posun činí 30° nebo jeho násobek a udává se v hodinách (jedna hodina znamená 30°, neboť plnému úhlu 360° odpovídá 12 hodin). Ve vektorovém diagramu se hodinový úhel mezi vyšším a nižším napětím měří ve směru otáčení hodinových ručiček. Např. Ydl značí, že vinuti vyššího napětí je zapojeno do hvězdy a vinutí nižšího napětí do trojúhelníku; hodinový úhel je 1 hodina (obr. 7).

obr. 7 

obr. 8

Vhodným spojením sekundárního vinutí lze získat z trojfázového proudu i vícefázový proud. Na obr.8 je schéma šestifázového výstupního vinutí.

Indukovaná napětí v trojfázovém transformátoru jsou v každé fázi stejná a jsou vzájemně o 120° posunuta. Ve vektorovém diagramu při spojeni do hvězdy vyznačujeme indukovaná napětí jednotlivých fází třemi vektory vzájemně o 120° posunutými (obr.6).

Při spojení do lomené hvězdy dostaneme např. fázové napětí Ux (obr.9) geometrickým sčítáním dvou vzájemné natočených napětí U/2 indukovaných v obou polovinách vinutí téže fáze, toto napětí je menší než dvojnásobek napětí jedné poloviny závitů.

Označíme-li U napětí při spojení do hvězdy, pak

Máli však být napětí lomené hvězdy stejné jako u obyčejné hvězdy, pak

čili počet závitů musí být pro lomenou hvězdu o 15,5 % větší než pro spojení do hvězdy při stejném napětí.

U normálních transformátorů se používá spojení Yy0, Yz1, Yd1, Dy1 (obr. 10).

obr. 9

obr. 10