Světelné přívody v BUS instalacích.

V běžné instalaci je spínacím prvkem vypínač. V praxi vedeme jištěný přívod světelného obvodu do odbočovací krabice, odkud vede přívod k vypínači, kterým příslušný okruh přerušujeme mechanicky.

Ovládání světel v klasické instalaci.

Ve sběrnicové instalaci světelný okruh spínáme akčním členem, který ovládá datový telegram na sběrnici. Akční člen je tedy např. umístěn v rozvaděči nn, připojen na sběrnici, tedy světelný přívod např. pro osvětlení obývacího pokoje není připojen do krabice, ale vede přes celý byt až do rozvaděče, kde jej připojíme na akční spínací člen. Mohou se tedy sejít v rozvaděči všechny světelné spotřebiče (i některé zásuvkové), podle potřeby ovládání sběrnicí. 

Ovládání světel Bus sběrnicí.

V případě BUS instalace se korespondenční vodič do vypínače vůbec nezatahuje, protože informace jde od vypínače po BUS sběrnici.

Příprava na pozdější přechod
na ovládání Bus sběrnicí.

Z obrázků je patrné, že pokud mluvíme o úspoře "mědi", tak poslední varianta, tedy klasická instalace připravená na pozdější přechod je nejdražší. Zavádíme ke všem vypínačům sběrnici spolu s korespondenčními vodiči. Volili jsme variantu bez světelných krabic v místnostech, tzn. vše se schází v rozvaděči. Po přechodu na BUS systém v případě instalace v trubkách může spořivý uživatel, CY vodiče z trubek vytáhnout.

Možná namítnete, že je to zbytečné...
Ano v případě běžné instalace samozřejmě je zbytečné zatahovat vše do rozvaděče. U běžné instalace přerušíme obvod v místě vypínačem. Ovšem pokud chceme později přejít na ovládání světel sběrnicí, je praktičtější mít přívody světel u DIN lišty, tedy v rozvaděči. Při tomto způsobu tahání světelných obvodů (v určitých případech) můžeme spotřebovat větší množství mědi, ale zase na druhou stranu veškeré zapojování nebo pozdější přepojování se odehrává pouze v rozvaděči. A žádné odbočovací krabice pro světelné okruhy!

Výhody (+): všechny přívody v jednom místě, přehlednost při pozdějších změnách funkcí svítidel, žádné zasahování do interiérů místností
Nevýhody (-): více vedení, větší spotřeba vodičů, potřeba více místa pro vedení

Protože jsme naplánovali v obývacím pokoji určité světelné scény, počítali jsme s elektronickými předřadníky a stmíváním. Což představuje např. k jednomu svítidlu až pět vodičů. Při větším počtu svítidel to pak znamená poměrně velké nároky na prostor pro vedení. Zvolili jsme tedy variantu pomocné rozvodnice, do které jsme přivedli jištěný světelný přívod. Rozvodnice obsahuje DIN lištu na kterou jsou upevněny spínací akční členy. Do těch jsou připojena BUS sběrnice a jednotlivé přívody svítidel.

Příklad pomocné rozvodnice pro akční členy spínající více různých světelných obvodů v místě.

Připomínka Jiřího Olejníčka:
V případě, že používáte reléový (ne triakový) spínací akční člen, pamatujte, že při spínání je hlučný. Umístění v tichých zónách může působit rušivě! Proto při aplikaci pomocných rozvodnic zvažujte vhodný prostor umístění!

Pokud máte dotazy nebo připomínky, reagujte v níže uvedené diskuzi.