Nedostatky některých realizací slaboproudých rozvodů pro bytové domy

   První nedostatek se týká

rozvodu telefonu.

   Je-li v bytě řešena více než jedna telefonní zásuvka, bývá vedení pro každou zásuvku vedeno sólo přímo z přípojkové skříně. Je však nutné mít na paměti, že přípojkovou skříň provozovatel (Český Telecom a.s.) uzamče, a bez jejich servisního technika se do ní nedostanete.

   Jakákoli úprava telefonního rozvodu v bytě (rozšíření rozvodu i do další místnosti atd.) pak je možná pouze po domluvě a návštěvě servisního technika Českého Telecomu a.s., (který z největší pravděpodobností nebude mít čas "hned zítra").

   Pro uživatele bytu zajímavější a pro investora nepříliš nákladné je řešení, kdy z přípojkové skříně domu je veden několikapárový kabel až do zádveří bytu (někde k místu hlavního bytového rozvaděče NN). Upozorňuji, že tento kabel musí být veden z přípojkové skříně nesvorkovaně až do bytu (žádný patrový rozvaděč!!!), tak jak je častý požadavek provozovatele (eliminována možnost zneužití telefonní linky - tzv. "napíchnutí" v patrovém rozvaděči).

   V zádveří bytu předpokládáme instalaci minirozvaděče (zářezové pásky v KO 125, příp. KT 250, u větších bytů v Krone Box I), kde bude ukončen vícepárový kabel od přípojkové skříně a dále samostaně vedené kabely ke každé telefonní zásuvce v bytě. Jakákoli konfigurace  telefonního rozvodu v bytě se pak odehrává v této svorkovací krabici.

   Dalším častým nedostatkem slaboproudých rozvodů při současných výstavbách standardních bytových domů je řešení

rozvodu televizního signálu. 

   Tento rozvod je řešen pouze jako televizní kabelový rozvod (TKR). Tímto krokem je uživatel bytu přinucen uzavřít smlouvu s místně působícím provozovatelem TKR (a platit jednostranně určené poplatky), nebo vystrčit z okna "síto", a nasměrovat na místní televizní převaděč (pokud to ovšem geografické podmínky vůbec umožní). Jak takový dům, kde je každé okno vyzdobeno individuální anténou, vypadá si asi každý dovede představit

  Pozdější dostavba rozvodu společné televizní antény je velmi obtížná až nerealizovatelná, jelikož podkroví je plně využito pro podkrovní byty, není možné na vhodném místě zakotvit stožár pro anténní systém a najít trasu stoupacího vedení na střechu.

   V současné době projektanti i investoři upouštějí od varianty rozvodu televizního signálu pouze s TKR a základním rozvodem je společná televizní anténa. Pro rozvod TKR je nachystáno pouze trubkování (viz. výše), a signál TKR přiveden pouze těm uživatelům, kteří mají o služby TKR zájem.

    Nedostatečně vyřešená bývá i signalizace od

rozvodu domovního telefonu.

   Signalizace od tlačítkového tabla u vstupu do domu je řešena bzučákem v přístroji domovního telefonu v bytě. Na tento bzučák je však vyvedena i signalizace od tlačítka při vstupu do bytu ze společných prostor bytového domu. V tomto případě uživetel bytu není schopen rozlišit, zda návštěva "zvoní" u dveří bytu či od vstupu do domu.

   Řešení je přitom velice snadné a ekonomicky nenáročné. Nad každý domovní telefon se nainstaluje samostatný zvonek, na který bude zapojena signalizace od tlačítka při vstupu do bytu ze společných prostor domu. "Zvoní-li" návštěva "zespodu" (tedy od tlačítkového tabla při vstupu do domu), signalizuje bzučák v přístroji domovního telefonu.  "Zvoní-li" návštěva "nahoře" (tedy od tlačítka při vstupu do bytu), signalizuje externí zvonek.  Díky akustickému rozdílu jednotlivých signálů uživatel ihned ví zda otevřít dveře, nebo sáhnout po přístroji domovního telefonu.