Nejčastěji se pancéřové krky používají tam, kde hrozí riziko poškození datových rozvodů vlivem mechanického namáhání. Jejich použití se však neomezuje pouze na ochranu proti mechanickému namáhání, ale i na ochranu vodičů proti případné sabotáži. Velmi často jsou vidět u masivních, popř. přejezdových magnetických kontaktů. Pancéřové krky byly testovány z důvodu odhalení případných nedostatků takovéto ochrany.


Vzhledem k narůstající kriminalitě je testování prvků chránících rozvody přístupových systémů (ACC) i poplachových zabezpečovacích a tísňových systémů (PZTS) důležité. Ve chvíli, kdy by se případnému sabotérovi povedlo dostat k vodičům, byl by systém ve velkém nebezpečí. Testování pancéřových krků zkoumá, jaké má sabotér šance se dostat k rozvodům, které jsou chráněny právě pancéřovými krky (ČSN EN 50085-1 ed. 2)^*}.Prostřednictvím tohoto testování lze poukázat na možná řešení jejich nedostatků. Pokusy o sabotáže přístupových systémů a elektrických zabezpečovacích systémů se v současné době stále množí. Jedinou obranou proti případným sabotérům je zjištění nedostatků používaných systémů a jejich napravení. Na základě údajů zjištěných při testech je totiž možné nalezené nedostatky odstranit nebo na ně alespoň upozornit, aby mohly být odstraněny.

^*}ČSN EN 50085-1 ed. 2
Úložné a protahovací elektroinstalační kanály pro elektrické instalace - Část 1: Všeobecné požadavky. Tato norma stanovuje požadavky a zkoušky pro úložné elektroinstalační kanály (CTS) a protahovací elektroinstalační kanály (CDS) určené pro umístění a - kde je to nutné - pro ochranné oddělení izolovaných vodičů, kabelů a popř. dalších elektrických zařízení v instalacích elektrických a/nebo komunikačních systémů. Maximální napětí těchto instalací je 1000V AC a 1500V DC. Při testování za podchlazení bylo prokázáno, že se kabeláž poškodí. Poškozena bude, protože se za podchlazení vodiče ohnou, v důsledku čehož popraská izolace (obr. 5). Vlivem toho vzniká velká šance, že nastane zkrat ve vedení.

Metodika
Pancéřové krky se často používají při vedení vodičů v namáhaných částech vedení přístupových systémů. Zároveň jsou hojně využívány i k ochraně volné kabeláže proti případné sabotáži.

K testování byly vybrány dva druhy pancéřových krků, a to s větším průměrem (Ø10/7mm) a menším průměrem (Ø7/5mm). Testy byly provedeny na deseti pancéřových krcích od každého druhu a ve dvou rozdílných teplotách. Měřilo se jak při pokojové teplotě (asi 20°C), tak i za použití tekutého dusíku (asi -196°C). Celkem tak bylo pro toto testování použito 40 pancéřových krků. Na těchto pancéřových krcích byly provedeny testy:

• zmáčknutí,
• přeřezání,
  

• krut,

• páka.

Zmáčknutí (obr. 1)
má jednoduchý princip a vykonává se tak, že se pancéřový krk uchytí do kombinačních kleští, kterými se posléze zmáčkne.



Přeřezání (obr. 2)
je jedním z účinných prvků napadení. Používá-li se kvalitní pilka na železo, může sabotér proříznout vodiče, které jsou pancéřovým krkem vedeny. Dalším problémem je, že krk není fixovaný a pilka může snadno sklouznout z dráhy záběru.



Postup při krutu (obr. 3)
je obdobný jako u zmáčknutí. Jsou zapotřebí dvoje kombinační kleště, kterými se pancéřový krk uchytí tak, aby se kleště dotýkaly. Poté co je krk pevně držen, s jedněmi kleštěmi se udělá pohyb proti směru šroubovice pancéřového krku.



Při použití principu páky (obr. 4)
lze vyvinout dostatečnou sílu na poškození pancéřového krku i v malém prostoru. Postup je stejný jako při použití krutu, až na závěrečný pohyb proti šroubovici krku. Pohyb, který krk poškodí je páka, která vznikne mezi kleštěmi, když bude sabotér rukojeťmi kleští pohybovat od sebe.



Výsledky a diskuse
Z výsledků provedených testů bylo možné vytvořit tabulku, která popisuje jednotlivou účinnost a náročnost jednotlivých napadení.

Při testování za podchlazení bylo prokázáno, že se kabeláž poškodí. Poškozena bude, protože se za podchlazení vodiče ohnou, v důsledku čehož popraská izolace (obr. 5). Vlivem toho vzniká velká šance, že nastane zkrat ve vedení.


Závěr:
Dobrá ochrana rozvodů je při střežení objektu naprostou nezbytností. Jde-li o zkušené sabotéry, bývá objekt narušen nejčastěji prostřednictvím poškození kabeláže u vstupu do objektu, a to ať jde o přístupové systémy nebo systémy zabezpečovací.

Praktické zkoušky provedené na pancéřových krcích poskytly náhled na jejich funkčnost a použitelnost v praxi. Jestliže se sabotér smyčkového systému dostane k vodičům, které uzavírají poplachové smyčky, sběrnici apod., je zde riziko, že je dokáže překonat. Je proto důležité vedení před případným sabotérem dobře chránit.
Při testování mechanického napadení pancéřových krků byla zjištěna jejich velká slabina. Jestliže se totiž pancéřový krk uchytí např. za použití dvou kombinačních kleští blízko u sebe, jim iž se zapáčí, povolí, a případný sabotér se tak dostane k vodičům.

Pro zlepšení bezpečnosti pancéřových krků lze doporučit zašroubovat do sebe dva krky a tím několikanásobně ztížit mechanickou sabotáž.

K výsledkům uvedeným v tomto článku autoři došli i s přispěním interního grantu České zemědělské univerzity v Praze číslo 31170/1312/3119.