Stmívání (2) v.... klasických i systémových instalacích EIB
reklama
Použití potenciometrů v řídicích obvodech triaků elektronických regulátorů vedlo zpočátku k téměř výhradnímu ovládání otočnými, jen někdy posuvnými ovládacími prvky. Otočné ovládání se ukázalo jednoznačně výhodnějším – ovládací hřídel potenciometru mohla být snadno mechanicky svázána se silovým spínačem, obvykle v řazení 6. To umožnilo spínání světelného obvodu ze dvou i více míst přídavnými spínači řazení 6 a 7, i když regulace intenzity osvětlení byla možná jen z jednoho místa, a to z místa s namontovaným elektronickým regulátorem. Schéma takovéhoto zapojení je na obr. 2.1.
Obr. 2.1: Spínání svítidla ze tří míst se stmíváním z jednoho místa
Spínání stmívaného okruhu svítidel z více míst je již určitým zvýšením pohodlí při obsluze, ale nutnost regulace jen z jednoho místa přece jen nezaručuje dostatečný komfort. Chceme-li také regulovat osvětlení z dalších míst, je nutné použít přídavných elektronických jednotek s otočným ovládáním. To ovšem vede ke značnému zvýšení ceny celého systému, přičemž musíme počítat s omezením počtu těchto přídavných jednotek např. na 4. Proto byly vyvinuty stmívače s dotykovým anebo tzv. krátkocestným řízením provozu. V současnosti převažuje krátkocestný princip.
Stmívání žárovek nn a mn krátkocestnými stmívači
Ovládací ploška stmívače dovoluje menší pohyb, postačující pro sepnutí miniaturních spínačů s krátkou přepínací dráhou – obvykle kolem 1 mm. Tyto spínače jsou určeny pro spínání řídicích napětí (jsou součástí řídicího elektronického obvodu triaku). Pro spínací funkci stmívače nejsou tedy použity klasické spínače s přepínací dráhou alespoň 3 mm, kterými byly vybaveny otočné stmívače a které zajistily bezpečné oddělení od síťového napětí. Znamená to tedy, že výstup krátkocestného stmívače je i po vypnutí neustále připojen k síťovému napětí přes impedanci triaku v uzavřeném stavu. Při práci se zatěžovacím obvodem je proto nutné dodržet všechny bezpečností pokyny platné pro práci na elektrických zařízeních pod napětím. To však neznamená snížení bezpečnosti při obsluze a provozování osvětlení. Ovšem pro činnost řídicích elektronických obvodů krátkocestného přístroje je nezbytná stálá přítomnost napájecího napětí. Jednoduchý řídicí obvod triaku, v základním zapojení sestávajícího z potenciometru a diaku, je v krátkocestném stmívači nahrazen složitějšími elektronickými obvody, využívajícími řízení obvodu krátkocestným spínačem spínaným pomocným napětím (odvozeným od napájecího napětí). V závislosti na době sepnutí reaguje řídicí obvod triaku různým způsobem. Časově omezený, krátký stisk ovladače (např. do 0,5 s) zabezpečí zapnutí nebo vypnutí přístroje, delším stiskem se plynule reguluje. Doba stmívacího cyklu (doba pro přechod z minimální do maximální svítivosti anebo zpět od maxima po minimum) je pevně nastavená a bývá v trvání do asi 5 s. Řídicí obvod může být vybaven pamětí pro uvedení stmívače opětovným zapnutím do stejné polohy, jaká byla nastavena při předcházejícím vypnutí krátkým stiskem.
Použitý způsob ovládání řídicího obvodu triaku jednoduchými elektromechanickými spínači dovoluje využití přídavného ovládání běžnými elektroinstalačními tlačítkovými ovladači, připojenými paralelně ke krátkocestným spínačům. Pak je možné plnohodnotné ovládání stmívačů z libovolného počtu míst tlačítkovými ovladači. Krátkými stisky bude stmívač zapínat a vypínat, dlouhými stisky zajistíme potřebnou regulaci. Jako zdroje pomocného napětí se opět využívá síťového napájení. Příklad zapojení stmívaného okruhu se spínáním i stmíváním z několika míst je na obr. 2.2.
Obr. 2.2: Krátkocestný stmívač s tlačítkovými ovladači pro plnohodnotné ovládání z více míst
Řídicí obvod stmívače bývá stále častěji vybaven mikroprocesorem, jehož úkolem může být i testování okruhu zátěže a následná volba spínacího režimu. Takovéto stmívače jsou schopny zvolit režim spínání na náběžné nebo sestupné hraně podle použitého typu zátěže. Pro zátěž tvořenou klasickými žárovkami, halogenovými žárovkami na napětí 230 V anebo primárními vinutími transformátorů pro napájení halogenových žárovek malého napětí pracuje stmívač s fázovým řízením se spínáním na náběžné hraně. Pokud je zátěž tvořena elektronickými transformátory pro halogenové žárovky malého napětí, mikroprocesor zabezpečí potřebné spínání na sestupné hraně. To ovšem znamená, že ve společném zatěžovacím obvodu současně nesmí být klasické i elektronické transformátory.
