SCHRACK: Aktivní řízení teploty v rozváděčích

Před časem jsme se zabývali teoretickou stránkou návrhu aktivního chlazení rozváděčů. Toto téma vyvolalo u odborné elektrotechnické veřejnosti velký ohlas a zájem o program na výpočet oteplení v rozváděčích. Díky němu bylo již několik desítek klimatizačních jednotek a výměníků vzduch/voda do rozváděčových skříní namontováno a fungují k naprosté spokojenosti uživatelů. Firma Schrack Energietechnik tak díky tomu zařadila do svého sortimentu kompletní produktovou paletu těchto jednotek, o čemž svědčí aktuální katalog skříňových rozváděčů, ve kterém je této problematice věnována nemalá část. Pro ty, k nimž se tento zcela nový katalog ještě nedostal, máme následující přehled dodávaných jednotek.

Obr. 1 Malé klimatizační jednotky

Klimatizační jednotky je možno požadovat v provedení pro montáž na boční stěnu nebo na dveře rozváděče. Další možností je provedení pro montáž na horní stěnu rozváděče. Jednotky pro montáž na stěnu nebo dveře rozváděče jsou ve velké škále chladicích výkonů, a to od 220W až do 4000W.

Obr. 2 Stropní klimatizační jednotka

Jednotky pro montáž na horní část rozváděče jsou dodávány ve výkonech 810W až 3000W. Jednotky pro montáž na dveře rozváděče je možno dodat i v provedení pro částečně zapuštěnou montáž. Při návrhu aktivního chlazení pomocí klimatizační jednotky je jedním z limitujících faktorů teplota okolí, která by neměla přesáhnout 55°C.

Obr. 3 Odpařovač kondenzátu

U některých jednotek s nižšími výkony je teplota okolí limitována hranicí 45, respektive 50°C. Další věcí, kterou je při použití klimatizační jednotky nutno vyřešit, je odvod kondenzátu. Kondenzát je z jednotky odváděn trubkou, na kterou je možno nasadit hadici a kondenzát jímat do nádoby, kterou je potřeba čas od času vyprázdnit. Pokud by se toto zdálo být neuspokojivé, je možno použít externí odpařovač kondenzátu, který se namontuje pod klimatizační jednotku a v němž samočinně dochází k odpaření kondenzované vody. Toto řešení zajistí maximální komfort.

Obr. 4 Stropní výměník

Problém s odvodem kondenzátu nenastává, pokud se pro aktivní chlazení rozváděče použije výměník vzduch/voda. Tyto jednotky se používají zpravidla v případech, kdy teplota okolí rozváděče přesahuje 50 nebo 55°C. Jsou schopny spolehlivě pracovat až do teplot okolí 70°C. Samozřejmě v závislosti na teplotě chladicí vody. Nasazení jednotek přichází v úvahu v prostorech, kde je vysoká prašnost a vysoká teplota, a to bývá v cihelnách, slévárnách, lomech a podobně.
Pomocí těchto jednotek je možno zajistit optimální teplotní podmínky i tam, kde k chlazení stačí i ventilátor s filtrem, ale dochází k zanesení filtrů prachem, který snižuje účinnost ventilátoru takřka na nulu. Výměna filtrů není náročnou operací, ale z mých vlastních zkušeností mohu potvrdit, že ve velmi prašných podmínkách a při časté výměně filtrů je klasické chlazení ventilátory poněkud neekonomické.

Obr. 5 Výměníky

Setkal jsem se s případem, kdy sice v projektu byl navržen výměník vzduch/voda, ale finálový rozváděč byl osazen jen ventilátorem s filtrem a za provozu bylo nutno filtry ventilátorů měnit po každé pracovní směně, tj. po osmi hodinách. Po dvou měsících se finanční náklady na provoz vyrovnaly navrženému řešení z projektu. Na tomto základě došel investor k závěru, že by bylo vhodnější zajistit chlazení jiným, tedy dříve navrženým způsobem. Navrhli jsme odpovídající výměník vzduch/voda, který byl napojen na stávající rozvod chladicí vody, a bylo, jak se lidově říká, vystaráno. Od montáže již uplynulo šest měsíců a zařízení si nevyžádalo žádné další náklady na údržbu.
Pokud máte s aktivním řízením teploty zkušenosti, podělte se o ně s námi, nebo pokud potřebujete pomoci, obraťte se s vašimi dotazy na nás.

Kdo pracuje v oboru a chce být mnou informován o bližších podrobnostech, může využít k žádosti níže uvedený formulář!