Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: Trpká zkušenost elektromontéra po pádu ze žebříku (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 14.12.2023
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

Trpká zkušenost elektromontéra po pádu ze žebříku

Trpká zkušenost elektromontéra po pádu ze žebříku
Kdo stál na žebříku opravující výškové elektrické zařízení, když se stala nehoda? Byl to Jan K., který se vždy držel bezpečnostních předpisů. Co se stalo, když do žebříku někdo nečekaně udeřil? Spadl Jan a utrpěl vážné zranění, které ho poslalo do nemocnice. Jak dlouho musel Jan zůstat v nemocnici kvůli svým zraněním? Bylo to tři týdny plné bolesti a nejistoty. Když bylo šetření úrazu zahájeno, proč komise rozhodla, že Jan nedostatečně zajistil své pracoviště? Bylo to nespravedlivé rozhodnutí vzhledem k Janově známé opatrnosti a pečlivosti. I přes pozdější přiznání viníka, zůstalo rozhodnutí komise nezměněno a Jan byl ponechán bez nároku na odškodnění. Tento tragický příběh odhaluje komplikovanost systému řešení pracovních úrazů a význam správného zajištění a vzájemné důvěry na pracovišti.
Z došlé pošty, ze dne: 14.12.2023


Jan K., mladý specialista na průmyslové instalace dostával tvrdou školu od svého táty, který na montážích prožil celý svůj život jako stavbyvedoucí. A tak Jan byl vždycky ten, co držel hlavu a paty pohromadě. Bezpečnost? To byla pro něj alfa a omega. Nikdy nešel do práce bez svých brýlí, rukavic a přilby. Samozřejmě je používal dle nutnosti. Nikoliv tak, jak to vidíme na některých výplodech marketingu, kde pro všechny případy vyzbrojíme montéra vším, jako by šel do třetí světové války. Jan jednoduše uměl vyhodnotit rizika a správně se chránit.

Jeden den, když šel Jan na rutinní činnost, vylezl na svůj žebřík, takový ten pořádný, s bytelnou základnou. Ale bacha, než se nadál, nějaká "noha z nebes" mu žebřík podkopla. Padal jako pytel brambor, riziko, neriziko! Ležel na zemi při vědomí a vůbec nechápal co se stalo ...


Kolegové ho našli po chvíli, protože nikdo z nich nepracoval zcela sám. Bleskově ho odvezli do nemocnice. Tam ho měli na očích plné tři týdny. Když se probral po operaci, už se vedlo vyšetřování. Firma to vzala pěkně pod lupu a vůbec nečekala na instrukce úředníků. Místo nehody zamkli, aby si každý mohl prohlédnout, jak to tam vypadalo. Samozřejmě se vše důležité psalo do montážního deníku a nehoda byla i v knize úrazů. Vše se poslalo na potřebná místa. Pochopitelně ani oblastní inspektorát práce nezůstal mimo hru.

Ale co budu povídat, svědkové mluvili, ale nikdo nic konkrétního neviděl. Nakonec vedení sdělilo, že asi Jan něco pokazil, že to nezajistil jak měl, ačkoliv všichni, co ho znali, věděli, že Jan by nikdy neudělal takovou hloupost a podcenil situaci.

A víte, co bylo nejhorší? Po pár měsících se chlapík mezi řečí přiznal, že do toho žebříku omylem kopnul. Ale co to už Janovi pomohlo, že? Rozhodnutí bylo dávno na stole, a on bez koruny náhrady. Jen s kulhavou nohou a otázkou, proč se mu to stalo.

Tento příběh o Janu K. ukazuje na několik důležitých bodů v kontextu bezpečnosti na pracovišti a postupů po pracovním úrazu. A co mi náš bezpečák k tomu případu radil?


Apriori kroky pro prevenci podobných situací:

  1. Posílení bezpečnostních opatření. Zajistit, aby všechny bezpečnostní postupy a opatření byly striktně dodržovány. V Janově případě by to mohlo zahrnovat pravidelné kontroly pracovního prostředí a vybavení. Ovšem v případě Jana Kk tomu tak bylo, protože on sám byl vzorem bezpečné práce.

  2. Školení zaměstnanců. Pravidelné školení zaměstnanců o bezpečnostních protokolech a důležitosti jejich dodržování, včetně informování o potenciálních rizicích a následcích neopatrného chování. Opět i v tomto bodě byl Jan tím, kdo vyprávěl případy o kterých věděl ze své praxe nebo zkušeností jeho táty.

  3. Systém hlášení a monitorování. Vytvoření systému, kde zaměstnanci mohou nahlásit nebezpečné situace nebo chování bez obav z odplaty. To pomáhá identifikovat a řešit problémy dříve, než dojde k úrazu. U velkých společností je to samozřejmé.


Posteriori kroky pro řešení Janovy situace:

  1. Vyšetřování incidentu. Důkladné a objektivní vyšetřování incidentu, včetně shromažďování svědectví a důkazů. Jan by měl mít možnost prezentovat svou verzi příběhu. Což sice mohl ale náhle zřítil a v tom hluku nikoho neregistroval.

  2. Právní konzultace. Jan by měl zvážit konzultaci s právníkem specializujícím se na pracovní právo nebo náhrady škody, aby pochopil svá práva a možnosti, včetně možného odškodnění.

  3. Komunikace s vedením. Jan by měl vést otevřený dialog s vedením firmy o situaci, s důrazem na fakta a jeho dlouholetou bezúhonnost a dodržování bezpečnostních standardů.

  4. Zvážení interní stížnosti nebo odvolání. Pokud Jan cítí, že byl nespravedlivě obviněn, měl by zvážit podání stížnosti nebo odvolání proti rozhodnutí firmy.

V případě Janovy situace je důležité, aby byl kladen důraz na spravedlivé a transparentní řešení situace, které zohledňuje všechny dostupné informace a svědectví.

Tahle příhoda ukazuje, jak to chodí, když se stane při práci něco nečekaného. I když děláš všechno podle pravidel, někdy to prostě nevyjde. Jan to vzal jako chlap, ale fér to nebylo. V práci jde o to mít oči otevřené a držet při sobě, protože nikdy nevíte, kdy vám může někdo podrazit nohy.

Zaslal Josef Kt


TEXT Z OBLASTÍ
SOUVISEJÍCÍ KONTAKT

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.