Ztráty ve stmívaných obvodech
Při použití transformátorů pro napájení žárovek malého napětí je nezbytné pamatovat i na jejich vlastní spotřebu. Bude-li stmívač konstruován pro jmenovitou zátěž 500 V.A, je nutné počítat se ztrátami v klasickém transformátoru ve výši kolem 20 %, tedy 100 V.A. Pro osvětlování je potom možné využít halogenových žárovek malého napětí s příkonem nejvýše do 400 V.A. Elektronické transformátory jsou sice dražší, zato jejich vlastní spotřeba se pohybuje nejvýše kolem 5 % jmenovitého výkonu stmívače. U téhož stmívače (určeného pro univerzální provoz) je pak možné použít halogenových žárovek malého napětí s příkonem až 475 V.A. Anebo lze odvodit 15 % úspory energie při využití elektronických transformátorů oproti klasickým, vinutým transformátorům.
Řízení intenzity osvětlení v soustavách zářivkových světelných zdrojů
Ovšem ještě vyšších úspor provozních nákladů lze dosáhnout u obvodů vybavených zářivkovými zdroji. Ztráty klasických předřadníků se pohybují kolem 30 % z celkového odběru svítidel. Při jejich náhradě elektronickými předřadníky budou úspory provozních nákladů vyšší než 25 %. Elektronické předřadníky pro zářivkové světelné zdroje jsou na trhu ve dvou základních variantách – pro spínané zářivky anebo ve stmívatelné podobě (analogové nebo digitální). Jednoduššími předřadníky, určenými pro spínané zářivky, se nebudeme zabývat, protože jimi vybavená svítidla nelze stmívat. K jejich stmívání mnohdy ani není ekonomický důvod. Těmito předřadníky bývají zpravidla vybaveny tzv. kompaktní zářivky s poměrně malými příkony (cca od 7 W). Tyto světelné zdroje nejsou běžně určeny ke stmívání. A s ohledem na jejich velmi malé příkony by stmívání nepřineslo žádaný ekonomický efekt.
Zářivkové stmívače jsou schopny spínat a stmívat celé soustavy zářivkových svítidel, z nichž každé musí být vybaveno vlastním stmívatelným elektronickým předřadníkem (jsou i předřadníky např. pro dva zářivkové zdroje). Příklad zapojení analogového zářivkového stmívače je na obr. 2.3.
Obr. 2.3: Stmívání soustavy zářivkového osvětlení
Obdobně jako u stmívačů pro žárovky jsou i zářivkové stmívače konstruovány jako otočné anebo krátkocestné. Činnost přístroje je rozdělena do dvou funkcí. Stmívání zajišťuje proměnné vstupní stejnosměrné napětí stmívatelných předřadníků v rozmezí od 1 do 10 V. Jeden stmívač může ovládat i celou řadu paralelně zapojených stmívatelných elektronických předřadníků. Vstupní proud řídicího obvodu jednoho předřadníku zpravidla nepřekročí 1 mA. Bude-li maximální výstupní proud zářivkového stmívače 50 mA, může být řízeno současně až 50 ks těchto předřadníků. Stmívač ale obsahuje i spínač (elektronický nebo s elektromechanickým relé) dimenzovaný na určitý jmenovitý proud (například 10 A). Počet přípojených svítidel tedy bude záviset také na jejich celkovém jmenovitém zatěžovacím proudu. Pokud by tento proud překročil jmenovitý proud stmívače, lze jeho hodnotu zvýšit použitím přídavného výkonového relé pro spínání vyšší zátěže.
Komfortní způsoby ovládání stmívačů
Dosud jsme hovořili jen o manuálním způsobu ovládání stmívačů, ať již otočných nebo krátkocestných či dotykových. Krátkocestné přístroje zpravidla připouštějí možnost i jiných způsobů ovládání a proto jsou na trh mnohdy dodávány ve stavebnicovém provedení. Základním modulem může být stmívač se všemi výkonovými obvody a s částí obvodů řídicích, např. podle obr. 2.4. Konektorem se k němu elektricky připojí příslušný ovládací modul v potřebném designu a barvě. Ovládacím modulem může být již popisovaná elektromechanická ovládací jednotka s krátkocestnými spínači pro ruční ovládání, krátkocestná jednotka pro ruční ovládání kombinovaná s přijímačem infračerveného signálu pro dálkové ovládání, pasivní infračervený snímač pohybu nebo přítomnosti pro samočinné řízení funkce, časový spínač a další prvky.
Obr. 2.4: Přístroj stmívače pro zapuštěnou montáž a příklady ovládacích modulů
Komunikace mezi ovládacím modulem a přístrojem stmívače může probíhat i bezdrátově – vysokofrekvenčním přenosem kódovaných signálů. Konstrukce stmívače s vysokofrekvenčním přijímačem a dekodérem pak nemusí být vždy přizpůsobena pro montáž do obvyklé zapuštěné elektroinstalační krabice. Může být určena pro montáž do svítidla, elektroinstalačního kanálu nebo do stropního podhledu, zatímco ovládací část s vysílačem a kodérem může být ve tvaru běžných domovních elektroinstalačních přístrojů anebo také jen pro zavěšení do svazku klíčů – jako miniaturní ovladač s vhodným počtem tlačítek.
Příklad vf vysílače s vestavěnou baterií je na obr. 2.5. Přístroj může být volně položen např. na stole, ale je možné jej umístit i na stěnu. S přístrojem stmívače komunikuje bezdrátově.
Obr. 2.5: Bezdrátový vf vysílač pro dálkové ovládání spínačů a stmívačů
Pokud vás toto téma zajímá, máte možnost buď reagovat v níže uvedené diskuzi, nebo se přihlásit na bezplatný seminář o stmívání, který se na základě poptávky vytvoří.
TEXT Z OBLASTÍ |
---|